Pacienti, jejichž cílem je získat potvrzení o pracovní neschopnosti, ale i ti skutečně nemocní, musejí od léta počítat s tím, že lékař bude posuzovat jejich zdravotní stav daleko přísněji, neboť za falešné potvrzení mu hrozí až tři roky
Havlíčkobrodsko - Někteří lékaři se přesto nového zákona, který by je mohl poslat za mříže, neobávají.
K pacientům je přísná
Například lékařka Stanislava Brhelová zákon neodsuzuje, byť na druhou stranu konstatuje, že pokud je pacient šikovný simulant a dovede nemoc věrohodně zahrát, nastane problém, jak mu jeho pokus o podvod dokázat.
„Kdo chce neschopenku skutečně získat, věřím, že se mu to povede,“ konstatuje lékařka. Ona sama, jak dodává, se během své praxe mnohokrát setkala s podobnými pacienty.
„V takové situaci jsem se buď s pacientem domluvila a neschopenku nevystavila, nebo on trval na svém a odešel, pravděpodobně k jinému lékaři. Za tu dobu, co provozuji praxi, hodně podobných pacientů odešlo. O mě je známo, že jsem v těchto věcech přísná, možná by se někomu mohlo zdát, že až příliš.“ Lékařka Stanislava Brhelová tvrdí, že nový zákon je naprosto správný, pokud postihne lékaře, kteří vědomě vystavují pracovní neschopnosti „flinkům“. „Takové jednání podporuje lumpárny, kterých je kolem nás v poslední době až tak dost,“ uzavřela rozhovor Brhelová.
„Zákon je nedomyšlený,“ tvrdí naopak lékař Vladimír Ježek z Havlíčkovy Borové. Během své praxe se setkal se „simulanty“ mnohokrát a může potvrdit, že pacient, který skutečně „umí“, může uspět.
„Pokud se lékař stane obětí podvodu, postihovat ho dost dobře nejde. Zákon by měl platit tam, kde jde o prokazatelný komplot, kdy pacient nabídne lékaři úplatu, kterou on příjme a potvrzení vystaví.“ Podle Vladimíra Ježka ale existují nemoci, kdy se v prvních fázích musí lékař spolehnout jen na tvrzení pacienta.
„Uveďme konkrétně. Pacient prohlásí, že má bolesti na prsou a již dříve měl srdeční potíže. Mě nezbude, než mu vystavit neschopenku a sledovat ho, protože si jako lékař nemohu vzít na zodpovědnost, že ho pošlu do práce, kde on dostane infarkt.“
Neschopenek neubude
Přísnější posuzování stavu nemocných by mohlo mít teoreticky vliv na množství vystavených neschopenek. Touto problematikou se zabývá částečně i okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), jejíž zástupci často potvrzovali, že počet práce neschopných v regionu rok od roku stoupá. Ale bude tomu tak skutečně? Podle Tomáše Škaryda z OSSZ se situace příliš nezmění, neboť chybí stoprocentní způsob, jak špatný postup lékaře nebo simulaci pacienta při vystavení neschopenky dokázat, přínos by mohl zákon mít spíš při posuzování zdravotního stavu pacienta při vystavení potvrzení o invalidním důchodu.
ŠTĚPÁNKA SAADOUNI, Noviny Vysočiny, 4.4.2002