U vchodu do mezinárodní školy v Singapuru stojí bezpečnostní služba kontrolující průkazy totožnosti. Na první pohled den jako každý jiný: Tropické ráno s vysokou vlhkostí, spěchající studenti, matky doprovázející děti na vyučování.
Ve vstupu do areálu jim nikdo nebrání. Žádné měření tělesné teploty. A to přesto, že před pár hodinami obletěla ostrov zpráva o novém pacientovi, který zde onemocněl akutním syndromem dýchacích cest zkráceně zvaného SARS.
Paradoxně, moderní příruční přístroje ve tvaru pistolí, jež zaměnily v průběhu jarní epidemie SARS klasické teploměry, přestaly být součástí výbavy hlídačů teprve nedávno. První dny nového školního roku musel každý návštěvník školy vydržet pár vteřin s „hlavní“ namířenou na čelo, kdy mu digitální zařízení měřilo teplotu.
V případě, že nepřekročil kritickou hranici 37,5 stupňů, dostal v podobě nálepky s datem příslušného dne povolení ke vstupu. Zvýšená teplota představuje totiž jeden z průvodních znaků nemoci SARS.
Singapur projevil ze všech států postižených nebezpečným plicním onemocněním snad nejvíce pohotovosti při řešení tehdejší kritické situace. Vynaložil také nemalé úsilí na prevenci. Na ostrově byla zavedena řada přísných zdravotních kontrol a opatření, odpovědné úřady nepolevily ani na chvíli.
Měření teplot počítačovými „termo scanery“ na místním letišti Changi a na dalších hraničních přechodech nebylo přerušeno vůbec.
Přesto představuje nově nemocný sedmadvacetiletý student, který se zabýval na půdě Národní university Singapuru výzkumem virů, první případ SARS na světě od 5. července, kdy Světová zdravotní organizace (WHO) oznámila ukončení epidemie. Singapur byl vyškrtnut ze seznamu postižených zemí 31. května, tři týdny od izolace posledního pacienta.
SARS původně vznikl v jižní Číně, odkud se rozšířil do třiceti zemí světa, přičemž se nakazilo 8500 lidí, z nichž 800 zemřelo. V samotném Singapuru si nemoc vyžádala třiatřicet lidských životů.
Podle nových kritérií WHO ovšem čerstvý případ SARS v Singapuru nesplňuje definici propuknutí nemoci. Není známo, že by postižený pobýval v nedávné době ve virem „zamořených“ oblastech v Číně nebo v Hongkongu.
Pracoval ale v laboratoři virologie v jednom křídle univerzitní nemocnice. Podle dosavadních informací se ovšem nezabýval výzkumem viru SARS, a proto zůstává záhadou, kde se syndromem dýchacích cest vlastně nakazil. Byl okamžitě izolován v nemocnici Tan Tock Seng specializující se na SARS. Dalších dvacet pět lidí, kteří s ním přišli v posledních dnech do styku, skončilo v karanténě.
„Nezbývá nám než věřit, že se jedná o izolovaný případ a že se nebude opakovat situace, která zde byla v dubnu, kdy se život na ostrově kvůli SARS téměř zastavil,“ říká jedna ze zahraničních návštěvnic. Osmadvacetiletá realitní agentka Jasline se zase obává, že se čerstvý případ odrazí na vývoji ekonomiky v Singapuru již v nejbližších měsících.
Zpráva o novém nemocném vyvolala vlnu paniky především mezi byznysmeny. Akcie singapurských společností utrpěly v průběhu včerejška největší propad za posledních pět měsíců. Jedny z největších ztrát zaznamenaly Singapurské aerolinie (SIA).
Ty se do dnešního dne pořádně nevzpamatovaly z jarní epidemie SARS, jež se snad nejvíce podepsala na cestovním ruchu. Naopak firma MedTecs International, vyrábějící mimo jiné ochranné masky proti SARS, si včera na místní burze jako jedna z mála polepšila.
Dáša Hyklová, Hospodářské noviny, 10.09.2003