Americký vědec Tim Berners-Lee by v současnosti mohl klidně ohrožovat pozici nejbohatšího muže planety Billa Gatese z Microsoftu. V roce 1990 měl jedinečnou příležitost patentovat technologii World Wide Webu (WWW), která přispěla k nevídanému rozšíření a oblibě internetu. Rozhodl se však zpřístupnit ji všem a udělat tak svět lepším a bohatším.
Idealistické záměry Timiho neopouštějí ani v současnosti. Se svými spolupracovníky vyvíjí novou generaci takzvaného sémantického webu. Ta má do internetu vnést prvky umělé inteligence. Web budoucnosti by měl nejenom spojovat jednotlivé dokumenty hypertextovými linkami, ale i rozpoznávat smysl informací a logické souvislosti.
Nadstavba současného webu
Sémantický web není nový virtuální svět, ale nadstavba současného webového prostoru. Hlavní úlohu v jeho vývoji sehrává konsorcium s příznačným názvem World Wide Web (W3C), které vede sám T. Berners-Lee. Většina současného internetového obsahu má podobu textových a grafických informací přizpůsobených ke čtení. Počítače mu však nerozumějí, a proto s ním neumějí smysluplně pracovat. Computeru srozumitelný význam informace by měl na webových stránkách dát jazyk XML (eXtensible Markup Language). Díky němu počítač pozná, zda daná informace reprezentuje text, zvuk, obrázek anebo video. Databázová technologie RDF (Resource Description Framework) potom jednotlivým druhům informací přiřadí význam z hlediska určitých vlastností (například bratr někoho, autor něčeho). Vhodně uspořádané vztahy a logické souvislosti pak umožňují počítači rozhodnout se o dalších krocích. Například zda jsou splněny všechny podmínky pro uskutečnění obchodní transakce.
Všechno zabezpečí agenti
Moderní technologie se uplatní i při vyhledávání prostřednictvím běžného webového prohlížeče. Ten totiž spolehlivě rozpozná rozdíl například mezi elektrickým vedením a vedením firmy anebo mezi telefonním a poštovním směrovacím číslem. Složitější úlohy budou v sémantickém webu vykonávat softwaroví agenti. Vyhledají vám například dodavatele s nejnižší cenou anebo s nejbližším sídlem. Jak agent přijde na webovou stránku prodejce, nerozpozná jen klíčová slova (prodej, elektronika, obchod, technika), ale dokáže zjistit i otvírací dobu, dostupnost zboží anebo čas, kdy je možné se s prodejcem osobně setkat. Softwarové agenty je možno využít i při přípravě vaší pracovní cesty či dovolené. Agent prozkoumá webové stránky a vrátí se s potřebnými informacemi - harmonogramem odletů a příletů, možnostmi ubytování či předpovědí počasí. Mimo to může rezervovat letenky a noclehy či zapůjčení auta. Sémantický web bude možné využít i ve vědě a výzkumu. Většina objevů současnosti pramení z kombinace znalostí různých oborů. Sémantický web pomůže vědcům z různých oborů lépe komunikovat a během pár hodin vyhodnotit víc údajů, než dokáže jeden člověk zvládnout za celý život. Rychlé vyhodnocení informací se uplatní v medicíně. Zatímco bude lékař v počítači vypisovat předpis, softwarový agent může v mžiku ověřit, zda je daný lék vhodný na stanovenou diagnózu. Kromě toho ve zdravotních záznamech zjistí, zda pacient bere i jiné léky a zda je může užívat současně s předepisovaným přípravkem.
Nejsou šílenci
T. Berners-Lee předpovídá, že sémantický web způsobí stejnou revoluci jako jeho předchůdce v 90. letech. Připouští, že nástup nové generace webu bude pravděpodobně pomalejší než v případě jeho předchůdce: „Nemáme kam spěchat. Teoretici potřebují čas, aby se přesvědčili, že nejsme šílenci, a uživatelé si také potřebují nové myšlenky nejprve ověřit v praxi a pomalu si na ně zvyknout, než je začnou denně používat.“
Tvůrce internetového hypertextového systému Tim Berners-Lee považuje současný web přes fenomenální úspěch za adolescenta, který nikdy nesplnil původní očekávání.
Stanislav Drozd, Právo, 18.7.2002