Od 1. července budou z veřejného pojištění propláceny drahé přípravky na léčbu obezity. Proč?
Kategorizační komise Ministerstva zdravotnictví, která doporučuje výši úhrady léků z veřejného pojištění, hrazení těchto léků neodsouhlasila. Komise je však pouze poradním orgánem ministra. Odborníci potvrzují, že tyto léky obezitu nevyléčí. Kardiologové navíc upozorňují, že většina těchto léků byla za čas stažena, neboť měla závažné negativní důsledky pro lidský organismus. Ani ve Švýcarsku či Německu nejsou tyto léky plně hrazeny.
Byla byste raději pro hrazení léků například na Alzheimerovu chorobu?
Určitě. U léků na tuto chorobu se ale nepřestalo uvažovat o určité úhradě z veřejného pojištění, protože odkládají nástup této nemoci. Problém je, že se často nepozná, zda jde o tuto nemoc nebo o stařeckou demenci. Musí být také jasné, jaký má léčba daným lékem efekt. Například na lék při roztroušené skleróze, který je plně hrazen, vydáme ročně okolo 250 miliónů korun. Pacienti, kterých máme téměř 800, díky léku normálně žijí.
Brzy by měly být vyhlášeny ceny léčebné péče na 2. pololetí…
Zástupci všech poskytovatelů péče se na cenách s pojišťovnami domluvili během dohodovacího řízení, kromě nemocnic. Ty chtěly více, než mohou pojišťovny na základě vládou schválených plánů dát. V případě nedohody platí nadále ceny z 1. pololetí.
Ambulantní lékaři tvrdí, že platby nemocnicím se zvyšují na jejich úkor. Požadují proto vytvoření dvou oddělených rozpočtů. Souhlasíte s tím?
Balík peněz, který jde do nemocnic, se opravdu zvětšil ze 49 na téměř 51 procent z celkových výdajů naší pojišťovny na zdravotní péči. Aby se mohl fond takto rozdělit, musel by se například dořešit problém duplicity ambulantní péče poskytované v nemocnicích a v ordinacích specialistů. Také by muselo být řečeno, kdo bude dokrývat deficit u nemocničního fondu.
Situace ve výběru pojistného by se měla zlepšovat. Klesá nezaměstnanost, stoupají mzdy…
Porovnáme-li období leden až květen 2001 se stejným obdobím v roce 2000, celkové příjmy jsou u naší pojišťovny o šest procent vyšší. Ano, situace ve výběru pojistného se zlepšuje a je to také tím, že se nyní daří s dlužníky z řad firem dohodnout splátkové kalendáře. Faktem však je, že vše, co se vybere navíc, jde ihned na úhradu zdravotní péče.
Kolik vám nyní neplatiči dluží?
Když odečteme 2,5 miliardy, které zaplatila za podniky v konkursu Konsolidační banka, dluh se pohybuje kolem 6,5 miliardy pojistného a přibližně stejné výše dosahují sankce - penále, pokuty a přirážka k pojistnému. Jde o dluhy, na které jsou vystaveny platební výměry a u kterých dosud nedošlo k odpisu pro nedobytnost.
Od 1. července bude stát více platit za své pojištěnce, tzn. důchodce, děti, ženy na mateřské. To bude další příliv peněz …
Do konce roku půjde o přínos 1,6 miliardy korun pro celý pojišťovenský systém. Případné navýšení plateb pro zdravotnická zařízení by se však mělo projevit až při jednání o cenách péče na příští rok, kdy už budeme opravdu vědět, jestli máme více peněz.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 27.6.2001