Zjištění skupiny expertů, kteří ve Státním zdravotním ústavu sledují vliv životního prostředí na lidské zdraví, potvrzuje, že spojitost mezi znečištěným ovzduším a chorobami „ze špatného vzduchu“ není jednoznačná.
Podle Růženy Kubínové ze Státního zdravotního ústavu dokonce v Praze a Ostravě není tolik nemocných jako v jiných městech. „Onemocnění je ovlivněno mnoha dalšími faktory,“ vysvětluje Kubínová.
Experti na prvním místě jmenují životní styl: jestli člověk kouří, jí jídlo s dostatkem vitamínů, jak často pije alkohol, nebo zda pravidelně sportuje.
„Zjistili jsme, že v bytech kuřáků bývá asi dvojnásobek škodlivin než ve venkovním vzduchu,“ uvedl před časem Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny.
Na druhou stranu tým ze Státního zdravotního ústavu zjistil, že děti s alergiemi bydlely v prvních pěti letech svého života častěji v blízkosti frekventované silnice a jiného zdroje znečištění, jako jsou továrny nebo kotelny.
Přísnější normy EU od loňska
Všechny odborné studie se shodují, že škodliviny v ovzduší zvyšují riziko onemocnění, například rakoviny. Proto jsou nebezpečné malé, pouhým okem neviditelné prachové částečky, které se začaly sledovat podle přísnějších limitů Evropské unie teprve loni. Právě na tyto částice, které jsou menší než deset mikrometrů, se vážou různé škodliviny včetně karcinogenních látek.
Zatímco hrubé částice se zachytí v horních cestách dýchacích a člověk je vykašle, drobné částečky proniknou hluboko do dýchacích cest. „Neviditelného prachu“ je nadlimitní množství v Praze i na Ostravsku.
Zdeněk Šrám z Ústavu experimentální medicíny koordinuje od devadesátých let výzkum o vlivu kvality ovzduší na lidské zdraví a poslední tři roky se jeho tým věnoval Praze.
| NEBEZPEČNÉ LÁTKY |
|---|
| Nejnebezpečnější jsou karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, které vznikají při jakémkoli spalování. |
Za nejnebezpečnější látky považuje Šrám karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, které vznikají při jakémkoli spalování - v Praze především benzínu, nafty a v zimě též z lokálních topenišť. Tyto látky se pak navážou na zmiňované drobné částečky prachu.
Vliv škodlivin na poporodní váhu dítěte
„Rodí se kvůli tomu děti s nižší porodní hmotností,“ tvrdí Šrám. V celé zemi se přitom každý rok narodí zhruba pět tisíc dětí s nízkou porodní hmotností. Děti jsou pak obvykle více nemocné, mohou mít ale potíže i v pozdějším věku.
Rizikové se mohou stát i pražské silnice. Šrámův tým zjistil, že městští strážníci mají oproti lidem, kteří se tak často nepohybují venku, v bílých krvinkách více narušených chromozomů.
„Na základě světových poznatků z posledních deseti let se už dnes bere jako fakt, že čím více má člověk v buňkách chromozomových poruch, tím vyšší je i pravděpodobnost, že onemocní rakovinou,“ dodal Šrám.
Pro většinu lidí však při hledání nového bydliště nehraje kvalita životního prostředí až tak důležitou roli. Ze studie, kterou před časem vydal kolektiv autorů pod vedením Martina Hampla z pražské přírodovědecké fakulty, vyplynulo, že pro občany Česka, Slovenska, Polska a Maďarska je důležitější, jestli je v místě dostatek práce a kolik se tam dá vydělat.
Pavel Baroch, Hospodářské noviny, 2.12.2003