ze zahraničí
„K těmto – bohužel již krajním – krokům přistupujeme proto, že nás nikdo neposlouchá,“ odůvodnila akci předsedkyně Odborového združenia sestier a pôrodných asistentiek Monika Kavecká. Prezidentka Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek Iveta Lazorová výpovědi označila za protest proti hrám, jež s nimi již 3 roky hraje ministerstvo zdravotnictví. „Vůbec nás netěší, že jsme musely k něčemu takovému přistoupit, protože jsme si dostatečně vědomy toho, co bude následovat a že to nebude jednoduché. Ale jiný způsob jak vyvinout nátlak na zodpovědné osoby, jež by měly skutečně seriózním způsobem řešit situaci ve zdravotnictví, v současnosti nevidíme,“ uvedla prezidentka Lazorová.
Od února v ohrožení
Zástupkyně sester zdůrazňují, že jim nejde pouze o platy, ale o celkové zlepšení situace ve slovenském zdravotnictví. Většinu výpovědí měly sestry podávat do konce listopadu, od prosince jim tedy začala běžet dvouměsíční výpovědní lhůta a od února by měly být nezaměstnané. Jak ale upozornila Iveta Lazorová, kvůli dovoleným a vysokému počtu přesčasových hodin by sestry v nemocnicích mohly chybět mnohem dříve.
Jak prezidentka komory zdůraznila, sestry od výpovědí ustoupí pouze v případě, že budou splněny jejich požadavky. Těch je celkem pět a zahrnují zlepšení financování zdravotnických zařízení, zákon týkající se nejen nemocnic, ale i ambulancí, lázní či zařízení sociálních služeb, započítání mateřské dovolené či práceneschopnosti do délky odborné praxe, zvýšení počtu sester a porodních asistentek v systému zdravotnictví a zvýšení jejich mezd, včetně zohledňování odpracovaných let.
Podpora ze strany lékařů
Sestry se při svém protestu inspirovaly lékaři, kteří v roce 2011 zvolili postup hromadných výpovědí v rámci boje za zvýšení svých platů. Současná akce má proto podporu i ze strany Lekárskeho odborového združenia. „Dovoluji si připomenout, že snaha lékařů dohodnout se s představiteli politické elity byla neúspěšná do té doby, než jsme podali výpovědi,“ upozornil předseda lékařských odborů Peter Visolajský pro deník Pravda a dodal, že sestry jsou „zahnané do kouta“ a jinou možnost než hromadné výpovědi již také nemají.
„Vyzýváme veřejnost, aby byla trpělivá, neboť tento zápas není jen bojem za spravedlivější ohodnocení sester, ale především bojem za vyšší úroveň poskytované zdravotní péče pro pacienty. Je to zároveň vážný zápas proti oligarchům parazitujícím na zdravotnictví, pro něž znamenají vyšší platy pro sestry nižší zisky,“ prohlásil Peter Vilojaský. Apeloval rovněž na sestry, aby nespoléhaly na to, že za ně zvýšení platů mohou v současné situaci vyjednat jiné sestry nebo zástupci odborové organizace, a že úspěch protestu záleží na každé jednotlivé sestře.
Více než 1100 sester
Jako první podaly výpověď sestry pracující ve FNsP Žilina, kde se do protestů touto formou zapojilo téměř 200 sester. Následovaly výpovědi ve FNsP Prešov (382 sester), v Univerzitní nemocnici L. Pasteura v Košicích (64 sester), NsP Bojnice (92 výpovědí), ve FN Trnava (206 sester), v Nemocnici Poprad (103 sester) a ve FN Trenčín. Zatím se tak k akci připojilo okolo 1300 slovenských sester (údaj platný v době uzávěrky ZaM 17. 12.). Podle ministerstva zdravotnictví Viliama Čisláka však některé ze sester svou výpověď stáhly (úřad udává 223 stažených výpovědí). V některých zařízeních podala výpověď nadpoloviční většina sester z klíčových oddělení, a tak by situace v těchto nemocnicích mohla být od února příštího roku kritická. Výpovědi podávají především sestry ze zdravotnických zařízení spadajících pod ministerstvo zdravotnictví. Těmto sestrám totiž zákon o platech zdravotníků, který již schválil slovenský parlament, mzdy nezvýší, případně jen minimálně. Důvodem je skutečnost, že sestrám přímo řízených nemocnic se jako jediným zvyšoval plat již v roce 2012 na základě legislativy, již si sestry vybojovaly na vládě Ivety Radičové. Ačkoli měl zákon zvýšit mzdy ve všech zdravotnických zařízeních, na popud prezidenta Slovenskej lekárskej komory Milana Draguly jej zablokoval Ústavní soud a sestrám pracujícím v župních, městských, neziskových a soukromých nemocnicích se plat nezvyšoval. Nová legislativa z pera Viliama Čisláka však právě těmto sestrám zajišťuje navýšení platů (až o 200 eur hrubého), a proto jsou výpovědi sester v organizacích neřízených ministerstvem pouze ojedinělé.
Nestandardní dohody
Slovenský ministr zdravotnictví Viliam Čislák je podle svého tiskového mluvčího v kontaktu s řediteli postižených nemocnic. Pacienty pak jeho úřad uklidňuje, že k ohrožení péče v nemocnicích od února nedojde. Rovněž garantoval, že v důsledku zákona sestrám platy rozhodně neklesnou. Splnění všech požadavků sester by podle něho slovenské zdravotnictví stálo okolo 200 milionů eur, jež však resort v současnosti nemá. Vláda nabízí pro rok 2016 na platy 55 milionů eur. Podle ministra navíc nově začalo v nejvíce postižených nemocnicích pracovat téměř 80 sester.
Viliam Čislák rovněž uveřejnil tzv. dohody o solidaritě, jež údajně musejí sestry podávající výpověď podepisovat. V ní je stanoveno, že pokud si sestra svou výpověď rozmyslí a stáhne ji, musí do týdne zaplatit odborové organizaci částku 3300 eur. Peníze by měly jít do fondu pro uhrazení ztrát těm, které smlouvu dodržely. Ministr v dohodě vidí důkaz, že sestry nejsou až tak přesvědčené o argumentech svých zástupců. „Jsem tím pohoršen,“ reagoval Viliam Čislák a dodal, že nerozumí, proč odbory požadují po sestrách podpis takovéto dohody, když zákon, který jim upravuje mzdy, je podle nich špatný. Právě tyto dodatky mají být podle ministra důvodem, proč se více než 200 sester rozhodlo výpověď stáhnout.
Solidarita versus lichva
Závazek uhradit odborům 3300 eur v případě stažení výpovědi považuje za nestandardní i odborník na trestní právo a lékař Peter Kováč, jehož oslovil deník Pravda. „Sumu odborová organizace zjevně určila tak, aby byla likvidační. Existuje riziko, že takový závazek může být považován za lichvu, a tedy za neplatný právní úkon,“ konstatoval pro Pravdu Peter Kováč.
Monika Kavecká nicméně ujistila, že sestry podepisovaly dohody o solidaritě z vlastní vůle a nikdo je nenutil. „Kdo chtěl, nic nepodepsal,“ zdůraznila předsedkyně sesterských odborů s tím, že podobné dokumenty podepisovali v rámci svého protestu v roce 2011 i lékaři. To sice potvrdil její lékařský protějšek Peter Visolajský, dodal však, že dohody nebyly finančně podmíněné. Předseda Slovenského odborového zväzu zdravotníctva a sociálnych služieb Anton Szalay postup považuje za nestandardní. „Není to správné, považuji to za vydírání. Takto by odbory postupovat neměly,“ reagoval na dotaz deníku Pravda.
Boj o získání politické moci?
Viliam Čislák zástupkyně profesních a odborových sdružení sester obvinil, že současnou situaci využívají kvůli svému politickému prospěchu. Narážel tak především na Moniku Kaveckou, která měla kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách. Svou kandidaturu ale v reakci na obvinění stáhla. „Vzhledem k útokům ze strany ministra, že aktivity sester jsou jen politickým nástrojem, bych chtěla oznámit, že jsem odmítla všechny nabídky na kandidaturu ve volbách,“ deklarovala předsedkyně sesterských odborů a vyzvala Viliama Čisláka, aby se konečně soustředil na řešení problémů ve zdravotnictví.
„Sestry a porodní asistentky upozorňovaly po celou dobu, že se s daným zákonem neztotožňují, a své požadavky tři roky trpělivě komunikovaly s ministerstvem i premiérem,“ ohradila se proti nařčení z politizace protestní akce i Iveta Lazorová a vyzvala ministra, aby přestal sestry urážet. Zdůraznila, že protestní akce není v žádném případě motivovaná politicky a že je vyústěním dlouhodobého ignorování požadavků sester jak bývalou ministryní zdravotnictví Zuzanou Zvolenskou, tak i jejím současným nástupcem.
Komora rovněž vyjádřila svůj údiv nad informací, že ministr Čislák měl dát ředitelům fakultních nemocnic pokyn, podle něhož by měli finančně motivovat sestry, aby výpovědi nepodávaly. „ Ptáme se, jak může ministr slibovat sestrám v těchto dnech osobní příplatky, odměny a lepší pracovní podmínky v kolektivních smlouvách – kde na to vezme peníze, když až doteď tvrdil, že je nemá?“ stojí ve vyjádření komory.
Zákon se vrací poslancům
Novelu zákona o poskytování zdravotní péče nakonec vetoval slovenský prezident Andrej Kiska, který jej vrátil Národní radě k opětovnému projednání. Hlava státu zákonodárcům navrhla, aby při opětovném projednání z předlohy některé změny vypustili. Upozornil, že nepovažuje za dostatečné rozpočtové krytí zákona, navíc prý v důvodové zprávě chybí vliv na schválený rozpočet veřejné správy a na kapitolu ministerstva zdravotnictví, jež souvisí s úpravou mezd zdravotníků.
„Vrácení zákona vytváří prostor k odborné diskusi a opětovné přehodnocení všech aspektů schválené právní úpravy tak, aby výsledné řešení bylo ve prospěch všech zainteresovaných stran,“ uvedl prezident Kiska, který tak v podstatě vyhověl žádostem o veto ze strany Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek i Slovenskej komory fyzioterapeutov i řady jednotlivých sester. Jak prezidentův krok ovlivní průběh sesterských protestů, nebylo v době uzávěrky časopisu Zdravotnictví a medicína známo.