Slovenské pacienty stíhá jedna špatná zpráva za druhou. Před několika dny zveřejnil ministr zdravotnictví Rudolf Zajac dlouhý seznam diagnóz, za něž by měli nemocní Slováci od příštího roku u lékaře platit.
O peníze se hlásí i lékárníci: Počátkem tohoto týdne chtějí rozhodnout o tom, zda budou po pacientech požadovat úhradu plné ceny předepsaných léků. Důvodem je sedm miliard slovenských korun, které tamním lékárnám dluží zdravotní pojišťovny.
„Situace je neúnosná,“ tvrdí mluvčí Slovenské lékárnické komory Ernestína Tóthová. „Já sama si už více než týden objednávám jen polovinu toho co předtím a zásoby snižuji na minimum,“ citoval ji deník Hospodárske noviny.
Podobně reagují i další lékárny po celém Slovensku. V některých z nich dostávají pacienti předem objednané léky se zpožděním, jiné - například lékárna v Sečovské Poliance v okrese Humené - mají kvůli nedostatku financí zavřeno. V pokladně jim chybějí peníze, z nichž by zaplatily dodavatelům.
Přestože se o dluzích pojišťoven na Slovensku mluví už dva roky, lékárníci slibům, že je stát oddluží, nevěří. Mnozí z nich si proto myslí, že jedinou cestou, jak dostat za léky zaplaceno, je žádat peníze přímo od pacientů. Těm by pak měla účet proplatit zdravotní pojišťovna.
„Vybírání přímých plateb je v rozporu s ústavou a dalšími zákony,“ odmítl plány slovenských lékárníků premiér Dzurinda. Na okamžité oddlužení podle něj chybějí peníze. Státní společnost Verite3/4, která by měla lékárny dluhů zbavit, má zatím k dispozici pouze jednu miliardu korun. „Reformy jsou během na dlouhou trať,“ připomněl.
Před vybíráním peněz za léky ale nevaruje jen vláda. Výhrady mají i lékaři a odborná veřejnost. Takový krok by podle nich ještě zhoršil už tak pošramocenou pověst slovenského zdravotnictví.
Spor o platby v lékárnách se navíc rozhořel v době, kdy Slováci diskutují o vládním návrhu nového zákona o rozsahu zdravotní péče. Ten počítá s tím, že některá lékařská vyšetření přestanou hradit zdravotní pojišťovny.
Pokud bratislavský parlament návrh vlády schválí, začne se ve slovenských ordinacích za diagnózy platit už v dubnu 2004.
Při chřipce, zlomeninách nebo bolestech zubů uhradí pacient téměř všechny náklady na vyšetření ze svého. U těžších případů - například mozkových či srdečních příhod, rakoviny nebo roztroušené sklerózy - je v plné výši převezme zdravotní pojišťovna.
Kolik peněz budou jednotlivá vyšetření stát, ministerstvo zdravotnictví zatím nesdělilo. „Ministr Zajac tvrdí, že půjde jen o desítky korun,“ napsal list Pravda. „Lékaři oponují, že za zlomeniny mohou pacienti zaplatit i několik set.“
|
Diagnózy, které v plné výši uhradí zdravotní pojišťovna: otřes mozku, srdeční a mozkové příhody, roztroušená skleróza, rakovina, HIV a další těžká onemocnění (1642 z celkem 3002 diagnóz) Diagnózy, které má z větší části zaplatit pojišťovna: migréna, slepota, Parkinsonova a Alzhaimerova choroba atd. Diagnózy, které z poloviny hradí pacient: hemeroidy, syfilis, virový zánět spojivek, obezita, žlučové kameny atd. Diagnózy, za něž pojišťovna platí jen pět procent, zbytek pacient: chřipka, virový zápal plic, neštovice, křečové žíly, zubní kaz atd. |
Zuzana Janská, Hospodářské noviny, 3.11.2003