„Při interrupci vždy dochází k ukončení nevinné formy lidského života, a proto má společnost právo dávat přednost pokračování těhotenství před jeho ukončením,“ marně přesvědčoval parlamentní většinu místopředseda křesťanských demokratů Daniel Lipšic.
Křesťanští demokraté přišli s návrhem novely zákona po loňském verdiktu ústavního soudu, že vykonávání potratů do 12. týdne těhotenství na žádost ženy není v rozporu s ústavou. V navrhované novele tradiční odpůrci potratů ani nenavrhli změnit tuto lhůtu, protože se obávali, že by návrh neměl vůbec žádnou šanci uspět.
Prosadit poučení zájemkyně o potrat nepomohlo ani to, že návrh podporovala i koaliční poslankyně Ĺudmila Mušková, známá odmítavým postojem k interrupcím. V hlasování návrh podpořili ještě tři poslanci z vládních stran.
Interrupční zákon by zanedlouho měla upravit novela připravovaná ministerstvem zdravotnictví v reakci na nález ústavního soudu, který za protiústavní označil ministerskou vyhlášku umožňující potraty v případě genetických vad plodu až do 24. týdne těhotenství. Podle ústavního soudu se taková možnost má upravit přímo v zákonu, a ne jen ve vyhlášce.
Mušková dnes ČTK řekla, že v ministerské předloze by se mohly dnes zamítnuté návrhy znovu objevit.
Proti potratům tradičně vystupuje katolická církev, která má na Slovensku silné postavení. Ve srovnání s jinými katolickými zeměmi jako jsou Polsko nebo Irsko však zůstávají pravidla o provádění umělých potratů podobně liberální jako v Česku, kde tradičně o omezení interrupcí usiluje KDU-ČSL.
V obou zemích počet interrupcí dlouhodobě klesá, což experti přičítají hlavně antikoncepci a osvětě.
ČTK
