BRATISLAVA - která navíc nemá ve sněmovně se 150 křesly nadpoloviční většinu.
Zajacovi se hodně ulevilo v polovině května, kdy parlament posunul zdravotnické zákony do druhého čtení. V opačném případě by se podle ministra zbrzdila reforma zdravotnictví.
Poslanci se ale tehdy dohodli, že si ještě dopřejí čas na zlepšení předložených návrhů a definitivní rozhodnutí odložili na zářijovou schůzi parlamentu. S tímto postupem byl spokojen také Zajac.
„Věcným připomínkám jsem otevřen. Charakter reformy ale musí zůstat zachován. Jinak stáhnu zákony z parlamentu,“ připomenul.
Zajac chce nemocnice a pojišťovny jako akciovky
V letních dnech pak propukla vášnivá debata v lékařských kruzích i mezi politiky. Největší pozornost si vysloužil ministrův návrh, aby se nemocnice a zdravotní pojišťovny změnily na akciové společnosti.
Podle Zajace začnou tyto instituce po změně na akciové společnosti lépe hospodařit a zamezí se tak vytváření dalších dluhů.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Rudolf Zajac: Reforma zdravotnictví projde Slovensko: Konečně začíná boj o pacienty, hlásí investoři Slovensko "prodává"zdravotnictví |
Lékařská komora je proti
Největším kritikem této myšlenky se stalo vedení Slovenské lékařské komory, podle kterého do zdravotnictví nelze zavádět „byznys“.
Pacient je prý takto odsouván do pozadí a na první místo se dostávají finanční zájmy nových privatizérů.
Nebylo by prý dobré, kdyby do zdravotnictví zasahovaly třeba finanční skupiny, jejichž činnost mnohdy balancuje na hraně zákona. Komora navrhla reformní zákony propracovat.
Proměna pojišťoven a nemocnic na akciové společnosti vyvolala otazníky také u značné části politiků z opozice, koalice i z řad nezávislých.
Strana maďarské koalice kvůli ochraně pacienta třeba požadovala, aby se nemocnice a pojišťovny změnily na neziskové organizace, a nikoli na akciové společnosti. Nakonec od tohoto požadavku ustoupila pod podmínkou, že musí být zabezpečena přísná kontrola nakládání s veřejnými zdroji.
Zajac se rozhodl pro ústupek. Pojišťovny se sice stanou akciovými společnostmi, ale nebudou moci podnikat a jejich stoprocentním vlastníkem zůstane stát. Ten by si měl ponechat 51 procent akcií i v případě nemocnic.
Otázka spoluúčasti
Horkým bramborem je rovněž návrh, který počítá s přímými platbami u některých onemocnění. Pacienti by si nemuseli připlácet zejména při těžkých onemocněních jako rakovina či cukrovka, která vyžadují finančně náročnou léčbu.
Částečná finanční účast pacientů se předpokládá u méně závažných nemocí a zdravotních problémů, jakými jsou například potíže s chrupem.
Do třetí kategorie, která nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jsou zařazeny například interrupce či kosmetické operace.
Poslankyně Mária Sabolová z řad vládních křesťanských demokratů ale požádala, aby byl rozsah diagnóz, za které bude zapotřebí platit, ustanoven v zákonu a nejenom prostřednictvím vyhlášky.
„V zákonu se neuvádí kde, kdy, jak, komu a kolik bude pacient za léčbu platit. Dokud to nemám logicky vysvětleno, nemohu pro takový zákon zvednout ruku,“ řekla zákonodárkyně, s níž souhlasili i její kolegové z parlamentního zdravotnického výboru.
Podle dosavadních informací by měly zdravotní pojišťovny plně proplácet léčení u dvou třetin z asi 9000 nemocí a zdravotních potíží. Na zbytek by si měli pacienti připlácet.
Pozorovatelé politické scény se shodují, že bouřlivá diskuse bude pokračovat i přímo v jednacím sále sněmovny. Zdravotnické zákony se prý patrně dočkají jednoznačné podpory od zástupců Aliance nového občana, která prosadila Zajace do ministerského křesla.
Po připomínkách by se mohly přidat i zbývající tři vládní strany, opozice bude naopak proti. O konečném osudu reformy zdravotnictví tak zřejmě rozhodne malá skupinka nezávislých poslanců, kteří se ale prozatím netají kritickými názory.
ČTK