Ambulantní sektor podle vedení asociace zvládne rok 2017 i se sníženým rozpočtem. Rizika ale vidí v restrukturalizačních opatřeních formou limitů na léky a laboratorní i diagnostická vyšetření. Hrozbami jsou zejména závazky nemocnic po lhůtě splatnosti ve výši 100 miliónů eur a fakt, že stát bude za „své“ pojištěnce platit opět méně. Ohrožením provozu je i zavedení DRG úhrad, neboť lze očekávat, že se nemocnice začnou chovat podstatně jinak než dosud.
Pokud jde o limity na léky, laboratoře a diagnostiku, poukázala asociace na příklad České republiky, kde se limity zaváděly postupně a zároveň se vytvářely diagnostické a léčebné standardy, které na Slovensku chybějí. V současné době jsou i slovenští lékaři v této oblasti omezováni, ale namísto sankčních limitů jde o regulaci motivační (pokud se lékař drží limitů, získá vyšší úhradu). Zatím šlo o úpravu dohodnutou se zdravotními pojišťovnami. Asociace přiznává, že Slovensko má vyšší náklady na léky než ČR, avšak jejich zvyšování se týká spíše drahé nemocniční léčby, nikoli běžné péče u ambulantních lékařů.
Slovenští lékaři podporují zavedení vícezdrojového financování. Navrhují proto vytvořit nový seznam ambulantních výkonů tak, aby z něj bylo jasné, co je obsahem těchto výkonů, co budou hradit pojišťovny a na čem se budou případně podílet i pacienti. V minulosti podle asociace vznikl chaos kvůli předpisům o rozsahu péče; bylo obtížné určit, na co má pacient v rámci veřejného zdravotního pojištění nárok.
Kromě nově koncipovaných úhrad a poplatků za ambulantní péči prosazuje asociace i nové uspořádání Lékařské služby první pomoci (LSPP). Ta by měla končit v deset hodin večer a měly by se na ní podílet i některé další odbornosti. Zároveň je třeba dobudovat kvalitní centrální příjem akutních případů v okresních nemocnicích. K nově pojaté pohotovosti vytvořilo ministerstvo zdravotnictví pracovní skupinu, lékaři ale požadují, aby její závěry byly též připomínkovány odborníky.