BRATISLAVA - Slovenská vláda včera přijala ostře sledovaný návrh zákona o rozsahu zdravotní péče, který počítá s přímými platbami u některých onemocnění. Aby předloha nabyla platnosti právní normy, musí ji schválit parlament. Ve sněmovně ale reformní zákon nejspíš neprojde tak hladce jako ve vládě, stejně jako několik dalších návrhů zdravotnických zákonů, které kabinet přijal minulý týden.
Podle navrhovaného zákona by zdravotní péče byla rozdělena do tří skupin: plně proplácená, částečně proplácená a nehrazená. Pacienti by si nemuseli připlácet zejména při těžkých onemocněních, která vyžadují finančně náročnou léčbu. Patří sem třeba onkologické nebo srdeční onemocnění, cukrovka či otřes mozku. Částečná finanční účast pacientů se předpokládá u méně závažných nemocí a zdravotních problémů, jakými jsou například potíže s chrupem. Do třetí kategorie, která nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jsou zařazeny například interrupce či kosmetické operace.
Úplný seznam případů, kdy bude třeba připlatit, by měl být hotov v příštích měsících. Podle dosavadních informací by měly zdravotní pojišťovny z asi 9000 nemocí a potíží plně proplácet dvě třetiny. Na zbytek by si měli pacienti připlácet.
Ministerstvo zdravotnictví potřebu nové právní normy odůvodnilo zvyšováním nákladů na zdravotní péči, které je rychlejší než nynější možnosti domácí ekonomiky. „Tento stav vede k zadlužování a je trvale neudržitelný. Před řešením tohoto problému stojí prakticky všechny země, včetně Slovenska. Zadluženost zdravotnického sektoru dosahuje na Slovensku 30 miliard korun,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Vládní kabinet včera přijal také návrh zákona o zdravotních pojišťovnách. Jeho cílem je zlepšit dohled nad pojišťovnami i nad poskytováním péče o pacienty a zabezpečit průhlednější financování v oblasti zdravotnictví. Tento úkol bude mít na starosti nový Úřad pro dohled nad zdravotní péčí.
Několik návrhů reformních zdravotnických zákonů přijala vláda i minulý týden. Jednalo se například o předlohu zákona o zdravotní péči, který nově definuje 9000 zdravotnických výkonů. Ministr zdravotnictví Rudolf Zajac u kolegů prosadil také návrh zákona o záchranné zdravotní službě, který upravuje organizaci integrované záchranné pomoci.
Ve sněmovně ale reformní normativní akty nejspíš neprojdou tak hladce jako ve vládě. Koalice čtyř pravicových stran totiž v minulých měsících ztratila v zákonodárném sboru většinu a musí se spoléhat na podporu z řad nezávislých poslanců. Nesouhlasný postoj se zavedením přímých plateb dala před časem najevo nejenom opozice, ale i někteří koaliční zástupci.
Z reformních zákonů není nadšena ani značná část zdravotníků. Upozorňují, že nové normy jim přidělají práci a budou lidi tlačit k tomu, aby nechodili k lékaři.
Ministru Zajacovi se přitom loni podařilo prosadit zavedení poplatků v oblasti zdravotnictví. Pacienti platí 20 korun za ošetření u lékaře a 50 korun za den strávený v nemocnici. Připlácejí si rovněž na odvoz sanitkou. Zdarma jsou preventivní lékařské prohlídky, které ale pravidelně podstupuje pouze kolem patnácti procent Slováků.
ČTK