PRIMÁŘKA ZDENKA CRKVENJAŠ, KTERÁ ZACHRÁNILA POPÁLENOU NATÁLKU, PRÁVU ŘEKLA:
Jste primářkou Popáleninového centra Fakultní nemocnice v Ostravě. Jak se díváte na akci lékařů Děkujeme, odcházíme? Podporujete ji? Pokud ale vím, z centra stejně jako z celé fakultní nemocnice nepodal výpověď jediný lékař.
Souhlasím s tím, že postavení lékaře v dnešní době v Česku ani jejich platové podmínky nejsou ideální. Nicméně nelíbí se mi jejich zvolená forma protestu. Zavání z toho trošku vydírání, už v tom, že odcházející lékaři nepřipouštějí žádný kompromis. V jejich požadavcích nejsou žádné možnosti pro vyjednávání. Kdyby tam například bylo, že chtějí, aby se platy začaly navyšovat během nějaké doby tak, jak to bude možné. Jejich požadavek je však striktní, chtějí to hned teď.
Jakou formu protestu byste jim teda doporučila?
V současnosti pouze demonstrativní. Určitě přijde vhodnější doba než teď, kdy se například státním zaměstnancům už tak s nízkými příjmy ukrojí deset procent a oni mají problém přežít od výplaty k výplatě. Kdežto ten lékař, který se rozhodl odejít, se svou výškou platu asi spíš většinu lidí naštve. Tato akce podle mého názoru hodně poškodí důvěru pacienta v lékaře. Složili jsme přece přísahu, takže jaké odcházení? Navíc je letošní rok pro zdravotnictví jedním z nejhorších za posledních pět let, tudíž požadavky odcházejících doktorů jsou nereálné.
Není váš názor ovlivněný trošku tím, že pocházíte odjinud, kde funguje jiný systém zdravotnictví?
To si nemyslím. Utekli jsme ze Sarajeva, tedy bývalé Jugoslávie, před válkou do Ostravy už v roce 1992. Tehdy jsem zrovna začínala studovat na tamním gymnáziu, takže do hloubky jsem jugoslávské zdravotnictví neznala. Nicméně pamatuji se, že před válkou byl zdravotní systém velmi dobrý. To se ale nedá říci nyní. Má rodná země, nyní již Bosna a Hercegovina, má ve zdravotní péči velké nedostatky. Vím to z informací mé rodiny, která stále žije v Sarajevu.
Proč jste se rozhodla vstoupit do politiky a stát se zastupitelkou za hnutí Ostravak, které funguje v opozici?
Už mě nebavilo jen se nečinně dívat kolem sebe, co se děje. Nemoci do ničeho zasáhnout. Nechtěla jsem prostě jen patřit mezi lidi, kteří jen na vše kolem sebe nadávají, ale nic se nesnaží změnit. Tak jsem si řekla, že to zkusím. Viděla jsem možnost dostat se do městského zastupitelstva v tom, že mě veřejnost znala díky medializaci případu popálené Natálky z Vítkova, kterou má Popáleninové centrum Fakultní nemocnice v Ostravě v péči.
Připomněla jste Natálku, jaký je její současný zdravotní stav a jak probíhá léčba?
V tuto chvíli jsme ve fázi, kdy řešíme následky popálení, to znamená, že korigujeme jizvy. Co se týká Natálčiných jizev, tak už jsou velmi pěkné. Je vidět, že se maminka opravdu hodně stará a drží se našich doporučení. Počítáme s tím, že během následujících dvou tří let ale budou nutné další korekční operace. Protože už nyní se Natálce na rukou a na krku rýsují pruhy jizevnaté tkáně, které nerostou dostatečně rychle se zbytkem kůže a tahají. Mohlo by se tudíž stát, že kdyby se to nepovolilo operativní cestou, tak by třeba potom Natálka nemohla narovnat hlavičku.