Vědci prozkoumali vzorky krve 260 velbloudů ze saúdskoarabských archivů sahajících až do roku 1992. V období celých dvou desítek let v nich objevili stopy viru způsobujícího MERS. Podle studie není jasné, zda samotná zvířata kvůli viru onemocněla, patrně však bez ohledu na to přenesla MERS na člověka. „Je velmi pravděpodobné, že velbloudi přenášejí nákazu na lidi, ale tato studie nám přesně neříká, jakou cestou k tomu dochází,“ řekl mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Gregory Hartl.
Blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) lékaři poprvé u člověka zjistili v roce 2012 v Saúdské Arábii. Od té doby se jím nakazilo přes 180 lidí a 79 infekci nepřežilo. Ačkoli se nemoc dostala i do Evropy a severní Afriky, většina obětí pocházela z blízkovýchodních zemí.
Podle vědců se lidé nakazili zřejmě prostřednictvím slin či hlenů, které velbloudi velmi často vylučují a jejichž stopy zůstávají na zemi, nebo konzumací masa.
Virus prý celá dvě desetiletí zůstává bez výrazných mutací a na člověka se přenáší pouze zřídka. Mohl by se však vyvinout do nějaké formy, která se bude mezi lidmi šířit snáze, varoval vedoucí výzkumu Ian Lipkin z Columbijské univerzity. „Mohli bychom začít testovat velbloudy na přítomnost infekce a zavádět karanténu, podobně jako se to dělá u slintavky a kulhavky,“ prohlásil.
MERS podobně jako příbuzný virus SARS, který ve světě během epidemie v roce 2003 zabil nejméně 800 lidí, napadá dýchací cesty. Způsobuje silný kašel, horečku, zápal plic či selhání ledvin.
V blízkovýchodních zemích jsou velbloudi běžně chováni kvůli masu, mléku či jako domácí mazlíčci, k nimž mají vlastníci mnohdy velmi blízký vztah a občas prý svá zvířata dokonce políbí. Podle Lipkina sice není zcela jisté, zda se lidé infikují přímo od živých velbloudů nebo například prostřednictvím nakaženého potravinářského produktu. Existuje však cesta, jak se vyvarovat rizikového chování, které může vést k nákaze. „Určitě jsou způsoby, jak zmenšit riziko. Zkusil bych se vyhnout líbání velbloudů,“ konstatoval vědec.