Profit, 5.11.2001
Nemálo složitý život malého či středního podnikatele připomíná mnohdy příslovečnou Sisyfovu práci, nebo také donkichotský boj s větrnými mlýny. Ale také obyčejné české chození pro vodu s děravým vědrem. Spousta úsilí pro dosažení určitého cíle, která ale přijde vniveč. A to i v případech, kdy povinnosti společné podnikatelům a jiným subjektům ukládá zákon v konkrétním paragrafu. Snad proto, že každý paragraf má několik kliček, není možné najít jednotný názor na plnění právní povinnosti. V praxi to pak podnikatelským subjektům přináší nejen starosti, ale také další výdaje. S tím, že každý výdaj musí mít svůj protiklad v příjmech a odráží se, dřív nebo později, ve zdražení produktů podnikání, ve snížení jejich konkurenční schopnosti a v existenčním ohrožení.
O svých zkušenostech může hovořit majitel malé firmy ze severu Cech, který se dostal do potíží při zajišťování závodní preventivní lékařské péče, kterou zaměstnavateli předepisuje mj. zákon č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a i zákon z roku 1966. U některých lékařů s požadavkem na registraci zaměstnanců vůbec neuspěl a v jiných zdravotnických zařízeních požadují za registraci jednoho zaměstnance až 500 korun ročně. Podnikatel má povinnost registrovat zaměstnance, ale jiný podnikající subjekt - lékař - nemá povinnost, ale jen možnost uzavřít smlouvu. Z toho pramení celý problém nerovnoprávného postavení.
Hledal pomoc mimo jiné u lékařské komory a na hygienické stanici. Tam teprve bude probíhat školení ke zvládnutí nového právního předpisu, ze kterého ale pro hygieniky vyplývá zejména povinnost kontroly a ukládání sankcí. Právě hrozba pokutou až dva miliony korun vyburcovala zmíněného majitele malé firmy k nerovnoprávnému střetnutí s lékaři. A protože je dosud neúspěšný, uvažuje, že vypíše výběrové řízení, obešle na doručenku více než šedesát lékařů v okolí a na jejich záporných odpovědích bude kontrolujícím orgánům prokazovat nemožnost naplnění zákonného požadavku. Má také jiné řešení - aby překonal lékařskou lobby, je ke klidu jediná cesta - obálka do správné kapsy, nebo požádat zaměstnance, aby svého registrujícího lékaře požádal o provedení preventivní prohlídky, na kterou má každý jednou za dva roky nárok (za 200 Kč hrazených zdravotní pojišťovnou) a nechat ji vystavit pro zaměstnavatele. Prohlídku sice zaplatí zdravotní pojišťovna, ale lékař si za zprávu o dvou stech úhozech vyúčtuje 200 Kč. Slušně píšící sestra mu tak může „vypsat“ víc než dvacet tisíc korun za hodinu, tj. podstatně více než profesními organizacemi lékařů doporučovaných 500 Ke za hodinu.
Málo říkající mnohomluvnost
Redakce požádala několik odborných pracovišť o vyjádření k problému, který se od l. ledna 2002 bude dotýkat každého zaměstnavatele. Po několika týdnech přišla jako první odpověď mluvčího ministerstva zdravotnictví, kterou, mimo úvodní část věnovanou upřesnění otázky. Profit přetiskuje.
„Pokud se fy/ca problematiky preventivních prohlídek, které dáváte do souvislosti se sankcí vyplývající z § 92 zákona č. 258/2000 Sb., pak konstatujeme, že se jedná o preventivní prohlídky prováděné jako součást závodní preventivní péče za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Tyto prohlídky nelze zaměňovat s preventivními prohlídkami podle § 29 zákona c. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, které kromě gynekologa a stomatologa provádí registrující prakticky lékař. Povinnost zajistit pro všechny své zaměstnance závodní preventivní péči je stanovena v § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisu, a to od l. 4. 1992. Cíle závodní preventivní péče vypínají z § 18a daného zákona a činnost, kterou provádějí příslušná zdravotnická zařízení, z § 35a. Citovanými ustanoveními je v oblasti ochrany zdraví při práci naplňována Úmluva o závodních zdravotních službách (MOP č. 161) do našeho právního řádu zavedenou vyhláškou č. 145/1988 Sb. Nedílnou součástí závodní preventivní péče jsou lékařské preventivní prohlídky prováděné za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci {mas,. 20 až 30 % časového objemu). Pokud se tyká úhrady závodní preventivní péče, pak či. 12 citované Úmluvy stanoví, že náklady spojené s poskytováním závodních zdravotních služeb zaměstnancům, nesmějí byt zaměstnancům dány k úhradě. V souladu s tím zákoník práce stanoví, se náklady spojené s bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí zaměstnavatel (§ 132 odst. 5).
Náklady spadené se zjišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel. § 132, odst 5 zákoníku práce, v platném znění.
Obdobně zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisu § 42 stanoví, ze náklady spojené se zajišťováním ochrany zdráni při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem se míní zejména zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisu. Ten v § 35 taxativně vymezuje, které náklady závodní preventivní péče jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, přičemž však je nezbytné, aby současně byl naplněn §17 odst. l zákona.
Při zajišťování závodní preventivní péče lze zaměstnavateli doporučit aby:
1. požádal o zajištění péče zdravotnické zařízení, které daný druh zdravotní péče poskytuje, zpravidla pracoviště praktického
lékaře v místě sídla zaměstnavatele; lze požádat i oddělení pracovního lékařství některých hygienických stanic,
2. pokud zdravotnická zařízení zejména z důvodu kapacitních odmítají zajištění dané péče, požádal o radu event. pomoc při zajištění dané péče vedoucího referátu zdravotnictví OkÚ,
3. požádal o pomoc regionální pobočku Sdružení praktických lékařů ČR,
4. pokud ani na základě uvedených bodů nelze v dané lokalitě závodní preventivní péči zajistit, lze nezbytné činnosti v oblasti ochrany zdraví při práci zajistit tak, že o provedení preventivní prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti k práci písemně požádá registrující praktické lékaře, přičemž v písemné žádosti (objednávce prohlídky) zaměstnavatel uvede charakteristiku faktoru pracovních podmínek a kontakt na osobu zaměstnavatele, která je schopna tyto údaje doplnit nebo zajistit návštěvu praktického lékaře na pracovišti, pokud o to lékař požádá, a další úkoly v oblasti ochrany zdraví při práci bude zaměstnavatel zajišťovat svými silami a ad hoc ve spoluprácí s dalšími odborníky, popř. po konzultaci s hygienickou stanicí.“
Otakar Černý, mluvčí MZ
Jelikož část položených otázek se týkala úst. § 37 až 42 uvedeného zákona, navrhuje mluvčí ministerstva zdravotnictví při orientaci na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci osobní konzultaci s odbornými referenty MUDr. Bohumilém Málkem nebo s paní Pavlou Motyčkovou z útvaru Hlavního hygienika ČR a v problematice očkování s MUDr. Sylvií Kvašovou.
Podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta každý podnikatelsky subjekt, který potřebuje řešit nějaký problém v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, do které spadá i oblast preventivní zaměstnanecké péče, může využít poradenskou službu pracovišť hygienické služby namísto toho, aby spoléhal na zatím neexistující osvětu. Zda tím podnikatel v severních Cechách získá sílu pro jednání s lékaři a pro naplnění zákona tak, aby se vyhnul až dvoumilionové sankci, není ale vůbec jisté. VLASTIMIL ZIMA