o zadlužení nemocnic.
Ačkoli to mezi poslanci ODS a ČSSD pořádně jiskřilo a vjeli si do vlasů ohledně toho, kdo vlastně za dluhy nemocnic může, jestli vlády ODS, nebo ČSSD, nakonec byli všichni spokojeni. Přijaté usnesení je totiž kompromisem pro obě strany.
„Jsem spokojena, zvládneme ho. Ministerstvo zdravotnictví přece pracuje dobře,“ řekla Právu po skončení jednání ministryně zdravotnictví Marie Součková.
Stejnou spokojenost vyjádřil i poslanec ODS Milan Cabrnoch. „Konečně byly pojmenovány způsoby řešení dluhů nemocnic. Jsem rád, že vláda musí v koncepci zdravotnictví a restrukturalizaci lůžkového fondu spolupracovat s kraji. To jsou průlomové momenty. Vláda tak přestává mlčet a je Sněmovnou vyzvána k tomu, aby spolupracovala s těmi, kterých se změny ve zdravotnictví od 1. ledna týkají,“ uvedl Cabrnoch.
Ostrá diskuse
V diskusi to ale mezi poslanci ČSSD a ODS pořádně jiskřilo. Nebrali si servítky a zejména poslanci ODS podrobili zprávu vlády o zadlužení nemocnic velmi ostré formální ivěcné kritice.
„Poslanecká sněmovna nepožádala vládu o identický přepis stenografického záznamu proslovu ministryně z minulého zasedání Sněmovny,“ řekla Lucie Talmanová (ODS).
Tu podpořil i její stranický kolega Milan Cabrnoch. „Vláda přepsala stenografický záznam vystoupení Součkové ze Sněmovny, a to včetně chyb a nesmyslů, které vznikly při přepisu. Proč se pod tyto nesmysly podepsal i předseda vlády a ministři?“ vznesl otázku Cabrnoch. Pozastavil se i nad tím, jak je možné, že během několika dní se závazky nemocnic změnily o 100 miliónů korun. Takový totiž je rozdíl mezi nimi ve vystoupení Součkové ve Sněmovně a ve zprávě vlády.
Nakonec Cabrnoch řekl, že vláda ve zdravotnictví svůj úděl nesplnila. „Zprávou si uřízla pořádný kus ostudy,“ řekl Cabrnoch. Jemu ale oponovala předsedkyně sociálního a zdravotního výboru Milada Emmerová (ČSSD). Shrnula, kdo může za dluhy nemocnic, a obvinila z toho ODS. Poslanec KDU-ČSL Josef Janeček uvedl, že „mnoho nemocnic může být politicky efektivních, ale medicínsky mohou pacienty poškodit. Nelze všechny nemocnice vybavit špičkovou technikou a špičkovými odborníky. Díky tomu utíká ve zdravotnictví hodně peněz. Musíme si jasně říci, jakou péči a na jaké úrovni chceme garantovat,“ uvedl Janeček.
Poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD) soudí, že 150 miliard, které jdou do zdravotnictví, bohatě stačí. Postavil však otázku, jak jsou využity. „Nemocnice jsou cedník. Síť lůžkových zařízení už neodpovídá dnešku. Síť je předimenzovaná. Když se nemocnice zadlužuje, je evidentní, že selhala kontrola,“ uvedl poslanec.
Prohlášení hejtmanů
Hejtmani dali poslancům prohlášení, v němž vyjadřují zásadní nesouhlas s postupem státu v převodu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení na kraje od ledna.
Upozorňují, že krátkodobé i dlouhodobé závazky z minulosti dosahují miliardových částek, které nebudou kraje schopny uhradit, a může tak dojít ke zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Odmítají nést odpovědnost za historické problémy ve financování zdravotnických zařízení a být tak bez jakéhokoli finančního zázemí garanty při ochraně životů a zdraví občanů.
Jak z dluhů ven
Kdo tedy zaplatí dluhy nemocnic? Ty jsou nyní ve výši zhruba 700 miliónů korun u 35 zadlužených okresních nemocnic. Plošné oddlužení nebude, a nemocnice si tedy musejí pomoci samy. Přesněji, pomoci jim mohou kraje, ale i stát.
Podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové zadlužené nemocnice by už podle dřívějšího rozhodnutí na úhrady svých dluhů, zejména dodavatelům léků, měly dostat 60 miliónů korun z rezerv okresních úřadů.
Na zbytek dluhů za léky, které celkově tvoří u těchto nemocnic 320 miliónů korun, si musí dohodnout splátkové kalendáře. A totéž i s ostatními dodavateli, kterým peníze dluží.
V příštím roce nemocnice dostanou víc peněz a Součková soudí, že právě tyto peníze jim pomohou z dluhů.
„Stát bude za své pojištěnce platit víc. Víc by měly odvádět i osoby, které podnikají, vykazují, že jsou ve ztrátě, ale přitom jejich osobní majetky neúměrně k tomu rostou a zvýší se i minimální pojistné, protože se zvýšila minimální mzda, z níž se toto pojistné na zdravotní pojištění vypočítává. To všechno budou stamilióny korun. A ty nemocnice budou moci využít,“ uvedla Součková.
Dodala, že se také změní úhrada financování, a pokud nemocnice dosáhnou alespoň 98 % své letošní výkonnosti, nebudou muset vracet zálohy ve výši 108 % referenčního období. „Kraje nemusí mít obavu z toho, že by při správném vedení v nemocnicích, které jsou zadluženy, nedošlo k ozdravení a oddlužení daných nemocnic,“ uzavřela Součková.
Ministryně zdravotnictví Marie Součková včera ve Sněmovně při konzultaci s premiérem Vladimírem Špidlou.
VÁCLAV PERGL, Právo, 11.12.2002