Zrušit se má kreditní systém, který podle ministra byl jen dobrým byznysem pro pořadatele kurzů, kdy znalosti účastníků nikdo neověřoval.
„Jsme si vědomi potřeby získávání nového zdravotnického personálu a také udržení stávajícího. Cílem je stabilizovat systém kvalifikačního vzdělávání při zachování jeho kvality tak, aby se absolventi mohli co nejdříve zapojit do praxe,“ uvedl ministr.
V letech 2010 až 2015 ubylo v českých nemocnicích téměř 1300 sester a dalšího ošetřovatelského personálu, trend poklesu pokračuje. Sester ubývá nejvíc v akutní nemocniční péči. Ústav zdravotnických informací a statistiky evidoval loni 47.495 úvazků sester v akutní péči, což je o 1530 méně než v roce 2010. Naopak v ostatní nelůžkové péči jich přibylo, úvazky ve stejném období stouply o 1287 na 29.003.
Novelu o vzdělávání sester označil Němeček spolu s novelou o vzdělávání lékařů za klíčové normy, obě jsou nyní ve Sněmovně. Ministr připomněl, že současně se změnami ve vzdělávání se bude zlepšovat i platové ohodnocení sester. Dva roky po sobě stouply sestrám tarifní platy po pěti procentech, na příští rok vláda schválila růst o deset procent a souhlasila rovněž se záměrem, aby platy rostly o deset procent tři roky po sobě.
Novelou zaváděný model 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít tříletým bakalářským studiem či absolvovat vysokou školu. Povinnost má zrušit novela zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání.
Poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) Němečkův návrh kritizuje. Připomněl dlouhodobé snahy o sjednocení dvou programů - středoškolské nástavby a vysokoškolského bakalářského studia. „Pokud nynější návrh projde, bude tato degradace ještě více zviditelněna faktem, že vysokoškolák bude moci být nahrazen středoškolačkou s ročním rychlokurzem,“ napsal Heger ČTK.
S modelem 4+1 nesouhlasí některé organizace sester. Podle Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v ČR se zkrácením studia zdravotních sester jejich nedostatek nevyřeší.
Němeček očekává, že Sněmovnou norma projde, na její přípravě se podílely všechny koaliční strany. Obává se ale, že ve finiši „se spustí dělostřelecká palba“ těch, kteří přijdou o dosavadní byznys. Například kreditní systém přináší firmám ročně 600 až 800 milionů, o zisky přijdou i soukromé vysoké školy, kde se sestry dosud povinně školily.
Novela zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Od roku 2011 mohly sestry žádat o zmírnění tvrdosti zákona, většina žádostí byla zamítnuta. Němeček vyzdvihl, že po jeho příchodu na ministerstvo bylo schváleno už zhruba 140 žádostí. Chystanou změnou zákona se systém žádostí zruší.
Odbornost dětská sestra, která dosud byla nástavbová, se podle novely získá rovnou základním studiem. Titul zdravotnický asistent, který dostávali absolventi střední zdravotnické školy, se změní na titul praktická sestra a rozšíří se okruh činností, které budou moci vykonávat.
Loni průměrný plat sestry ve státní nemocnici byl 30.866 korun a průměrná mzda v akciových společnostech 25.434 korun. Ve státních nemocnicích i akciových společnostech stouply výdělky sester zhruba o pět procent. Naproti tomu platy lékařů ve státních nemocnicích stouply o 8,4 procenta a v akciových společnostech o 7,5 procenta.