Bezprostředně po hlasování opozice avizovala podání ústavní stížnosti. Obě opoziční strany jsou toho názoru, že dělení na péči „pro chudé a bohaté“ je v rozporu Listinou základních práv a svobod (článek 31). Napadnout chtějí i poplatky.
Podle středočeského hejtmana a stínového ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha již straničtí právníci začali na stížnosti pracovat. „Já předpokládám, že v nejbližších týdnech, maximálně měsících, protože to musí napsat kvalitně, budeme ústavní stížnost podávat,“ sdělil Rath novinářům.
Heger: Standard se nesníží
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09) s odůvodněním podání ústavní stížnosti nesouhlasí. Podle Hegera není předloha v rozporu s Listinou, neboť rozdělení péče současný standard nesníží.
„Velká péče byla věnována rovněž ústavnosti celého procesu, který ten ekonomicky náročnější nadstandard definuje ve vyhlášce, které se tradičně říká seznam výkonů s bodovými hodnotami. Já bych řekl, že dosud všechny výkony, které hradí všeobecné zdravotní pojištění, jsou v tomto seznamu výkonů s bodovými hodnotami definovány a dodnes nedošlo k nějakému ústavnímu zpochybňování této záležitosti, takže to, co bylo až dosud definováno, že pacient potřebuje, zůstává a k tomu se připojuje cosi, co je možno nazvat jakýmsi luxusem, na který si pacient připlatí. Nezaplatí celý ten luxus, ale zaplatí pouze rozdíl mezi variantou základní a nárokovou, která je hrazena ze zdravotního pojištění, a variantou ekonomicky náročnější,“ uvedl na obhajobu normy Heger.
Šťastný: Je to průlom
Poslanec a předseda zdravotního výboru Boris Šťastný (ODS) považuje na rozdíl od opozice novelu za průlomovou. „Poprvé v historii naší země budeme schopni definovat nárok pacienta,“ uvedl Šťastný.
Podle Šťastného sice Listina základních práv a svobod říká, že každý má právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní podmínky za podmínek, které stanoví zákon, ale zákon prý tyto podmínky zatím nestanovil a že nárok na „bezplatnou“ zdravotní péči nebyl dosud nikdy definován.
Oponenti: Chaos! Kdo bude určovat nadstandard?
Senátor za ČSSD Jan Žaloudík, který tlumočil zamítavé stanovisko Senátu, poznamenal, že horní komora novelu vnímala jako nesolidně připravenou. „Já jsem to trošinku předvídal, tak jsem si vzal černou kravatu,“ podotkl k rozhodnutí sněmovny senátní veto přehlasovat.
Novela, kterou kritizovala Česká lékařská komora i odbory, ruší zákaz připlácení za lepší péči. Do budoucna by se tak měl zavést standard, na který by měl pacient nárok ze zdravotního pojištění.
Za nadstandard by si pak připlácel. Podle kritiků ale novela nestanoví, kdo a na základě jakých kritérií bude standardy určovat. Odborníci mají nejprve určit výkony, ke kterým je ekonomicky náročnější varianta. Tento seznam se stane prvním podkladem pro definování úhradových standardů.
Zbývá jen prezidentský podpis
Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá i s tím, že by si pacienti měli hradit ze svého léky do 50 korun a podpůrné léky, a to třeba na vysoký tlak. Nově by se naopak neplatilo 30 korun za položku na receptu, ale za celý recept.
Další změna předpokládá zavedení aukcí na léky. Zmocnění k jejich provádění by měl lékový úřad, který by vytvářel seznamy léků pro předepisování. Pro lékaře i pacienty by nebyly léky mimo seznam výhodné, úhrada z pojištění by byla nižší a stoupl by doplatek pacienta.
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny by musely vrátit třetinu zůstatků na svých účtech zpět do systému pojištění. Má to pokrýt zvýšené náklady v důsledku růstu daně z přidané hodnoty. Celkem by šlo o 5,4 miliardy korun. Novela umožní fúzi pojišťoven.
Součástí novely mělo být původně i ustanovení, kvůli kterému by si lidé museli platit také amalgámové plomby. Na žádost VV však koalice od tohoto plánu upustila.
Novela je první ze série reformních zdravotnických zákonů, další tři by sněmovna měla schvalovat v těchto dnech. Tyto předlohy, které by stejně jako většina novely měly platit od ledna 2012, ale ještě musí projednat Senát.