Sokolovská nemocnice ve dvacátých letech dvacátého století. Z tehdejšího secesního vzhledu budov nezůstalo po dvou rekonstrukcích do dnešního dne vůbec nic.
Co předcházelo
První špitál byl na kopci nad Sokolovem založen v roce 1867. Prvního července 1909 začala stavba moderní státní nemocnice. Do užívání byla předána 14. října 1911. Její podoba se dlouho neměnila - typické průčelí zmizelo až při generální rekonstrukci v roce 1987. Současný vzhled získal areál roku 1994, kdy byla dokončena dostavba nových pavilonů. Dnes se Nemocnice Sokolov skládá z pěti pavilonů lůžkových oddělení, dvou provozních a správních budov a transfůzní stanice, která je umístěna mimo areál.
Plány do budoucnosti
Do třetího tisíciletí vstoupila sokolovská nemocnice s rozsáhlými plány. Protože byl areál dostavován značně nesourodě, zadal bývalý ředitel Robert Lepič karlovarskému projekčnímu studiu vypracování projektu na přestavbu a sjednocení nemocnice.
„Projekt jsme dostali počátkem roku. Je vypracován do všech detailů včetně parků, orientačního systému nebo barvy pokojů,“ vysvětluje ředitelka Nemocnice Sokolov Věra Procházková.
„V této chvíli bychom na celou přestavbu potřebovali zhruba 150 milionů korun. Nebude však realizována najednou, ale po etapách. Jak dlouho to potrvá záleží především na tom, jak se nám podaří získat finance.“
Nepůjde však o velké úpravy již stojících budov. Jediným větším stavebním zásahem by měla být výstavba centrálního příjmu a pracoviště magnetické rezonance, jinak se bude jednat spíše o modernizaci stávajícího - výměnu oken, systému vytápění nebo přeměnu zelených ploch na parčíky s fontánami a lavičkami.
„Na vše máme zpracované projekty. Jsme připraveni dlouho dopředu. Nikdy totiž nevíme, kdy přijde nějaká dotace,“ upozorňuje ředitelka.
Kde na to vzít
Desítky milionů, které nemocnice na svou modernizaci potřebuje, určitě nepřijdou od státu.
„Na státní dotace se spoléhat nemůžeme,“ potvrzuje první dáma zdravotního zařízení.
„Hlavním zdrojem financí musí být reorganizace provozu. Primáři budou plně zodpovědní za chod svých oddělení. Hodně peněz pomůže ušetřit centrální příjem. Samozřejmě se musíme snažit získat pomoc sponzorů.“
Hospodaření nemocnice loni skončilo ztrátou. Byla však při zvýšených nákladech o milion korun nižší než o rok dříve. Pomoc nejen firem a obcí, ale i jednotlivých obyvatel Sokolova proto ekonomicky nejlepší zařízení v kraji vítá.
„Je značnou morální podporou vidět, že lidem na nemocnici záleží,“ souhlasí Věra Procházková. „Přispívají nám hlavně na magnetickou rezonanci. Ta by se také měla v budoucnu stát jedním z hlavních zdrojů financí.“
Centrální příjem je prioritou
Práce na modernizaci nemocnice zahájí výstavba centrálního příjmu. Ten by měl zefektivnit práci zařízení a ušetřit finanční prostředky. „Centrální příjem by měl být nejdůležitější částí nemocnice,“ tvrdí šéfka nemocnice.
„Tudy projde každý pacient dovnitř a odtud také odejde. Bude fungovat 24 hodin denně a měl by nahradit práci několika ambulancí. Pacienti nebudou muset běhat po různých odděleních a výrazně se zkrátí čekací doba. Díky centrálnímu příjmu budeme moci celý areál uzavřít a zamezíme tak nekontrolovatelnému pohybu lidí a rozkrádání zařízení nemocnice.“
S výstavbou za 30 až 40 milionů korun by se mělo začít hned poté, co vedení vyřeší, jak budou uvolněny prostory, které stavba zasáhne.
Krajské centrum
Sokolovská nemocnice by se měla stát ve třech oborech krajským centrem. Oční oddělení, ortopedie, diagnostika a oddělení soudního lékařství - to jsou hlavní předměty činnosti pro jedenadvacáté století.
„Na budování moderního očního oddělení již pracujeme,“ popisuje ředitelka.
„Stav obyvatelstva, co se týká zraku, je doslova hrozný. V Karlovarském kraji se dosud neprovádějí operace, které jsou v jiných krajích naprosto běžné. Proto je pro nás oční prioritou.“
Ortopedie v Sokolově funguje již dlouhá léta.
„Máme nejlepší personál a kvalitní zázemí. Připravujeme dokonce ortopedickou jednotku intenzivní péče. Rozvoj tohoto oboru je tak velký, že ani v případě, že v kraji budou tři ortopedie, nebudou mít o pacienty nouzi a nebudou si konkurovat,“ tvrdí šéfka sokolovské nemocnice.
Páteří diagnostiky bude magnetická rezonance. Moderní přístroj za 25 milionů korun, který umožní vyšetřování organismu bez nutnosti zatěžovat jej nebezpečným zářením, by měl začít pracovat v září. Dalším zařízením je angiolinka, která umožňuje vyšetření pomocí kontrastní látky zavedené do krevního oběhu. Sestavu doplňují klasické rentgeny a v budoucnu také nový tomograf. Ten je dnes pouze na poliklinice.
Jediné oddělení soudního lékařství v kraji je v Sokolově. Toxikologická laboratoř byla letos přemístěna do nových prostor. S tím, že obě pracoviště budou nadále krajskými, vedení Sokolovské nemocnice pevně počítá.
„Ještě letos bychom chtěli na neurologii zprovoznit jednotku intenzivní péče pro pacienty s cévními a mozkovými příhodami,“ doplňuje vizi nových možností Věra Procházková.
„Propojením centrálního příjmu se záchranným integrovaným systémem s návazností na jednotky intenzivní péče bychom vytvořili jedinečný záchranný celek navíc umístěný v centru kraje.“
Problém č.1: Nejsou lidi
Dnes má Nemocnice Sokolov zhruba sedm set zaměstnanců. To, že jsou s managementem celkem spokojeni, se dá usoudit například z kolektivní smlouvy. Tu mělo sokolovské zařízení podepsanou jako první v kraji a zřejmě bylo mezi prvními v republice. Přesto je lékařů i sester nedostatek.
„Teď okamžitě můžeme přijmout deset sester,“ shoduje se ředitelka s hlavní sestrou.
„Dalších deset atestovaných sester potřebujeme na jednotky intenzivní péče. Lékaři nám chybí zejména na interně. To je však obecný jev. Nemocnice doplácejí na otevření soukromých praxí. Naproti tomu na ortopedii a oční se nám noví lékaři neustále hlásí.“
Ministerstvo zdravotnictví vyřešilo problém chybějících zdravotníků jednoduše - nařídilo zvýšit platy o 18 procent.
„Vládní nařízení nás bude jen letos stát 20 milionů,“ konstatuje ředitelka.
„Musíme tak zase více šetřit a podívat se po rezervách. Nakonec to však povede jen k tomu, že se většina nemocnic ještě více zadluží. Proto také chceme co nejdříve rozjet práci magnetické rezonance a centrálního příjmu.“
Rekonstrukce na konci osmdesátých let odstranila poslední stavební prvky upomínající na původní vzhled nemocnice. V devadesátých letech dostaly budovy definitivně moderní krabicovité tvary. Hlavní vrátnice, postavená poněkud nešťastně v zatáčce a na křižovatce, by měla po plánované přestavbě zmizet.
Karlovarské noviny, 5.3.2002