V letech 2000-2005 byla monitorace a evaluace programu založena na agregovaných (souhrnných) datech. Během tohoto období bylo provedeno 977 973 gTOKS, diagnostikováno 2797 (0,29 %) karcinomů a odstraněno 19 257 (1,97 %) adenomů. V roce 2006 byl zahájen sběr vysoce kvalitních individuálních dat jedinců podstupujících kolonoskopii z indikace pozitivního TOKS. V letech 2006-2008 bylo kolonoskopicky vyšetřeno 17 813 jedinců s nálezem 1047 (5,9 %) karcinomů a 5362 (30,1 %) adenomových polypů. Počátkem roku 2009 došlo k úpravě programu zavedením screeningové kolonoskopie a imunochemických TOKS. I nadále je určen pro asymptomatické jedince, kterým je ve věku od 50 do 54 let nabídnut TOKS v jednoročním intervalu. V případě pozitivity TOKS je indikována screeningová kolonoskopie. Od věku 55 let se zavádí možnost volby, a to buď opakovaný TOKS ve dvouletém intervalu, nebo jako alternativní metoda primární screeningová kolonoskopie, která může být v intervalu deseti let zopakována. Zásadním úkolem do budoucna bude etablovat novou podobu programu na odborné i laické úrovni.
Klíčová slova
kolorektální karcinom * populační screening * screeningová kolonoskopie * test na okultní krvácení ve stolici * Česká republika
Summary
Zavoral, M., Suchánek, S., Závada, F., Májek, O., Dušek, L., Frič, P. Current status and future perspectives of colorectal cancer screening in the Czech Republic Czech Republic occupies the top position in the world statistics of colorectal cancer incidence and mortality. In year 2005 this malignancy was diagnosed in 8059 people and 4332 died because of this disease. Population colorectal cancer screening was introduced on July 1st 2000. Guiac fecal occult blood test (gFOBT) offered to asymptomatic individuals aged over 50 has been followed by colonoscopy in case of its positivity. In years 2000-2005 monitoring and evaluation of the program was based on aggregated (overall) data. During this period 977 973 gFOBTs were performed, 2 797 (0,29 %) carcinomas were diagnosed and 19 257 (1,97 %) adenomas were endoscopically removed. In year 2006 collection of high quality individual data of people who underwent colonoscopy indicated by FOBT positivity was launched. In years 2006 - 2008 17 813 individuals were examined colonoscopically with 1047 (5,9 %) carcinomas and 5362 (30,1 %) adenomatous polyps found. In the beginning of year 2009 the design of the program was changed introducing primary screening colonoscopy and immunochemical FOBT as another screening modality. To asymptomatic individuals aged 50-54 is offered guiac or immunochemical FOBT followed by screening colonoscopy in case of its positivity. In age of 55, there is a choice of either FOBT biannually or primary screening colonoscopy in 10 years interval. Main task to the future is to establish new program on scientific and public level.
Key words
colorectal cancer * population screening * screening colonoscopy * fecal occult blood test * Czech Republic
Česká republika (ČR) zaujímá v mezinárodních statistikách srovnávajících incidenci a mortalitu kolorektálního karcinomu (KRK) jedno z předních míst. V případě incidence KRK u mužů se ČR nachází na první pozici, jen těsně následována Maďarskem a Slovenskem (Obr. 1). U mužů lze obdobné výsledky pozorovat i v údajích o mortalitě (Obr. 2). U žen je situace příznivější, s incidencí a mortalitou na devátém, resp. čtvrtém místě.
Obr. 1 – Mezinárodní srovnání incidence kolorektálního karcinomu u mužů (přepočet na světový standard ASR-W), zdroj: Globocan 2002
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) patří KRK (diagnózy C 18-C 20 podle klasifikace MKN-10) mezi nejčastěji diagnostikovaná závažná maligní onemocnění v ČR. V roce 2005 bylo hlášeno 8059 případů zhoubných nádorů (ZN) kolorekta, ve 4558 případech (57 %) byl nádor lokalizován v tlustém střevě (C 18). V souladu s údaji z předešlých let byl pozorován vyšší počet u mužů (4787) než u žen (3272). U mužů si KRK udržuje prvenství v incidenci před ZN plic a průdušky (4669). Naproti tomu u žen je nejčetnější malignitou ZN prsu (5604) (Tab. 1).
Z hlediska mortality se v celkových počtech v roce 2005 nacházel KRK se 4332 úmrtími na druhém místě za ZN plic a průdušky (5185). Zůstává na druhé pozici jak u mužů (2573), po ZN plic a průdušek (3912), tak i u žen (1759), u kterých je nejvyšší mortalita na ZN prsu (2035).(1) (Tab. 2) Z analýzy věkově specifické incidence vyplývá strmější nárůst diagnostikovaných KRK ve věku nad 50 let. Ve věkové skupině 50-54 let činí 6,13 %, ve věku 55-59 let již 10,78 % a maxima (16,95 %) dosahuje ve věku 70-79 let (údaje v r. 2005). Podobné procentuální zastoupení jednotlivých věkových skupin lze pozorovat i u mortality, s vrcholem v 75 letech věku.
Obr. 2 – Mezinárodní srovnání mortality kolorektálního karcinomu u mužů (přepočet na světový standard ASR-W), zdroj: Globocan 2002
Při pohledu na časové křivky vývoje incidence a mortality KRK v ČR je patrné, že po letech vzrůstu, který trval od 70. let minulého století, dochází k jejich vyrovnávání (Obr. 3). V r. 2005 činil počet nově diagnostikovaných KRK a počet úmrtí na 100 000 obyvatel 78,62, resp. 42,26. V porovnání s rokem 2004 (79,12, resp. 42,28) nejde o pokles výrazný, nicméně tento vývoj lze považovat za příznivý. Na druhou stranu však stále přetrvává velký počet onemocnění diagnostikovaných v pokročilém stadiu onemocnění (III. a IV.), který přesáhl 40 % v roce 2005 a v čase se výrazně nemění (Obr. 4).(2)
Je tragickou skutečností, že KRK působí tak velké ztráty, třebaže je to jeden z nejlépe prevencí ovlivnitelných a léčitelných nádorů, pokud se zjistí v časném stadiu.(3) Primární prevence zahrnuje úpravu životosprávy a jídelníčku: (4) 1. konzumace přiměřeného množství potravin, fyzická aktivita, prevence obezity; 2. dostatečné množství vlákniny a komplexních karbohydrátů; 3. omezení příjmu tuků na 25-30 % celkového energetického příjmu; 4. adekvátní příjem ovoce, zeleniny a nízkokalorických tekutin; 5. nahrazení červeného masa kuřecím nebo rybím, nízkotučné mléčné výrobky; 6. omezení grilování nebo fritování při přípravě jídla; 7. přestat nebo lépe nezačít kouřit, omezit alkohol.
Obr. 3 – Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu v ČR – vývoj v čase (počet případů na 100 000 obyvatel), zdroj: ÚZIS ČR
Sekundární prevence zahrnuje dvě pracovní metody: 1. Screening (depistáž) - tj. časná diagnostika choroby u bezpříznakových jedinců; 2. dispenzarizaci (follow-up, surveillance) - tj. dlouhodobé sledování vysokorizikových skupin.
Screening KRK je zaměřen na bezpříznakové jedince od 50 let věku. Věk je nízký (průměrný) rizikový faktor tzv. sporadického KRK, tj. nádoru u osob s negativní rodinnou či osobní anamnézou KRK nebo idiopatického střevního zánětu. Tento typ nádoru činí 75-80 % všech KRK. Důležitost screeningu KRK podtrhuje i fakt, že v USA byl vybrán v roce 2001 a znovu v roce 2006 jako jediná malignita mezi preventivními programy testovanými podle prevencí odstranitelného břemene choroby, nákladů a účinnosti.(5) Dvouetapový screeningový program TOKS-kolonoskopie je nejvíce používán v celosvětovém měřítku. Byl doporučen sborem nezávislých expertů v USA (US Preventive Services Task Force) v roce 1995(6) a v Evropě (European Group for Colorectal Cancer Screening) v roce 1998.(7)
Tento program splňuje jako jediný screeningová kritéria Světové zdravotnické organizace. Nezbytné je jeho opakování v doporučených intervalech k detekci nových nebo přehlédnutých lézí. Prospektivní randomizované studie prokázaly snížení úmrtnosti na KRK o 15-33 %.(8, 9) Výsledky studií náklady-účinnost (cost-effect) a náklady-finanční užitek (cost-benefit) jsou kladné. Ve srovnání se screeningem karcinomu prsu jsou náklady na rok prodloužení života nižší asi o 50 % a celkové náklady jsou dostatečně pod limitem ekonomické únosnosti screeningových programů.(10)
Obr. 4 – Vývoj zastoupení klinických stadií kolorektálního karcinomu v ČR, zdroj: ÚZIS ČR
Historie screeningu KRK v ČR
Screening sporadického KRK má v České republice dlouholetou tradici. Šest pilotních studií provedených programem TOKS (Haemoccult II®) - kolonoskopie v letech 1979-1984 bylo souhrnně vyhodnoceno v roce 1986. Následovaly dvě velké prospektivní otevřené studie. V letech 1985-1991 se za plně státního systému zdravotní péče uskutečnil ve všech krajích Český screeningový program s více než 109 000 asymptomatickými jedinci. V letech 1997-1998 následoval Pražský projekt s 12 600 probandy za účasti 61 soukromých praktických lékařů. Obě studie prokázaly vysokou compliance cílové populace (83 %, resp. 89 % vrácených TOKS a 89 %, resp. 69 % uskutečněných kolonoskopií u jedinců s pozitivním TOKS) a také příznivé hodnocení analýz nákladů a finančního užitku.(11, 12) Obě studie prokázaly zájem české populace o screening KRK, význam odborné přípravy praktických lékařů na screeningový program a jeho oprávněnost v populaci s vysokou incidencí KRK.
Národní program screeningu KRK
Na základě těchto příznivých údajů byla zahájena jednání mezi zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven a odborných společností, za významné podpory nadace Vize 97 (Dagmar a Václav Havlovi), jejichž výsledkem bylo zahájení Národního programu screeningu KRK 1. 7. 2000. ČR se tak v celosvětovém měřítku stala po Německu druhou zemí, v níž byl program populačního screeningu KRK zaveden. Na podkladě předchozích studií byl přijat dvouetapový program TOKS - kolonoskopie. Vstupní metodou byl guajakový test na okultní krvácení do stolice (gTOKS) prováděný ve dvouletém intervalu u asymptomatických jedinců starších 50 let jako součást bezplatné preventivní prohlídky u praktického lékaře.
V případě pozitivity tohoto testu bylo indikováno kolonoskopické vyšetření na gastroenterologickém pracovišti.(13) Kolonoskopie splňuje účel diagnostický (zjištění nebo vyloučení zdroje krvácení v kolorektu), ale zároveň má velký význam profylaktický, který spočívá v odstranění polypů metodou endoskopické polypektomie (EPE). 80 % sporadických KRK vzniká maligní přeměnou adenomových polypů a jejich odstranění znamená přerušení tohoto procesu, který je naštěstí pomalý a trvá 8-10 let.
Cílem screeningu je zvýšení časnosti záchytu zhoubných nádorů kolorekta a přednádorových lézí, tzv. pokročilého adenomu (polyp o velikosti > 10 mm, vilózní uspořádání polypu z více než 25 % a přítomnost dysplastických změn vysokého stupně). Tyto léze krvácejí sice okultně a intermitentně, ale při pravidelné účasti v programu má jinak bezpříznakový jedinec, vzhledem k dlouhému trvání maligní transformace, významnou šanci na časné rozpoznání a léčení nádorového procesu i výbornou prognózu (5leté přežití více než 90 % při nádoru omezeném na střevo).
Mezi další cíle patří zvýšení podílu časných stadií KRK na úkor stadií pokročilých a následně snížení úmrtnosti a incidence na toto onemocnění a v neposlední řadě redukce paliativních, nekurativních operací u pokročilých stadií onemocnění a dalších chirurgických či endoskopických paliativních výkonů u neresekabilních nádorů a snížení potřeby jiných terapeutických metod (chemoterapie, biologická terapie).
Výsledky
Agregovaná data v letech 2000-2005
Monitorace a evaluace programu byla v letech 2000-2005 prováděna jak na centrální, tak i regionální úrovni. Byla zřízena Komise pro screening KRK Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a Rada pro screening KRK, sdružující zástupce odborných společností, zdravotních pojišťoven, Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a nadace Vize 97. Ve všech regionech ČR byli jmenováni koordinátoři programu za obor všeobecného lékařství a gastroenterologie. V průběhu tří let bylo obnoveno nebo posíleno přístrojové vybavení 120 endoskopických pracovišť zúčastněných v programu účelovými investicemi MZ ČR, v celkové hodnotě 240 miliónů Kč.(14, 15) Vyhodnocení programu bylo prováděno na základě agregovaných (souhrnných) nepřímých a přímých dat.
Po kliknutí se obrázek zvětší!
Nepřímá data byla poskytována Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která má smlouvy s 4500 praktickými lékaři a pokrývá přibližně 70 % české populace. Základem byly údaje o počtu provedených gTOKS a následných výkonech (kolonoskopie, endoskopická polypektomie). Šlo však o data celková, tedy ze všech indikací (nejen pozitivita TOKS). Druhým zdrojem byla data přímá, získaná z jednotlivých endoskopických pracovišť prostřednictvím regionálních gastroenterologických koordinátorů. Mezi sledované údaje patřil zejména celkový počet kolonoskopií a podíl kolonoskopií provedených z indikace pozitivního gTOKS a dále stejným způsobem vyhodnocené počty adenomů a karcinomů.
Během tohoto období bylo provedeno 977 973 gTOKS, diagnostikováno 2797 (0,29 %) karcinomů a odstraněno 19 257 (1,97 %) adenomů (Tab. 3). V porovnání s obdobím před zahájením screeningu došlo k devatenáctinásobnému zvýšení používání gTOKS, nárůstu kolonoskopií o 75 %, endoskopických polypektomií o 169 % a kurativních resekcí o 10 %.(16)
Po kliknutí se obrázek zvětší!
Pilotní studie sběru dat
V roce 2006 byla zahájena pilotní studie on-line sběru vysoce kvalitních individuálních dat. Každé z 213 endoskopických pracovišť v ČR mělo možnost se do tohoto systému zařadit. Z tohoto počtu se jich v současnosti na programu aktivně podílí 187 (88 %). Hlavním problémem ale zůstává míra aktivity, neboť pouze 61 pracovišť (29 %) se účastní v adekvátním rozsahu, tedy zadává více než 50 vyšetření ročně. Do systému jsou vkládána data o jedincích, u kterých bylo provedeno kolonoskopické vyšetření indikované na základě pozitivního TOKS.
Mezi sledovaná data patří demografické ukazatele (věk, pohlaví, místo bydliště, zdravotní pojišťovna) (Tab. 4), charakteristiky TOKS (datum vyšetření, jméno a identifikační číslo lékaře, který test indikoval) a kolonoskopií (datum, jméno endoskopisty, neúplná či totální kolonoskopie, komplikace a makroskopický nález). V případě adenomu se doplňuje počet, velikost a histologická charakteristika. Při nálezu karcinomu se kromě histologického vyšetření uvádí i předoperační staging. Tyto informace se zadávají do předdefinovaných formulářů na webových stránkách (http://crca.registry.cz) a zakódované odesílají do centrální databáze, kde jsou dále zpracovávány, validovány a archivovány. Na základě datových analýz jsou v pravidelných intervalech vypracovávány podrobné zprávy, které slouží k evaluaci programu.
Vzhledem k tomu, že jde o data individuální, tedy vázaná na rodné číslo jedince, jde o informace velmi kvalitní, snadno hodnotitelné a kontrolovatelné. Díky strukturované formě sběru lze počítačově vytvářet statistické analýzy výsledků, což opět přispívá k lepšímu vyhodnocení fungování screeningového programu. Vyhodnocování dat lze provádět na mnoha úrovních - centrální (celostátní), regionální (15 regionů v ČR) i místní (jednotlivá pracoviště) s využitím indikátorů kvality. Mezi tyto ukazatele patří orientační pokrytí populace (mapový výstup), odhad pozitivní prediktivní hodnoty TOKS pro KRK, adenomový polyp nebo pro jakoukoliv jinou zvolenou patologii. Dále je sledován podíl totálních kolonoskopií, endoskopických polypektomií, nálezů pokročilých adenomů a kolorektálních karcinomů.
V letech 2006-2008 bylo podle předběžných výsledků provedeno 17 813 kolonoskopií z indikace pozitivního TOKS, karcinom byl diagnostikován u 1047 (5,9 %) pacientů a endoskopicky bylo odstraněno 5362 (30,1%) adenomů (Tab. 5). Z uvedených výsledků lze vypozorovat příznivý jev, kterým je meziroční přírůstek hlášených kolonoskopií z indikace TOKS pozitivity i nalezených karcinomů a polypektomovaných adenomů. Vzhledem k tomu, že kolonoskopie je vyšetření invazívní, navíc prováděné u asymptomatických jedinců, je kladen velký důraz na kontrolu kvality. Jsou sledovány počty komplikací, a to jak u diagnostického, tak i terapeutického (EPE) výkonu (Tab. 6, 7) a počty neúplných kolonoskopií, kdy nebylo dosaženo céka (Tab. 8).
Po kliknutí se obrázek zvětší!
Screeningová kolonoskopie
V květnu 2008 byla znovu obnovena Komise pro screening KRK MZ ČR, kterou tvoří zástupci MZ ČR, odborných společností, zdravotních pojišťoven a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Brno (IBA). Jejím hlavním úkolem je monitorace programu a doporučování dalšího vývoje. Komise ve spolupráci s odbornými společnostmi vypracovala Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR,(17) na jehož základě došlo od 1. 1. 2009 k úpravě screeningového programu. I nadále je určen pro asymptomatické jedince, kterým je ve věku od 50 do 54 let nabídnut TOKS v jednoročním intervalu.
V případě pozitivity TOKS je indikována screeningová kolonoskopie. Od věku 55 let se zavádí možnost volby, a to buď opakovaný TOKS ve dvouletém intervalu, nebo jako alternativní metoda primární screeningová kolonoskopie, která může být v intervalu deseti let zopakována. Během několika posledních měsíců byla vytvořena celorepubliková síť Center pro screeningovou kolonoskopii, do které se zatím zařadilo 157 pracovišť, která splnila požadovaná kritéria daná Věstníkem MZ ČR. Mezi tato kritéria patří adekvátní personální a přístrojové vybavení, provádění kolonoskopií lege artis, dodržování principů bezpečné digestivní endoskopie a smluvně zajištěná jak 24hodinová endoskopická služba/příslužba (k řešení event. komplikací, zejména pozdního krvácení po polypektomi, s možností hospitalizace pacienta), tak i bezprostřední návaznost na chirurgické pracoviště s možností chirurgického řešení případné komplikace.
O statut Centra může zažádat jakékoliv pracoviště, které splňuje podmínky a předloží Žádost o zařazení do programu screeningu kolorektálního karcinomu (příloha č. 1 Věstníku) a další požadované materiály, kterými jsou: a) konkrétní seznam přístrojového vybavení pracovitě, b) počet provedených kolonoskopií za poslední 3 roky, c) počet terapeutických výkonů při kolonoskopii za poslední 3 roky (polypektomie, endoskopická mukozální resekce), d) konkrétní program kontroly kvality svého pracoviště.
Pracoviště musí prokázat provedení nejméně 1000 kolonoskopií a 250 endoskopických polypektomií za rok. V případě center s menším počtem endoskopistů se vychází z počtu kolonoskopií a endoskopických polypektomií na jednoho endoskopistu: minimálním počtem je provedení 200 kolonoskopií a 50 endoskopických polypektomií za rok. Každé centrum ročně provede nejméně 50 screeningových nebo primárně screeningových kolonoskopií. Screeningové kolonoskopické zdravotnické zařízení sleduje, zaznamenává a elektronickou cestou (formou předdefinovaných formulářů na internetové adrese http://crca.registry.cz) odesílá požadované údaje k centrálnímu zpracování.
Žádosti a požadované materiály odesílá statutární orgán pracoviště regionálnímu koordinátorovi, který je po kontrole údajů předloží Radě pro screening KRK, která vydá stanovisko, na jehož základě je žádost schvalována Komisí pro screening KRK MZ ČR. Seznam pracovišť je průběžně aktualizován na internetových stránkách MZ ČR, sekce odborník/zdravotník - zdravotní služby - centra pro screeningovou kolonoskopii (http://www.mzcr.cz/ Odbornik/Pages/988-centra-pro-screeningovou-kolonoskopii. html). Pracoviště uvedená na tomto seznamu mohou, po nasmlouvání nových výkonů na krajských pobočkách pojišťoven, vykazovat kódy 15 101 Screeningová kolonoskopie a 15 105 Primární screeningová kolonoskopie.
Další inovací programu je zavedení možnosti výběru jednotlivých typů TOKS, kdy je možno využít kromě guajakových i testy imunochemické. Vyšetření TOKS mohou provádět všichni registrující lékaři v oboru všeobecné praktické lékařství a registrující lékaři v oboru gynekologie a porodnictví. Koordinátorem péče o pojištěnce v rámci screeningového programu je registrující lékař v oboru všeobecné praktické lékařství.
Retrospektivní analýza dat
V současné době byl zahájen projekt, pomocí kterého lze zmapovat podrobné údaje o provádění TOKS a kolonoskopií v rámci screeningu, a to i retrospektivně. Jde zejména o informace o pokrytí cílové populace TOKS a kolonoskopiemi a o pozitivitě TOKS. To vše jak na úrovni celorepublikové, tak i regionální. Tento projekt je zatím v úvodní fázi, nicméně je výrazným příslibem pro další vývoj screeningového programu.
Konference IDCA a mediální kampaň
V červnu 2008 se v Obecním domě v Praze konala pod záštitou Dagmar a Václava Havlových mezinárodní konference Screening and Management of Colorectal Cancer in Europe, Actual Practice and Future Trends, která byla organizována Českou gastroenterologickou společností (ČGS) a International Digestive Cancer Alliance (IDCA), divizí Světové gastroenterologické organizace (WGO). Tuto konferenci lze bez nadsázky považovat za jednu z nejvýznamnější odborných akcí v oblasti screeningu kolorektálního karcinomu. Zúčastnili se jí přední světoví odborníci na danou problematiku v čele s prof. M. Classenem (Německo) a prof. S. Winaverem (USA). Prezentované výsledky screeningu v ČR se spolu s profesionální organizací konference zasloužily o získání respektu všech zúčastněných.
Jedním z klíčových bodů populačního screeningu je dostatečná compliance cílové populace, která se v ČR pohybuje pod 20 %, čímž se výrazně nelišíme od našich sousedů, Německa a Slovenska.(18) Mediální kampaň z minulých let, reprezentovaná především inzeráty v novinách a televizními spoty, je dnes spíše sporadická. V brzké budoucnosti (duben - květen 2009) bude zveřejněn webový portál www.kolorektum.cz, zaměřený přímo na screening KRK. Vzhledem k tomu, že v dnešní době dochází k rozšíření zájmu o internet i do vyšších věkových skupin, lze doufat, že díky tomuto mediu informovanost veřejnosti o screeningu vzroste.
Budoucnost programu
Zastavení nárůstu incidence a mortality KRK v roce 2005 je jev příznivý. Přesto je nutno počítat s vysokou prevalencí pacientů, u kterých byl KRK diagnostikován v minulých letech. Proto je nutné zvýšit účast na screeningu jak u laické, tak i odborné veřejnosti všemi dostupnými prostředky. Jde zejména o zintenzívnění mediální kampaně (tiskové konference, prezentace v médiích, aktivace webových stránek), zvýšení motivace praktických lékařů (vyjmutí TOKS z preventivních prohlídek, provádění v jednoročních intervalech u určené populace, možnost imunochemických testů) nebo rozšíření programu na další odbornosti (jak již bylo provedeno u gynekologů). Zavedením screeningové kolonoskopie byla cílové populaci nabídnuta možnost volby další screeningové metody. Nyní je naším hlavním úkolem učinit vše pro to, aby nová podoba programu našla příznivou odezvu u všech zúčastněných.
Poděkování: Autoři děkují regionálním koordinátorům a výkonným zástupcům za obor gastroenterologie a všeobecného lékařství (K. Balihar, M. Beneš, J. Bureš, T. David, P. Dítě, Z. Dostalík, J. Hájek, A. Hep, J. Hnaníček, J. Huml, P. Igaz, J. Janků, R. Keil, M. Kment, D. Kohoutová, M. Pročke, V. Procházka, A. Richterová, J. Roubalík, O. Shonová, B. Seifert, J. Stehlík, M. Šachlová, J. Špičák, J. Štuksa, T. Švestka, M. Tomanová, M. Varga, P. Zdeněk) a VZP (P. Pokorný) za mnoholetou spolupráci na screeningovém programu KRK v ČR. Autoři dále děkují zástupcům Ministerstva zdravotnictví ČR (Odbor zdravotní péče) za výraznou účinnou podporu posilující program screeningu KRK. Poděkování patří též společnosti ROCHE s. r. o., která poskytla výzkumný grant umožňující rozvoj datového auditu screeningového programu a jeho webovou prezentaci.
1Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph. D., 1MUDr. Štěpán Suchánek, 1MUDr. Ing. Filip Závada, Ph. D., 2Bc. Ondřej Májek, 2doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D., 1prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc. 1Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Ústřední vojenská nemocnice, Interní klinika, Oddělení gastroenterologie, hepatologie a metabolismu 2Masarykova univerzita, Brno, Institut biostatiky a analýz
Literatura
1. ÚZIS, Aktuální informace č. 59/2007.
2. DUŠEK, L., MUŽÍK, J., KUBÁSEK, M., a kol. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, 2005, cit. 2009-4-05. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0, 2007, ISSN 1802-8861.
3. BOND, JH. Fecal occult blood testing for colorectal cancer. Can we afford not to do this? Gastroenterol Clin N Am, 1997, 26, p. 57-69.
4. ROZEN, P., YOUNG, GP., LEVIN, B., Is diet important in preventing colorectal cancer? In ROZEN, P. et al. Colorectal Cancer in Clinical Practice. 2nd ed, Oxon, Taylor & Francis, 2006, p. 47-58.
5. MACIOSEK, MV., COFFIELD, AB., EDWARDS, NM., et al. Priorities among effective clinical preventive services: results of a systematic review and analysis. Am J Prev Med, 2006, 31, p. 52-61.
6. US PREVENTIVE SERVICES TASK FORCE. Guide to clinical preventive services. Ed. 2. US department of health and human services. Washington, DC, 1995.
7. European Group for Colorectal Cancer Screening. Recommendation to include colorectal cancer screening in public health policy. Sevilla Meeting, 13th-14th November, 1998.
8. HARDCASTLE, JD., CHAMBERLAIN, JO., ROBINSON, MHE., et al. Randomized controlled trial of fecal occult blood screening for colorectal cancer. Lancet, 1996, 348, p. 1472-1477.
9. MANDEL, JS., BOND, JH., CHURYCH, TR., et al. Reducing mortality from colorectal cancer by screening for occult blood. New Engl J Med, 1993, 328, p. 1472-1477.
10. WAGNER, JL., TUNIS, S., BROWN, M., et al. Cost-effectiveness of colorectal cancer screening in average-risk adults. In YOUNG, G., ROZEN, P., BROWN, M., et al. Prevention and early detection of colorectal cancer. Philadelphia : Saunders, 1996, p. 321-356.
11. FRIČ, P., ZAVORAL, M., DVOŘÁKOVÁ, H., et al. An adapted program of colorectal cancer screening - 7-years experience and cost-benefit analysis. Hepato-Gastroenterology, 1994, 41, p. 413-416.
12. FRIČ, P., ZAVORAL, M., ČEKAL, J., et al. Screening kolorektálního karcinomu v současném systému zdravotní péče (Pražský projekt). Endoskopie, 1999, 8, s. 39-45.
13. ZAVORAL, M., Colorectal Cancer Screening in the Czech Republic. Zeitschrift für Gastroenterologie, 2008, S1, 54, p. 29-31.
14. ZAVORAL, M., ZÁVADA, F., ŠÁLEK, C., et al. Czech Society of Gastroenterology: Colorectal Cancer Screening in the Czech Republic. Endoscopy, 2006, 38, 5, p. 550-551.
15. FRIČ, P., ZAVORAL, M., SEIFERT, B., et al. Screening sporadického kolorektálního karcinomu v ČR. Interní Med, 2007, 5, s. 221-224.
16. ZAVORAL, M., ZÁVADA, F., FRIČ, P., et al. Population screening of sporadic colorectal cancer in the Czech Republic - six years experience with national program. Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie, 2008, 1213-323X, 2008, 1, S1, s. 23-23.
17. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. Ročník 2009, částka 1, vydán v 02/2009. 18. SEIFERT, B., ZAVORAL, M., FRIČ, P., et al. The role of primary care in colorectal cancer screening: Experience from Czech Republic. Neoplasma, 2008, 55, 1, p. 74-80.