Součková: Chci, aby pacient byl na prvním místě

25. 11. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
"Šla jsem do politiky, protože mě k tomu vyzvali moji pacienti. Mnohdy jsem totiž nemohla najít lék na jejich bolesti prostě proto, že jejich podstata tkvěla v nevyhovujících zákonech," říká v rozhovoru ministryně Marie Součková...


Jste povoláním lékařka, vaší specializací je ortopedie. Říkáte, že je to krásné povolání, a přesto jste vstoupila do politiky. Co jste tím ztratila a co jste získala?

Ztratila jsem své soukromí a možná nějaké přátele. Ale získala jsem jiné a také spoustu kontaktů a zkušeností, které bych jako lékař nikdy nemohla mít. Šla jsem do politiky, protože mě k tomu vyzvali moji pacienti. Mnohdy jsem totiž nemohla najít lék na jejich bolesti prostě proto, že jejich podstata tkvěla v nevyhovujících zákonech. Chci na základě svých zkušeností přispět k tomu, aby legislativní úprava byla pro pacienta co nejlepší. Zatím je v tomto systému na posledním místě. Ráda bych uvedla do života reformu, kde bude na místě prvním.

Před časem jste si osobně prošla nemocnice na Vysočině. Jaká je jejich úroveň?

Ne všechny jsou zdatné ve všech profesích, ale dokážou vytvořit týmy schopné zvládat operativu odpovídající spektru diagnóz, které se zde objevují. Návaznost na Brno při složitějších nebo spe ciálních diagnózách pacientům umožňuje, aby získali adekvátní léčbu při všech potížích. Od ledna příštího roku budeme ostatně v systému zdravotní péče mít kritérium zohledňující velmi rychlé stanovení diagnózy, po kterém bude následovat odeslání pacienta do té správné nemocnice se správným týmem a zázemím. Pacient tak bude kvalitněji a rychleji léčen a dříve se bude moci vrátit domů.

Odborné spojení mezi Brnem a Vysočinou se potvrdilo už v pondělí 24. listopadu. Po první miniinvazivní operaci kyčelního kloubu ve Fakultní nemocnici Brno se druhá operace tohoto typu v České republice konala na ortopedii havlíčkobrodské nemocnice. Mimochodem, o její koupi projevil zájem soukromý subjekt. Co tomu říkáte?

Jako privátní lékař jsem obracela každou korunu, abych mohla koupit zařízení, které by zrychlilo diagnózu a zkvalitnilo tak péči o pacienty. Musela jsem proto potlačovat další potřeby. Nevím, zda bude soukromý subjekt v takto zadlužené nemocnici schopen řešit problémy z minulosti. Krajští zastupitelé by si s tím poradit mohli a nemuseli by nemocnici prodávat. Záleží samozřejmě na jejich vůli, ale já jako komunální politik bych velmi rozvažovala, zda bych se měla zbavit nemocnice, která má tak říkajíc krajský rozměr.

Skutečně hrají ve zdravotnictví peníze tak zásadní roli, jak se v současné době zdá?

Velice bych si přála, aby se zdravotnictví začalo v první řadě zajímat o pacienta a nepřevádělo se to jen na finanční bilanci. Myslím si, že dobrá komunikace a dobré slovo mnohdy znamenají víc než moderní léky nebo lobbisticky propagované všemožné přípravky. Když pacient dostane patřičné informace, bude lépe spolupracovat a nebude obíhat mnohé specialisty.

Peníze jsou také základem současných diskusí, jak organizovat lékařskou službu první pomoci. Jak hodnotíte tuto skutečnost?

Problém je v tom, že nyní jsou platby kapitační. To lékaře nenutí, aby si pracovní dobu změnili. Kdyby se v dané oblasti dohodli tak, aby jednou - dvakrát v týdnu měli prodlouženou pracovní dobu a kolegové se zastupovali, tak by vůbec nemusely být žádné pohotovosti. A konečně, považujeme-li LSPP za lékařskou službu, pak poskytování první pomoci je trochu scestné. Čili - vznikne-li trošínku tlak, budou se lékaři pro dospělé i pediatři v rámci konkurence snažit, aby o svého pacienta pečovali. Vždyť jim konec konců přináší peníze.

Bohumila Krčová, Právo, 25.11.2003

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?