„Myšlenka se mi líbí. Budeme o ní jednat. Pokud dospěji k závěru, že peněz mají dost, připravím návrh pro vládu, kterým se procento určené na provoz zdravotních pojišťoven z výběru zdravotního pojištění zmenší,“ řekla Právu ministryně ve středu. Odmítla však ale uvést, kdy to bude. Jen dodala, že „brzy“.
Na zdravotní pojištění se nyní ročně vybere zhruba 110 až 120 miliard korun. Z toho zjednodušeně řečeno mají zdravotní pojišťovny zhruba čtyři procenta na provozní náklady a Všeobecná zdravotní pojišťovna procenta tři. „Ročně tak pojišťovny na vlastní náklady spotřebují pět až šest miliard korun,“ soudí prezident České lékařské komory David Rath. To je téměř tolik, kolik vláda v příštím roce přidá stu tisícům státních zaměstnanců, nebo tolik, kolik činí všechny dluhy nemocnic dohromady.
Budovy, auta, kanceláře
„Jsou to obrovské peníze, a navíc určené na léčbu pacientů. Místo toho končí v úřednických aparátech pojišťoven, nákupu jejich budov, drahých autech, luxusním vybavení kanceláří atd. To je neetické,“ tvrdí Rath. Komora chápe, že peníze na provoz mít musejí, ale ne tolik. Proto chce, aby všechny zdravotní pojišťovny měly na provoz pouze dvě procenta, ale ne z vybraného pojistného, ale z peněz, které ony samy vyplatí na zdravotní péči. „Ročně by se tak ušetřila zhruba jedna až dvě miliardy korun. A ty by se použily na zdravotní péči,“ soudí Rath. Pro snížení nákladů je i předsedkyně zdravotního a sociálního výboru parlamentu Milada Emmerová.
„Pojišťovny už jsou plně vybaveny, jejich personál by neměl narůstat a s ustavením krajů by naopak měl být menší. Proto návrh podporuji,“ sdělila Emmerová s tím, že peníze by se mohly dát např. na drahou léčbu a transplantace orgánů. Marie Součková by ušetřené peníze zase ráda viděla ve fondu pro rozvoj moderní medicíny. Také Svaz pacientů je pro snížení nákladů pojišťoven. „Reálné by bylo, aby všechny měly na provoz 2,5 procenta z pojistného,“ řekl právu prezident Svazu Luboš Olejár.
Pojišťovny jsou proti
Naopak poslanec ODS a místopředseda zdravotního a sociálního výboru parlamentu Milan Cabrnoch není pro to, aby se výdaje na provozní náklady snižovaly: „Vedlo by to ke zhoršení kvality práce pojišťoven, omezovala by se kontrolní činnost ve výběru pojistného. Jsem přesvědčen, že peníze nevydávají zbytečně.“ Proti jsou zdravotní pojišťovny. Mluvčí té největší, všeobecné zdravotní, Kateřina Zamastilová Právu řekla, že z provozních peněz se mj. hradí ivedení centrálního registru pojištěnců všech pojišťoven a centrum kapitačních plateb. Kdyby peněz ubylo, pojišťovna by musela některé tyto činnosti omezit nebo zrušit. „Z každé vybrané stokoruny na zdravotní pojištění 97 korun dáváme na léčení pacientů a tři koruny zbudou na zajištění všech činností pojišťovny. V přepočtu na jednoho pojištěnce to bylo 399 korun za rok na provoz,“ uvedla Zamastilová. Ředitel Zdravotní pojišťovny MetalAliance a šéf Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera tvrdí, že jeho pojišťovna dá ročně na provoz méně než 390 korun v přepočtu na pojištěnce. „Je to maximum dosažitelného,“ řekl Kothera. O tom, zda skutečně dojde ke snížení provozních nákladů zdravotních pojišťoven, bude ještě zřejmě velký boj. Ale zdá se, že doba nazrála k tomu, aby na svoji činnost vydávaly méně peněz než dosud a ušetřené peníze šly na léčbu pacientů.
Václav Pergl, Právo, 7.11.2002