Ve zmíněných dvou z celkového počtu tří desítek soudních pří napříč Spojenými státy stáli tentokrát proti federální vládě u soudu v Richmondu stát Virginie a univerzita Liberty. Obamova vláda uspěla s odvoláním také již v Cincinnati, naopak odvolací soud v Atlantě dal zapravdu odpůrcům zdravotní reformy.
Právě v tomto případě je stále otevřená cesta k tomu, aby byla záležitost předložena vyšším soudním instancím. Pokud ty bitvu o ústavnost reformy nezastaví, mohla by nakonec skončit u nejvyššího soudu.
Zdravotnická reforma je jedním z Obamových dosud největších vnitropolitických úspěchů. Má v podstatě zajistit, aby pojistnou ochranu mělo do budoucna i zhruba 30 milionů dosud nepojištěných Američanů.
Jádrem právního sporu je otázka, zda má Kongres pravomoc každému jednotlivci stanovit povinnost mít zdravotní pojištění. Obamou podepsaný zákon takové ustanovení obsahuje, v platnost má ale vstoupit až v roce 2014. Občané v nouzi mají přitom dostávat finanční pomoc na to, aby si mohli zdravotní pojištění dovolit. Pokuta má hrozit tomu, kdo se přesto nepojistí.
Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících zhruba deseti let. Za stejné období by reforma podle nezávislého odhadu měla ušetřit ze státního rozpočtu 138 miliard dolarů, ale v následující dekádě by úspory už měly podle odhadů přesáhnout bilion dolarů.
Trnem v oku je reforma hlavně části republikánů. Už dnes republikánští politici, kteří se v příštím roce chtějí ve volbách ucházet o Bílý dům, slibují, že když se jim podaří Obamu v prezidentských volbách porazit, zdravotnickou reformu zruší.