Žena se před několika lety podrobila v Brně operaci oboustranného šedého zákalu, který lékaři odstranili bez komplikací. Při stejném zákroku však nemocnice měla řešit také krátkozrakost, což se nepodařilo. Lékaři ženě voperovali čočku odpovídající přirozeným hodnotám zdravého člověka. Do zdravotnické dokumentace se totiž omylem dostala jiná tabulka s biometrickým vyšetřením. Žena zůstala po operaci silně krátkozraká, ačkoliv očekávala zlepšení i v tomto směru.
Následoval soudní spor. Podle městského soudu žena byla krátkozraká před operací i po operaci. Její zdravotní stav se proto postupem lékařů nezhoršil, přičemž pro odškodnitelnou újmu na zdraví je prý klíčové zhoršení stavu. Verdikt následně potvrdil Krajský soud v Brně, operatéři podle něj postupovali v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.
Podle ústavních soudců je však verdikt v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními. Zdůraznili, že snižování krátkozrakosti při operaci šedého zákalu je hrazeno ze zdravotního pojištění a běžně se provádí. Nešlo tedy o žádný bonus, výjimečnou výhodu a dobrodiní pro operovanou ženu. Měla tudíž právo na to, aby i snížení krátkozrakosti proběhlo lege artis, tedy stejně jako v případě jiných pacientů v téže situaci.
Neobstojí proto námitka, že pacientka vlastně o nic nepřišla a nemá si na co stěžovat. Městský soud podle ústavních soudců také řádně nevysvětlil, proč je podle jeho názoru škodou na zdraví jen zhoršení zdravotního stavu, a nikoli absence legitimně očekávaného zlepšení zdraví. Nyní se musí případem zabývat znovu a je při tom vázán nálezem ÚS.
„Ústavní soud zastává názor, že protiprávní jednání škůdce se ve sféře zdraví může - negativně - projevit nejen ve zhoršení zdraví, nýbrž i tak, že u poškozeného nedojde ke zlepšení zdraví, ač se to dalo očekávat s ohledem na předpokládaný právně souladný postup škůdce,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.