Dívka se v ČR léčila pro podezření na mentální anorexii, její matka však dala na rady lékařů z Ruska a Ukrajiny, podle nichž měla dcera v těle cizopasníky. Znalec uváděl, že dítěti způsobila mučivé útrapy, u soudu svůj posudek ale nedokázal obhájit.
„Je jednoznačné, že matka chtěla udělat to nejlepší pro své dítě. Nebyla prokázána žádná příčinná souvislost ohledně toho, že by svému dítěti ublížila,“ uvedl dnes před odvolacím senátem žalobce.
Vysokoškolsky vzdělané ženě hrozilo za těžké nedbalostní ublížení na zdraví až čtyřleté vězení. Trestní oznámení podal lékař z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Přestože příslušná klinika svůj názor ohledně stíhání brzy přehodnotila, trestní řízení už nešlo zastavit a dospělo až k soudu.
Dcera, která se narodila v roce 2001, se od září 2011 dlouhodobě léčila s podezřením na anorexii. Dívku trápilo výrazné nechutenství a bolesti břicha. Ve 12 letech vážila jen 19 kilogramů, což představuje zhruba polovinu obvyklé hmotnosti v daném věku. Matka jí podle obžaloby za rok 2013 ve 30 případech aplikovala léky proti parazitům a klystýry. Naposledy to udělala na toaletě v nemocnici, kde ji přistihl zdravotnický personál. Lékaři přitom předtím ženě opakovaně říkali, že výskyt parazitů se u její dcery nepotvrdil.
Obžalované matky se v září zastal Obvodní soud pro Prahu 2, podle nějž ve sporu jde o protichůdné lékařské postoje a diagnózy. Matce prý nelze klást za vinu to, že se snažila dceři zajistit co nejlepší léčbu, což prý u hlavního líčení podrobně a logicky vysvětlila.
„Bylo jednoznačně prokázáno, že obžalovaná se od počátku zhoršujícího zdravotního stavu své dcery na jaře roku 2013 snažila o jediné: zajistit dceři kvalitní lékařskou péči, zbavit ji potíží, zajistit správnou diagnózu. Dělala pro to maximum, kdy zdravotní stav konzultovala s nejrůznějšími klinikami v zahraničí, vyhledala postupně lékařskou pomoc obvodních lékařů, léčitelů, specialistů parazitologů v Moskvě, Petrohradu i na Ukrajině a dcera byla hospitalizována i v Praze,“ popsala soudkyně Daniela Reifová v rozsudku, který má ČTK k dispozici.
Podle soudu měla žena právo získat odlišná lékařská stanoviska a měla právo volby. „Není možné obžalované klást za vinu, že se přiklonila k lékařským závěrům klinik na Ukrajině a v Petrohradu a při léčbě dcery se řídila jejich doporučeními,“ konstatoval a kauzu označil za „typický příklad chybné komunikace, přezíravosti, nedostatku empatie a snahy o konsenzus“.
„Obžalovaná poněkud svéhlavě a urputně prosazovala svá stanoviska, lékaři její názory a doloženou odlišnou diagnózu ignorovali. Naproti tomu od okamžiku, kdy došlo k dohodě mezi pacientkou, lékaři a rodiči, se zdravotní stav nezletilé začal zlepšovat,“ doplnil soud.
Obžaloba se opírala o závěry znalce z oboru soudního lékařství, který ve svém posudku uvedl, že matka opakovaně zatížila organismus své dcery. Tento postup vyhodnotil jako mučivé útrapy, protože došlo k celkovému zhoršení zdravotního stavu dítěte. Před soudem ale vyšlo najevo, že vycházel jen z názoru českých lékařů, dívku sám nevyšetřil a není odborníkem na parazitologii. „Z žádného z důkazů nevyplývá, že v důsledku léčby prosazované obžalovanou došlo ke zhoršení zdravotního stavu dítěte,“ uzavřela soudkyně.
Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která požaduje náhradu škody ve výši 541.000 korun, odkázal soud na občanskoprávní řízení.