Na kraji města Třince, pod úbočím Slezských Beskyd, stojí v budovách z osmdesátých let malá nemocnice. Donedávna o ní věděl málokdo, dnes její jméno - Podlesí - patří k nejskloňovanějším z českého zdravotnictví.
Poprvé zaujala výbornými výsledky v oblasti šetrné chirurgie, posléze vybudovala supermoderní kardiocentrum, nakonec pronajala své prostory pro umělou ledvinu.
Příčinou věhlasu není pouze vyhkvalita jejích lékařů. Majiteli Podlesí je skupina lékařů, která začala skupovat a provozovat zadlužené nemocnice v kraji.
Vedle Třince je šperkem vznikajícího impéria onkologické centrum v Novém Jičíně, kde je k dispozici duální lineární urychlovač za sto miliónů korun, zřejmě nejlepší dostupný ozařovací přístroj současnosti.
Reforma zdravotnictví zdola a s marketinkem
Lékaři z Podlesí a jejich společnost Euromednet dnes provozují či vlastní nemocnice v Českém Těšíně, ostravském obvodu Jih, ve Valašském Meziříčí a v Bohumíně. Jedná se o spolupráci se soukromou nemocnicí v Šumperku.
Obrat firmy dosáhl jedné a půl miliardy korun, téměř jednoho procenta rozpočtu českého zdravotnictví, 98 procent příjmů je od zdravotních pojišťoven. V posledních letech se investovala půlmiliarda.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Slovensko: Konečně začíná boj o pacienty, hlásí investoři Vzniká soukromý řetězec Nemocnice Podlesí: dobrá pověst, dobré výsledky Sami máme málo |
Společnost nabízí svým zákazníkům krátké čekací lhůty, nadstandardní služby v nemocnicích, dokáže používat metod jednodenní chirurgie, kdy je pacient po odstranění kýly či operaci žlučníku propuštěn ještě večer domů.
Soukromá společnost využívá marketink. Namísto stížností na nízké platy, oprýskanou omítku a unavené lékaře, běžných ve státních nemocnicích, jsou z
Třince slyšet zprávy o nových metodách, vyšší efektivitě a vědeckých konferencích.
„Zásluhou Euromednetu zažívá Ostravsko reformu zdravotnictví zdola,“ napsal s obdivem dokonce jeden z pražských časopisů.
Ředitel Marek Potysz, bývalý anesteziolog, přesto považuje prostor pro soukromý byznys ve zdravotnictví stále za hodně omezený: „Běžné banky nemají velký zájem zdravotnictví financovat, dosud ho považují za rizikový sektor.“
Potysz obavy chápe. Podmínky podnikání se mohou fatálně změnit během každých pěti let, kdy nemocnice nemusí získat smlouvu od pojišťovny.
Euromednet ale má celou síť nemocnic a jeden výpadek dokáže překonat. Firma funguje už jedenáct let a jedná zcela pragmaticky - ruší nevýnosná oddělení a jejich lékaře převádí do jiných nemocnic.
V privatizaci před Slovenskem
Slávu Třince šíří nemocnice založená zdejšími železárnami, konkurenci na severní Moravě představuje nemocnice, kterou založili rovněž železáři z Ostravy-Vítkovic.
Manažeři zde opakovali třineckou metodu - před dvěma lety převzali zadluženou nemocnici, začali šetřit a investovat.
Pořídili počítačový tomograf a další diagnostické přístroje (zpravidla na leasing), marketinkově využili unikátní pracoviště cévní chirurgie a oční kliniku.
Na severní Moravě jsou nejdále, přechod nemocnic do soukromých rukou se ale zrychlil ve všech krajích. Hejtmani převádějí své příspěvkové organizace na obchodní společnosti.
Ve Středočeském kraji pak uvažují o tom, že prodejem akcií budou financovat potřebné investice. Na Královéhradecku sdružili všechny nemocnice v jediný holding, který pronajali soukromé firmě.
Podle Karla Vepřeka z poradenské firmy DG-Plus jde vývoj správným směrem: „Končí nikým neřízené příspěvkové organizace a mění se v obchodní společnosti, které si nemohou dovolit být v minusu,“ říká.
Někteří experti se naopak privatizace obávají. Podle Petra Hávy z Ústavu pro zdravotnickou politiku a ekonomii nemůže konkurence soukromých firem zaručit fungování systému, který musí plnit rozsáhlé veřejné služby.
Soukromé firmy se například mohou soustředit pouze na výnosné obory, kterými dnes jsou například diagnostika, ozařování, moderní chirurgické metody.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Vztah k veřejnosti: Soukromé firmy umějí marketinka snaží se vyjít vstříc zákazníkům.Zkracují čekací lhůty. Průhledné účty Účetnictví státních nemocnicneukazuje skutečnou finančnísituaci. Forma obchodníchspolečností umožňuje nemocniceskutečně řídit. Rozumné investice Soukromníci nakupují novépřístroje jen tehdy, když jedokážou dokonale využít. Zbytečné služby Soukromníci pacienta přesvědčí,aby se léčil, i když to nepotřebuje.Prodražují tak systém. [*] Likvidace některých služeb Nevýhodné obory přenechávajístátním nemocnicím. Pacientipak mohou mít dál k lékaři. |
Nebudou však provozovat běžný servis včetně tradiční chirurgie nebo interny, které nejsou tak dobře placeny. Také mohou investovat do přístrojů, jejichž provoz v důsledku zvýší výdaje systému.
Skandál ve fakultní nemocnici
Obavám dal za pravdu skandál, který zažila v polovině července ostravská fakultní nemocnice. Pacienti čekající na ošetření několik hodin s bolestivými úrazy napadali personál, stěžovali si na úřadech i v televizi.
Vedení nemocnice problémy vysvětlilo: chirurgové traumatologického centra byli zaměstnáni případem horníka zachráněného ze závalu a složitými zraněními nepozorného řidiče.
Na běžné případy - poranění hlavy či zlomené nohy - prostě nebyl čas. Fakultní nemocnice léčí komplikované úrazy z celého kraje, měla by zvládnout také běžná zranění z Ostravy.
„Problém nastává, když k nám vozí běžné úrazy i ze vzdálenějších okresů,“ říká tiskový mluvčí Štěpán Neuwirth. Příčinou potíží tedy mělo být, že jiné, především soukromé nemocnice v kraji, úrazy léčí nerady.
Diskusi ještě vyostřilo prohlášení šéfa ostravské záchranné služby Tomáše Nykela, který prohlásil, že nemůže vozit pacienty soukromým nemocnicím, když jejich léčení stojí víc, než pojišťovny zaplatí. „Soukromníci si to nemohou dovolit,“ řekl Nykel.
Soukromé nemocnice v Ostravě kritiku odmítly a připomněly, že fakultní nemocnice by měla být v nevýnosných oborech aktivnější, protože může spoléhat na státní dotace.
Zástupci Euromednetu dodávají, že si mezi obory nevybírají, boj o pacienta se dnes týká všech oborů - oni například provozují interní oddělení v Českém Těšíně.
Ředitel Potysz navíc chce nabízet pacientům ve svých zařízeních kompletní péči, pro začátek by se například mohl domluvit s dvaceti tisíci klienty některé pojišťovny.
Tento projekt, který následuje vzor amerických pojišťoven HMO, mohou podpořit velké podniky: „Budou chtít lépe kontrolovat, jak se utrácí pojistné, které platí za své zaměstnance,“ domnívá se ředitel Potysz.
Obavy z privatizace odmítá mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner: „Změna statutu poskytovatelů by neměla mít vliv na výši úhrad. A pokud chtějí investovat, musí požádat o smlouvu pro novou kapacitu.“
Zatím se však privatizace na severu Moravy zastavila - krajské zastupitelstvo zamítlo návrh pronajmout nemocnici v Novém Jičíně Třineckým, Vítkovickým pak nemocnici ve Frýdku-Místku.
Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jiřího Carbola je jisté, že akciové společnosti jsou lepší než příspěvkové organizace. Pochybuje ovšem, zda by je měli vlastnit soukromníci.
„Nemáme dost zkušeností, abychom mohli vyloučit rizika, že v některém oboru nebude dostatek kapacit,“ vysvětluje Carbol. „Dnes jsou soukromníci v plusu, ale většinu péče stejně pokrývají státní a krajská zařízení.“
Petr Holub, Hospodářské noviny