Potysz stál u zrodu největšího soukromého hráče českého zdravotnictví - holdingu Agel, který vlastní ocelářský magnát Tomáš Chrenek a lékař Martin Polách. Potysz se před třemi lety osamostatnil a založil síť Moje ambulance. O rok později se do budování vlastního řetězce ordinací Mediclinic pustili lékaři Petr Švrček a Martin Hofman, od nichž projekt koupila Penta.
Zatímco Mediclinic zastřešuje 112 ordinací a počítá s růstem asi na 150, Moje ambulance vlastní 24 ordinací ve dvanácti „zdravotnických klastrech“, umístěných obvykle ve velkých obchodních centrech. Síť se profiluje jako zdravotnický supermarket, který poskytuje od rána do večera službu v standardní kvalitě. Mediclinic sází na tradiční rodinné lékaře v místě, kde je na ně pacient zvyklý.
„Předpokládáme otevření tří nových pracovišť ročně tak dlouho, dokud to umožní potenciál trhu. Už v říjnu otvíráme další dvě ordinace v Praze,“ říká mluvčí Mojí ambulance David Laštůvka. Obě soukromé sítě se dostaly zhruba po dvou letech do provozního zisku. O návratnosti vložených investic se ale podle šéfa Mediclinicu Eduarda Bláhy v dohledné době mluvit nedá. „Náš koncept je připraven na příležitosti, jež mohou přinést reformy zdravotnického systému. A na další rozvoj zdravotnického podnikání Penty.“ K čemu řetězec ordinací?
Budování soukromých řetězců ordinací praktiků není obvyklé ani v okolních zemích. Jaký smysl vůbec má? Podle Bláhy jde často o jedinou možnost zachování ordinace, jejíž majitel odchází do důchodu. „Své praxe nám většinou prodávají lékaři v důchodovém věku, výjimkou nejsou osmdesátníci. V řadě míst by bez našeho systematického náboru lékařů ordinace zanikly,“ tvrdí. Řetězec pojišťovnám také zjednoduší administrativu, takže mohou snáz v ordinacích prosazovat svou politiku, zároveň dokáže provozovat ordinace s menšími náklady.
„Na mzdách se šetřit nedá. Ale prostor k úsporám je v centrálních nákupech energií, materiálu a služeb,“ vysvětluje Bláha. Řetězec prý také lépe dokáže využít zdrojů a pobídek, jež pojišťovny nabízejí. „Pojišťovny například chtějí, aby ordinace poskytovaly služby po celý den a umožnily objednávání pacientů. My ve všech ordinancích zavádíme jednotný software, nabízíme registrace elektronických zdravotních knížek. Na to vše pojišťovny poskytují vyšší úhrady.“ Kouzlo řízené péče Soukromí hráči ve zdravotnictví se ale hlavně připravují na reformy, o nichž se ve zdravotnictví už delší dobu mluví. Jejich součástí má být i systém řízené péče.
Řízená péče stojí - mimo jiné -na tom, že pojišťovna určuje pacientovi konkrétního lékaře a zdravotnické zařízení, kam má chodit. Zdravotník pak pro pojišťovnu garantuje určité standardy. V zahraničí bývají partnerem pojišťoven právě soukromé sítě a koncerny.
„Pojišťovnám to umožňuje efektivněji rozdělovat prostředky, soukromé firmy jsou zase schopny přizpůsobit nabídku služeb potřebám pojišťoven,“ říká Bláha. Kromě toho, že si Penta připravuje pozice pro reformu zdravotnictví, snaží se už dnes vytěžit synergie z jednotlivých částí svého byznysu.
„Počítáme s co nejužší spoluprací mezi ambulancemi, lékárnami, laboratořemi i lázněmi Penty,“ vysvětluje Bláha. Ordinace Mediclinicu by tak měly co nejvíc využívat laboratoří řetězce Aeskulab nebo přednostně posílat pacienty do spřízněných lázní. Nemusí jít jen o Jáchymov, kde Penta vlastní dvoutřetinový podíl. „Vytipovali jsme několik dalších lázní a začínáme spolupracovat i s nimi. V případě Jáchymova už začíná být efekt viditelný,“ říká Bláha.
Penta je připravena podle vývoje na trhu dál rozvíjet zdravotnický byznys. Například by mohla rozšiřovat do Česka řetězec poliklinik, které pod značkou Procare provozuje zatím jen na Slovensku. „Pak by se obchodní potenciál našich ambulancí zvýšil. Nejsem mluvčí Penty, nechci komentovat její plány. Ale je jasné, že strategie Penty závisí na státní politice ve zdravotnictví,“ říká šéf Mediclinicu. Podobně čekají na zdravotnickou koncepci i další domácí investoři.