Specifika stravování v letním období

  Teplým letním dnům se lidský organizmus přizpůsobuje změnou svých metabolických pochodů. Jinak probíhá nejen termoregulace (v létě převažuje výdej tepla), ale i příjem potravy a nápojů. Termoregulace se dělí na fyzikální a chemickou. K fyzikálním procesům patří vypařování, sálání, vedení či proudění. Termoregulaci chemickou představuje tvorba tepla především v činné tkáni (jaterní, svalové) vlivem příjmu potravy. Změna příjmu potravy je stejně jako regulace tepelného hospodaření řízena procesy v centrální nervové soustavě, v hypotalamu. V létě tak člověk nepotřebuje přijímat v jídle tolik kilojoulů, protože by se spalováním takto nabyté energie vyrábělo nadměrné teplo. Soudí se také například, že ženy mají nastavenu úroveň sytost kontrolujícího hypotalamického centra níže, proto někdy méně pociťují sytost a snadněji nabírají nadbytečné kilogramy. Minerální látky, jež by zvláště aktivní lidé měli v létě do organizmu doplňovat, jsou tyto: Sodík – hodně se ho vypotí, jeho ztráty souvisejí se svalovou kontrakcí a s pobytem především v horkém prostředí. Vápník – je hlavním minerálem, který se zapojuje do svalového stahu, neboť aktivuje stažlivé (kontraktilní) bílkoviny. Hořčík – se také podílí na svalové kontrakci. Nedostatek hořčíku, vápníku a tekutin snadno způsobuje křeče ve svalech, nejčastěji v lýtkách.