Podmínky tu zdaleka nejsou ideální ani pro odborníky, ani pro samotné pacienty. Ti si procházejí nejrůznějšími martyrii. Důvod? Nedostatek místa pro jednotlivá specializovaná oddělení a především fakt, že jsou pracoviště roztroušena po zastaralém areálu nemocnice. A suchou nohou tu nikdo pacienta z budovy do budovy nepřeveze.
Jako v Jiříkově vidění
„Byl jsem tu na operaci páteře. Všechno fungovalo perfektně, lékaři se chovali skvěle a všechno dobře dopadlo. Prošel jsem si ale hrůzou v tom ohledu, že mne neustále převáželi z jedné budovy do druhé sanitkou, aby mi udělali vyšetření. Připadal jsem si jako v Jiříkově vidění,“ svěřil se Právu jeden z pacientů. Do liberecké nemocnice, která je jednou ze dvou českých zdravotnických zařízení, jež se mohou chlubit tzv. spinálním týmem specializovaným na operace páteře, jezdí pacienti z celé republiky. Odhadem až šedesát procent z nich je mimolibereckých. „Význam nemocnice je v mnoha odborných činnostech podstatně větší než jen okresní. Tým lékařů operujících onemocnění páteře je tu od roku 1993 a je velmi aktivní. Například největší počet úrazů páteře a míchy se ošetřuje v Úrazové nemocnici v Brně a v Nemocnici Liberec. Je zde ale operováno rovněž mnoho pacientů trpících neúrazovými chorobami páteře,“ podotkl člen spinálního týmu liberecké nemocnice traumatolog Richard Lukáš.
Snaha o zlepšení zatím vyzněla naprázdno
O zlepšení situace se snaží už více než sedm let management nemocnice. Od počátku 90. let, kdy začal budovat specializovaný tým, se snaží vytvořit centrum urgentní medicíny. Po sedmi letech vytváření projektové dokumentace, stavění, čekání na peníze a neustálých kontrol, posuzujících, zda byly peníze vynaloženy efektivně, se nic nezměnilo. Na vině jsou nejenom politické šarvátky a marné lobbování v parlamentu, ale i zpochybňování nutnosti takového pracoviště ze strany ministerských úředníků v provinčním městě. Lékaři se přitom snaží improvizovat a dělat svou vysoce kvalifikovanou práci ve stávajících podmínkách. „Potřebujeme vše soustředit do jedné budovy. Vytvořit potřebná pracoviště pro naše vysoce specializované týmy. Není to naše rozmařilost, ale nutnost. Děláme medicínu třetího tisíciletí a musíme našim odborníkům i pacientům vytvořit odpovídající podmínky,“ řekl Právu ředitel liberecké nemocnice Jaroslav Krutský. Nemocnice proto usiluje o stavbu nového centra, kde soustředí neurochirurgii, ortopedii, traumatologii, ARO, magnetickou rezonanci a rentgen. Nemocnice proto upustila od projektu zprofanovaného diagnosticko-terapeutického centra a začala přemýšlet o stavbě uvnitř stávajícího areálu. „Zpracováváme projekty a snažíme se hledat zdroje, jak to zaplatíme,“ konstatoval Krutský. Ministerstvo zdravotnictví se zatím k myšlence staví kladně a přislíbilo, že by v příštím roce mohlo ze státního rozpočtu uvolnit peníze. „Máme v ruce doklad z ministerstva zdravotnictví, že se k projektu nepostaví zády,“ doplnil Krutský, podle kterého se snaží nemocnice hledat i jiné zdroje. Začala u sebe. „Z vlastních zdrojů jsme tam už uvolnili padesát miliónů korun na magnetickou rezonanci, kterou potom přestěhujeme a hledáme dál,“ podotkl Krutský.
Pomoc od Evropské unie
„Budete muset investovat do budov, zařízení i lidských zdrojů. Úroveň zdravotních zařízení je rozdílná. Liberecká nemocnice by mohla být hned bez problémů zařazena do řetězce evropských nemocnic,“ řekl při své pondělní návštěvě liberecké nemocnice velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibrian. Nemocnice mohou již nyní využívat programu přeshraniční spolupráce Phare a po vstupu do EU bude Česko čerpat i z Evropských regionálních fondů. Právě odsud by chtěla nemocnice získat další peníze pro svá specializovaná pracoviště.
Barbora Silná, Právo, 26.04.2001