Lidský mozek se označuje za nejsložitěji organizovanou hmotu ve vesmíru. Tento řídící orgán nervové soustavy také patří k nejzranitelnějším částem těla. Jeho poškození leckdy vede ke smrti nebo alespoň k trvalé invaliditě pacienta. Každý pokrok v medicíně, který zvyšuje pravděpodobnost jeho záchrany, je proto nesmírně ceněn. Řada výzkumných projektů, odehrávajících se na tomto poli, probíhá v Medicínském centru Univerzity v Pittsburghu. Neurochirurgové zde například v klinických zkouškách testují možnosti implantace umělých nervových buněk - neuronů do těch částí, které byly poškozeny záchvatem mozkové mrtvice. Následkem mozkových příhod bývá často například ochrnutí končetin nebo jiných částí těla, či ztráta řeči.
Pomáhají umělé neurony
Umělé neurony lékaři pacientům implantují speciální jehlou miniaturním otvorem v lebeční kosti. Místa v mozku, kam je třeba až několik miliónů nervových buněk zavést, určí přesně počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí. Několik klinických studií již potvrdilo účinnost a bezpečnost léčby, po níž se řadě pacientů začínají zlepšovat jak pohybové, tak neurologické i další funkce. Poškození mozku po mrtvici lze také účinně předcházet stále dokonalejšími zásahy, které zprůchodňují cévní řečiště a napomáhají předejít opakování mozkové příhody. K odstraňování krevních sraženin, bránících zásobování mozkové tkáně krví, nyní vědci zkoušejí využít speciální laser. Ten také podle slov profesora Lawrence Wechslera, ředitele Neurologického institutu v Pittsburghu, představuje rozhodující pokrok v boji s těmito závažnými onemocněními.
Mikrošoková vlna odstraní sraženinu
Lékaři zavedou cévním systémem až k místu uzavření tepny krevní sraženinou speciální mikrokatetr. Ten vydává pulsující laserové paprsky, jakési mikrošokové vlny, které sraženinu odstraní a céva se tak opět zprůchodní. Platí zásada, že čím dříve se průtok krve obnoví, tím je poškození mozkové tkáně menší a pacient se rychleji zotaví. Zásah za pomoci laseru trvá jen několik minut, což je doba podstatně kratší, než jakou vyžadují ostatní dosud užívané postupy. Vědci sice ani na tyto pomalejší postupy nezanevřeli, snaží se je však zdokonalovat. Blokády tepen, zásobujících mozek krví, bývají jen obtížně léčitelné. Podle amerických statistik při chirurgickém řešení zúžení těchto tepen buď zemře nebo je trvale poškozeno na 34 procent pacientů. Pokud lékaři využijí angioplastiku, zmenší se toto procento na 20 až 30. Podle nedávno publikované pittsburské studie se však naděje nemocných dále zlepší, pokud se roztažení tepny zajiští cévní výztuží.
(ZŠ), Právo, 9.4.2002