Spirometrie je indikována především u přetrvávajícího kašle, dušnosti, pocitů tlaku na hrudi nebo u abnormálního poslechového či rentgenového nálezu. Opakovaně se provádí u nemocných s plicními chorobami, jako je chronická obstrukční bronchitida či astma, kde slouží ke sledování průběhu a prognózy onemocnění a umožňuje nastavit optimální léčbu.
Spirometrie je dále důležitou součástí předoperačního vyšetření u operací hrudníku, srdce a rozsáhlejších operací v dutině břišní. Zde slouží ke stanovení operačního a pooperačního rizika. Využívá se i k preventivním a posudkovým účelům, například u sportovců nebo před nástupem do rizikových profesí, preventivně jsou vyšetřováni také kuřáci.
K vyšetření se používá spirometr. Během vyšetření dýcháte do tohoto přístroje a zároveň se z něj nadechujete. Budete požádáni o maximální nádech a o maximální výdech, další součástí vyšetření může být několikasekundové, co nejusilovnější dýchání. Spirometr znázorní vaše dýchání formou grafů. Grafy ukazují závislost objemu plic na čase a závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na objemu plic. Zkušené oko lékaře už z tvaru křivek pozná typ plicní nemoci.
Ty se dělí do dvou hlavních skupin, na restrikční a obstrukční. Při restrikčních poruchách, jako je třeba plicní fibróza, jsou plicní objemy menší, ale rychlost výdechu zůstává normální. Při poruchách obstrukčních, například astmatu či CHOPN, je celkový objem plic normální, ale nízká maximální výdechová rychlost.
Z výsledku spirometrického vyšetření lze vyčíst tyto hodnoty: klidový dechový objem, inspirační rezervní objem (kolik vzduchu lze ještě vdechnout po normálním nádechu) a exspirační rezervní objem (kolik vzduchu lze ještě vydechnout po normálním výdechu).
Dalšími vypočítávanými hodnotami jsou: vitální kapacita plic (součet dechového objemu, inspiračního rezervního objemu a exspiračního rezervního objemu), celková kapacita plic (součet vitální kapacity a rezervního objemu), funkční rezervní kapacita (součet rezervního objemu a exspiračního rezervního objemu). Rezervní objem je to, co zůstane v plicích po maximálním výdechu. Tento objem ale nelze změřit spirometrem, k jeho zjištění je třeba provést další vyšetření.