„Ve světle posledních událostí je prakticky nereálné, aby arbitráž skončila už před volbami,“ uvedl. Za hlavní důvod přitom označil fakt, že švýcarský rozhodce Damiano Della Ca, kterého do sporu nominoval Diag Human, se s výtkami na adresu ostatních rozhodců a poté i samotného Šnajdra vzdal na konci března svého místa v tříčlenném rozhodčím senátu.
Nový rozhodce, kterého si musí Diag zvolit nejpozději do konce dubna, bude potřebovat nějaký čas na to, aby se seznámil s rozhodčím spisem, tedy veškerými důkazy a dalšími dokumenty, jež byly za téměř 15 let stranami sporu rozhodcům předloženy. „I tak by definitivní verdikt měl být znám během několika málo měsíců,“ dodal Šnajdr.
Teoreticky by to mohlo jít i rychle
Přezkumný rozhodčí senát, v němž je předsedajícím Petr Kužel a rozhodcem za stát Milan Kindl, bývalý proděkan plzeňských práv, by měl po svém doplnění o třetího arbitra určit, kolik či případně zda vůbec má stát Diagu Human zaplatit za zmaření jeho obchodů s krevní plazmou na počátku 90. let.
S tím, že arbitráž do voleb pravděpodobně neskončí, počítá i právní zástupce Diagu Human Jan Kalvoda. Stejně jako náměstek Šnajdr přesto vidí alespoň jednu teoretickou možnost, jak by rozhodčí řízení mohlo skončit už během května.
V možnostech rychlého ukončení sporu se však neshodují. Ministerstvo zdravotnictví zvažuje námitku proti odchodu rozhodce Della Ca z arbitráže, který je však podle Šnajdra obecně přípustný „pouze ze závažných důvodů“. Kdyby důvody Della Ca nebyly ostatními arbitry uznány za závažné, Kužel s Kindlem by bez ohledu na případný pozdější soudní přezkum teoreticky již nyní mohli rozhodnout i bez Švýcara, který by tak proti své vůli nakonec zůstal oficiálně rozhodcem.
Diag Human se podle vyjádření Kalvody zase pokusí prokázat, že stát se odvolal neúčinně prostřednictvím exministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), který k tomu neměl podle Diagu žádné oprávnění. To by však znamenalo, že ČR by musela Diagu Human vyplatit téměř devět miliard Kč, které mu v srpnu 2008 přiřkl původní rozhodčí senát.
Kalvoda tvrdí, že Kužela jmenoval nepříslušný soud a toto jmenování už i napadl u Nejvyššího soudu. Pokud by mu soudci dali v nejbližších týdnech za pravdu, předsedou přezkumného senátu by se podle Kalvody mohl stát například ombudsman Otakar Motejl, na němž se arbitři za obě strany už jednou shodli.
Rozhodčí senát v novém složení by se pak zřejmě zabýval i otázkou účinnosti problematického odvolání státu.