Dotaz: Je mi 38 let a s manželem máme 3 děti ve věku 19, 17 a 2 roky, manželé jsme 20 let. Máme dlouhodobé problémy v manželství, které vyvrcholily tím, že si manžel asi před rokem našel na služební cestě v cizině milenku. Doposud nepožádal o rozvod, stávající situace mu zcela vyhovuje a rozvádět se nechce. S milenkou ale odmítá vztah ukončit. Na děti nadále přispívá, ale doma se už téměř nezdržuje.
Do manželské poradny jít nechce, prý nemá co řešit. Já se sice cítím být finančně zajištěná, ale psychicky jsem už zcela na dně svých sil. Rozvádět se zatím nechci kvůli dětem, ale chtěla bych vědět, jak rozvod probíhá a zda žádost o rozvod můžu podat i já, přestože jsem ho nezavinila. Mám ještě jeden dotaz ohledně svého příjmení, které jsem po svatbě přijala od manžela. Manžel je cizinec a často mám s tímto příjmením problémy, tak bych ho ráda po případném rozvodu změnila za své příjmení za svobodna, jež užívají i všechny naše děti.
Libuše
Vážená paní Libuše, chápu, že vaše situace je obtížná a těžce ji nesete. Nejprve mi dovolte ujasnit některé okolnosti, které uvádíte. Jednak manželskou poradnu můžete navštívit i vy sama a možná vám to pomůže objasnit si některé věci, které v tuto chvíli asi prožíváte a řešíte. Z vašeho dotazu nevyplývá, jak jste zajištěna finančně vy sama (píšete pouze o dětech)? Existuje vyživovací povinnost mezi manžely a z dotazu vyplývá, že jste v domácnosti a pečujete o nejmladší dítě. Návrh na rozvod nemusí podávat ten, kdo ho zapříčinil, zákon o rodině upravuje i případnou změnu příjmení v době po rozvodu.
Obecně lze konstatovat, že existují dva druhy rozvodů -tzv. sporný a nesporný. Pokud byste měla pocit, že jste s manželem schopni se domluvit a přijmout dohodu, pak lze přistoupit k rozvodu tzv. nespornému, který je upraven v § 24a a násl. takto:
(1) Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 jsou splněny.Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
(2) Ustanovení § 24 odst. 2 platí obdobně. Máte možnost využít i služeb mediátora, který vede jednání sporných stran tak, aby mohly vytvořit vzájemně přijatelnou dohodu. Jedná se o neformální proces řešení konfliktu, ve kterém jsou obě strany přítomny dobrovolně a domlouvají si společné schůzky, na nichž tento konflikt řeší. Co se týká tzv. sporného rozvodu, který je obvykle finančně náročnější a i časově zdlouhavější. Blíže je upraven zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině v § 24 a násl., kde je uvedeno:
(1) Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. (2) Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody.
Žaloba se podává ve dvojím vyhotovení k soudu, v jehož obvodu měli oba manželé poslední společné bydliště a musí být opatřena kolkem v hodnotě 1000 Kč na úhradu soudního poplatku. Při sepisování je třeba vědět, že žaloba obsahuje povinné náležitosti (např. identifikace účastníků, údaje o uzavření sňatku, musí obsahovat závěrečný návrh a musí být vlastnoručně podepsána aj.), se kterými by vás podrobněji seznámil např. advokát, právník manželské poradny apod.
Jak bylo uvedeno, před podáním žádosti o rozvod je třeba mí na paměti, že nejprve musí být upraveny poměry k nezletilým dětem (upravuje zákon o rodině). Toto lze provést dohodou rodičů nebo soudně. Rozhodnutí pak vydá opatrovnický soud v řízení podle § 176 občanského soudního řádu. Zákon o rodině se přitom opírá o ustanovení § 26 odst. 4, kde se uvádí: „Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů.
Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů.“
Návrh na úpravu práv a povinností k nezletilým se podává k soudu ve třech vyhotoveních, protože účastníkem řízení bude stanoven opatrovník (orgán sociálně právní ochrany dětí), který hájí jejich zájmy. V případě, že by došlo ke změnám těchto poměrů, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností (§ 28 zákona o rodině). K rozvodové otázce patří i vypořádání majetkových vztahů, resp. společného jmění manželů, které vzniklo během manželství (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění).
Dále je třeba upravit práva a povinnosti společného bydlení a vyživovací povinnost. V případě, že byste přistoupili na tzv. nesporný rozvod (§ 24a), museli byste se na těchto věcech s manželem domluvit, což mnohdy nebývá jednoduché, ale z praxe se tato varianta obvykle mnohem lépe projevuje v dalších mezilidských vztazích po rozvodu a zejména při výchově dětí. Samozřejmě je možné, že se nedohodnete, pak bude rozhodovat soud. Vzhledem k tomu, že problematika společného jmění manželů je obsáhlá, doporučuji využít některého z poradenských center ve vašem okolí, případě kontaktovat právníka pro bližší informace.
Váš dotaz se týkal i změny příjmení po rozvodu, což upravuje § 29 zákona o rodině: „Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.“ Problematika rozvodů je poměrně spletitá, je zde třeba zohledňovat konkrétností i daného případu, proto vám doporučuji obrátit se osobně na některou z uvedených institucí a probrat detailněji vaši situace. Věřím, že náročnou životní situaci zvládnete a přeji dostatek sil.
Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice
