"Účinná antibiotika jsou nepostradatelnou součástí moderní medicíny. Hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických výkonů, jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky, například v neonatologii, onkologii a intenzivní péči," uvádí se v dokumentu.
Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbory Peterové ČR nepatří mezi země s extrémně vysokými spotřebami antibiotik. Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Porovnává se průměrný počet doporučených denních dávek antibiotik na 1000 obyvatel a na den. Posledních deset let se v ČR mění jen mírně, pohybuje se mezi 16,5 a 18,6 dávkami.
Odolnost bakterií zvyšuje i nevhodné používání léků. Chybné může být podle odborníků dávkování, délka podávání, nedobírání celých balení či nadměrné užívání antibiotik působících na široké spektrum bakterií. Vhodnější je zvolit takové, které působí jen na bakterii, kterou je pacient napaden. Podle odborníků ale spotřeba těchto širokospektrálních léků v Česku roste.
Podle materiálu má ke zlepšení situace pomoci zlepšení přístupu k datům a jejich pravidelná analýza. "Propojení informací o spotřebě a použití antibiotik pro konkrétní diagnózu umožňuje monitorovat a ovlivňovat preskripční návyky lékařů a veterinářů," píše se v dokumentu.
K pilotnímu provozu je podle materiálu připravená metoda analýzy preskripce za použití databází zdravotních pojišťoven. Protože se nedaří vyvíjet nová, účinnější antibiotika, je třeba se také podle národního programu zaměřit na výzkum nového způsobu využití stávajících léků.
Síť antibiotických středisek existuje v ČR od počátku 70. let, je jich asi 60. Pravidla pro jejich činnost ale nejsou v současnosti legislativně stanovena. Od roku 2017 působí v Česku centrální koordinační skupina Národního antibiotického programu. Podle jejích plánů je třeba vzdělávat lékaře i laickou veřejnost a podporovat zavádění nemocničních antibiotických programů.
Od roku 2015 se monitoruje užívání antibiotik v chovu prasat, skotu a drůbeže. Postupně by měla být sledována i u veterinářů, kteří se starají o zvířata chovaná v zájmových chovech. "Bude zahájena diskuse pro budoucí zajištění monitorování výskytu antibiotické rezistence v půdě, případně v zemědělských plodinách či hnojivech," uvádí dále materiál.