Spotřeba léků v roce 2009 oproti roku 2008 v počtu balení klesla o 1,8 %, avšak v počtu denních dávek stoupla o 1,2 %.
Z těchto dvou údajů lze usuzovat, že dochází k postupnému přechodu na větší balení, což má svou logiku.
Nejsledovanějším je údaj ve finančním vyjádření, který meziročně stoupl o 9,6 %, což znamená zrychlení tempa růstu oproti předchozímu roku, kdy nárůst činil 8,3 %. V průběhu dvou let platnosti tzv. Julínkových regulačních opatření činil tedy průměrný roční růst devět procent.
Tento výsledek příliš nekoresponduje s tvrzením ministerstva zdravotnictví o úspěchu regulačních opatření a deklarovaným miliardovým úsporám. Pro srovnání je zajímavý údaj ze Slovenska, kde růst nákladů v roce 2009 činil cca 1 % .
Dílčí údaje zpracované SÚKL současně zpochybňují tvrzení MZ ČR, že zvýšená spotřeba nákladných onkologických a biologických léků je umožněna regulačními opatřeními u běžných léků.
Skupina nákladných léků rostla sice v roce 2009 nejrychleji (nárůst o více než 20 %), ale v absolutní výši stoupla jen o 2,3 miliardy korun z celkového meziročního nárůstu 7 miliard.
SÚKL ve zprávě uvádí 3 léky s rychlým tempem nárůstu a vysokou spotřebou, blížící se u každého z nich jedné miliardě korun ročně. Jsou to infliximab, rituximab a trastuzumab (biologické léky).
Z jiné databáze SÚKL lze zjistit, že u dvou z nich Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podala SÚKL návrh na snížení úhrady, tedy ceny placené z veřejných prostředků, již před více než rokem a půl a u třetího přípravku před rokem.
Ani jedno z těch tří správních řízení není do dnešního dne ukončeno, na čemž se podílí jak SÚKL, tak ministerstvo zdravotnictví. Tyto tři přípravky zdaleka nejsou jediné, u nichž zdravotnictví stále platí úhrady stanovené v roce 2007. (Až od 1. ledna 2010 snížené o paušálních 7 % dle Janotova balíčku).
Bohužel, SÚKL nezveřejnil údaje, jakým dílem se na finančním růstu nákladů v roce 2009 podílí situace popsaná v předchozích řádcích.
Autor je ekonom