Dá se říci, že objevila Ameriku po zjištění, že produkty její vlastní civilizace škodí dětem.
Spojené státy přitom nejsou a nikdy nebyly baštou odpůrců pití mléka. Ještě do 70. a 80. letech bylo i v USA tradičním nápojem ke svačině ve většině škol právě mléko.
A nezanikly zde ani tradiční státní dotace na mléko pro školní stravování. Podcenila se zde však finanční síla a reklamní expanze výrobců limonád.
Devět z deseti dívek a sedm z deseti chlapců od 9 do 18 let v USA nepřijímá v potravě doporučenou denní dávku vápníku. |
Mléko bylo vytlačeno především ze svačin školáků. K názoru o škodlivosti omezování pití mléka dospěli také čeští odborníci zhruba před deseti lety, kdy došlo v České republice k radikálnímu snížení spotřeby mléka - na polovinu ve srovnáním s koncem 80. let.
Už tehdy zjistili, že organismus dětí v základních školách dostává pouze polovinu potřebné dávky vápníku a vitamínů, které obsahuje právě mléko.
Co přinesla souhra okolností a náhod
Čeští odborníci na výživu si položili tehdy otázku: Proč se přestalo pít mléko? Důvodů bylo několik: právě v 90. letech došlo ke zvýšení ceny mléčných výrobků,
děti se zhlédly ve stylu života americké mládeže prezentované jako konzumenti sladkých sycených limonád.
Stačilo se dívat na televizní seriály a reklamy, dětem sladká chuť limonád ve srovnání s běžným dostupným mlékem vyhovovala, nabídka mléčných výrobků neobstála chuťově v konkurenci jiných nápojů, dokonce část rodičů jim to schvalovala.
Byli ovlivněni populárně naučnými publikacemi - opět většinou amerického původu - o správné výživě a nepotřebnosti mléka pro výživu případně o jeho náhradě sojovými produkty.
Veřejnost nechtěla slyšet hlasy lékařů a odborníků na výživu, kteří upozorňovali na škodlivost přejímání rad na omezení konzumace mléka - považovala vše americké (i laické) za lepší než české.
Kampaň za třicet milionů dolarů
Prakticky ke stejným závěrům týkajících se mléka ve výživě dětí a mládeže přišli nyní američtí lékaři a odborníci na výživu.
Na loňském washingtonském zdravotnickém summitu o vápníku bylo konstatováno: devět z deseti dívek a sedm z deseti chlapců od devíti do osmnácti let v USA nepřijímá v potravě doporučenou denní dávku vápníku, což jim způsobuje zvýšené riziko zlomenin a onemocnění osteoporózou.
Američtí lékaři teď označují limonády za zdraví škodlivé. Odborníci z univerzity Ohiu dokonce navrhují omezit prodej limonád ve školních automatech. Na návrat k pití mléka uspořádá americká vláda osvětovou kampaň za třicet milionů dolarů.
Výrobci limonád se tlačí za teenagery do škol
Bojují však se silnými protivníky. Přední američtí výrobci nealkoholických limonád uvolňují mnohem větší finanční prostředky na propagaci pití svých výrobků, než může uvolnit vláda na pro mléčné kampaně.
Motivují celé školní obvody k uzavírání exkluzivních smluv o odběru svých výrobků a o jejich propagaci na školách, na jejich hřištích a v dalších zařízeních. Například školský odbor v Colorado Springs s 53 školami získal v roce 1997 od firmy Cocacola osm milionů dolarů, v Madisonu ve státě Wisconsin 1,5 mil. dolarů.
bdobné smlouvy podepisovala i firma Pepsi. Američtí teenageři začali pít dvakrát více limonád než mléka a svět, včetně Česka, se snaží jít v jejich stopách. Mléko a mléčné výrobky se tak vytratily z jídelníčku dětí zejména na veřejnosti a ve školách.
Mléko nahradila kola, dříve levným chlebům se sýry, mlékům a jogurtům s pečivem začaly tvrdě konkurovat hamburgery. Oslabení vývoje kostí nedostatkem vápníku ve stravě ještě umocnilo omezení pohybu spojené se zvýšením vysedáváním u televizorů a počítačů.
Jsme zvyklí na hovězinu a mléko
Pití mléka doporučuje světově uznávaný odborník v oboru kostí profesor Stanislav Havelka, který tvrdí: „Bílý muž a kráva spolu žijí dlouho v regionu, kde se zrodila evropská kultura. Jsme zvyklí na hovězinu a mléko je již vlastně jaksi zabudováno do našeho dědičného systému. Nejsme Japonci nebo Laponci.“
Do boje za navrácení mléka především do jídelníčku dětí a mládeže se pustili i další renomovaní odborníci: zejména doc. MUDr. J. Nevoral, CSc., z 1. Dětské kliniky FN Motol, MUDr. B. Turek, CSc., ze Státního zdravotního ústavu, MUDr. M. Bayer z Kliniky dětí a dorostu I. LF a hygienik MUDr. J. Ševčík.
O nízké spotřebě mléka se začali zajímat i ekonomové po té, co pražský Revmatologický ústav upozornil, že zbytečné zlomeniny vzniklé „slabými“ kostmi a především jako následek osteoporózy stojí zdravotnictví ročně dvě miliardy korun. Při zachování nízké konzumace mléka se tehdy odhadovalo zvýšení nákladů na léčení jen těchto následků „nepití mléka“ do dvaceti let na trojnásobek.
Laktea vrací mléko do českých škol
Na konci 90. let přistoupila ČR k realizaci programu na zvýšení konzumace mléka dětmi a mládeží jehož pilířem se stala obecně prospěšná společnost Laktea. Ta od roku 1996 organizuje dodávky mléka do základních škol v rámci projektu Školní mléko.
Ten získal podporu odborníků na výživu, mlékáren, učitelů a vedení škol, kteří umožnili dětem objednávat mléčné svačiny. Připojil se také stát, který od září 1999 zavedl státní subvence na mléko pro všechny základní školy. Podporu vyjádřili také rodiče, kterým není lhostejno, zda si jejich děti koupí ke svačině limonádu či mnohem levnější mléko.
Výsledkem programu je, že se zastavil pokles spotřeby mléčných výrobků a žáci základních škol získali dvakrát týdně možnost nákupu státem dotovaných mléčných výrobků - za tři koruny čtvrtlitr mléka, jogurt nebo smetanový krém.
Mléko, které vypijí děti, ve školách, má nízký podíl v celkové spotřebě. Program si však klade za cíl učit děti pít mléko. Ve škole se tak neučí jen číst a psát, ale i zdravě se stravovat.
IVO SKÁLA, Deníky Morávia, 17.2. 2003