Srdeční selhání je velmi časté, podle vedoucího Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM Vojtěcha Melenovského postihuje asi tři procenta populace. Podle odhadů se léčí asi 230.000 lidí, dalších asi 200.000 o své chorobě neví. Pacienti často podceňují nenápadné příznaky choroby, jako jsou dušnost, únava, nateklé nohy, bušení srdce či noční močení.
"Při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stádiu selhává i v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta se posadit," popsal Melenovský.
Pravostranné selhání srdce se projeví otoky nohou, které začínají v oblasti kotníků. "Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se často projeví dřív než otoky," dodal. Hromadění krve v břišních orgánech je zdrojem zažívacích potíží a takových bolestí v pravém podžebří.
Většina pacientů se léčí jen léky, část dostane kardiostimulátor nebo je jim provedena operace srdce. Mladší jsou doporučeni k transplantaci srdce, starším nebo více nemocným pacientům ale provedena být nemůže. Zároveň ale není vhodná ani pro pacienty, kterým už kvůli selhání srdce začínají selhávat i jiné orgány, například ledviny.
První srdeční podpory začal IKEM implantovat v roce 2003. Různých typů jich bylo voperováno přes 400, většinou čekatelům na transplantaci. Nejnovějšího typu HeartMate 3 bylo zatím 126. Aktuálně jich má IKEM v péči 68. "Naprostá většina ostatních se dočkala transplantace srdce," vysvětlil Netuka. Žije sedm z prvních deseti pacientů, kteří se byli součástí úvodní evropské klinické studie.
Srdeční čerpadlo nejmodernější generace má jen asi šest centimetrů v průměru a má magneticky levitovanou vysokofrekvenční turbínu. "Starší systémy měly poměrně vyšší riziko sražení krve v čerpadle," řekl Netuka. Ložiska kvůli tření zároveň tepelně poškozovaly krevní elementy. Snížilo se také riziko cévní mozkové příhody a krvácení z nosu nebo do střev.
Skrze břicho pacienta je systém spojený s bateriemi, které musí pacient nosit v tašce s sebou. "Nemůže se vykoupat, ale může se sprchovat. Na výstupu kabelu z těla navíc hrozí infekce," uvedl Netuka. Právě odstranění kabelu je podle něj cílem dalšího vývoje. První dva pacienti v kazašské Astaně dostali bezdrátový model. Do tří let Netuka očekává, že by mohly být i v Česku. "Nabízí je přes kůži systémem elektromagnetické indukce. Kolem sebe má pacient pás a uvnitř těla cívku a nabíjecí baterii," dodal.
Kromě mechanických podpor, které lékaři voperují na pomoc oslabenému srdci pacienta, od listopadu 2017 v IKEM používají i mechanismus, který srdce plně nahradí. Jde o unikátní technologii, kterou zatím používají jen tři nemocnice na světě jako součást klinické studie.