Letošního výzkumu se zúčastnilo celkem 68 ředitelů nemocnic a 4 ředitelé zdravotních pojišťoven. Otázky směřovaly stejně jako v předchozích čtyřech letech k vnímání stávající situace v oblastech: kvalita a dostupnost zdravotní péče, lidské zdroje, finance, hodnocení nemocnic a koncepce zdravotnického systému jako celku.
Stagnace nebo pokles
Stejně jako v předchozích letech i letos byla patrná názorová odlišnost mezi řediteli nemocnic a pojišťoven. To, že jde o dva proti sobě stojící názorové proudy, musela v posledních letech zaznamenat nejen odborná veřejnost. Rozdílné postoje jsou dány především odlišnými zájmy ředitelů nemocnic a pojišťoven. Drtivá většina ředitelů nemocnic (90 %) si myslí, že úhrady zdravotních pojišťoven nestačí na pokrytí nákladů nemocnic. Naproti tomu všichni ředitelé pojišťoven jsou přesvědčení o tom, že jimi poskytované úhrady jsou dostatečné.
Případný růst úhrad v tomto a následujícím roce je podle obou skupin dotázaných spíše nepravděpodobný. Ředitelé nemocnic dokonce očekávají další zhoršení současného stavu. „Ve výši úhrad za nemocniční péči jsou ředitelé nemocnic výrazně skeptičtí než loni, 87% z nich očekává pro letošní rok v tomto směru negativní trend, v příštím roce negativní trend očekává 50 % ředitelů nemocnic, 2 ze 4 ředitelů pojišťoven (50%) se naopak domnívají, že pro letošek i příští rok zůstane výše úhrad na stejné úrovni, 1 ředitel pojišťovny dokonce pro letošní rok očekává pozitivní trend,“ uvedl předseda HCI Daniel Vavřina.
Rezervy v efektivitě
Mezi řediteli nemocnic a pojišťoven však lze přeci jen nalézt určitou míru shody. Jedním takovým příkladem je otázka efektivity v hospodaření nemocnic. Ačkoliv ředitelé nemocnic již v minulosti v součinnosti s nařízeními ministerstva zdravotnictví a tlakem zdravotních pojišťoven provedly jisté kroky ke zvýšení efektivity v hospodaření, stále se jich dvě třetiny (66 %) domnívají, že v této oblasti mají stále ještě určité rezervy.
„Nutnost opatření, která povedou k zefektivnění v jejich nemocnici, vnímají dvě třetiny ředitelů fakultních nemocnic (66%) a většina ředitelů příspěvkových organizací (80%) i ředitelů obchodních společností (80%). Pro ředitele fakultních nemocnic je nejčastěji vnímaným tématem, kde jsou nutné změny nebo zlepšení v rámci jejich nemocnice, větší efektivita práce, komunikace personálu, a také komunikace s pacienty,“ upřesnil Vavřina.
Podle předesdy sdružení Občan a poradce ministra zdravotnictví Pavla Vepřeka je tato názorová shoda již tradiční, bohužel prý zatím jen v oblasti formulace jednotlivých problémů – přístup jednotlivých aktérů se prý zatím příliš nezměnil.
„Trvá tradiční většinová shoda na tom, že je co ve zdravotnictví zlepšovat, ale bez viditelných dopadů do reality. Skeptická vyjádření stran efektivity vlastního hospodaření nemocnic signalizují, stejně jako v hodnocení kvality péče, že ředitelé nemocnic cítí, že by toho mohli udělat více pro budoucnost svěřeného zařízení, ale z nějakých důvodu to nedělají nebo dělat nemohou,“ míní Vepřek.
Zklamání z DRG
Výsledky letošního „Barometru“ naznačily negativní trend v tom, jak ředitelé nemocnic vnímají systém DRG, prostřednictvím kterého vykazují přibližně 58 % zdravotní péče. Zatímco v loňském roce bylo s tímto systémem spokojeno 65 % ředitelů nemocnic, dnes již vyhovuje pouze 49 % z nich. Od DRG se přitom odklánějí především ředitelé fakultních nemocnic.
Fakultní nemocnice letos odhadují kolem 53% podílu zdravotní péče, která je vykazována prostřednictvím DRG, zatímco loni ve FN odhadovali tento podíl na 78%. Mezi řediteli FN je také nejnižší podíl těch, kteří považují tento systém za vyhovující (pouze 33%). Ředitelé krajských a městských nemocnic vykazují přes DRG v průměru kolem 58 – 59%,“ konstatoval Vavřina.
Pavel Vepřek považuje nedostatečnou oblibu DRG považuje za alarmující. „Jisté znepokojení by měla vyvolat jak klesající víra v přínosnost DRG, tak v možnost vyjednávání mezi nemocnicí a pojišťovnou o rozsahu a struktuře poskytované péče. Je to cena, kterou platíme za upřednostňování stability před restrukturací,“ komentoval postoj ředitelů Vepřek.
Pozitivní dopad krize?
S pokračující hospodářskou krizí lze v průběhu několika let pozorovat poměrně strmý pokles obav ředitelů nemocnic z fluktuace zaměstnanců. Týká se to v různé míře všech skupin nemocničního personálu.
Zatímco v roce 2010 projevovalo obavy z odchodu lékařů 53 % ředitelů nemocnic a loni vnímání tohoto rizika pokleslo na 36 %, letos považuje fluktuaci lékařů za problém už pouze 24 % ředitelů nemocnic. Ještě výraznější změna je patrná v kategorii sester, kde od roku 2010 klesl podíl ředitelů obávajících se jejich odchodu z 39 % na pouhých 7%. Fluktuace dalšího pomocného personálu a ostatních zaměstnanců je dle průzkumu stále vnímána spíše jako marginální problém.
Problémem však v očích ředitelů nemocnic zůstává míra přesčasů. „Přesčasy zdravotnického personálu nemocnic jsou vnímány jako problém zejména u lékařů. V letošním roce tento problém připouští 56% ředitelů nemocnic, což je srovnatelný podíl jako v loňském roce. U zdravotních sester není tento problém vnímán v takové intenzitě, i když došlo k nepatrnému růstu podílu ředitelů nemocnic, kteří říkají, že přesčasy zdravotních sester u nich problémem jsou (z 12% v roce 2012 na 21% v roce 2013),“ uvedl Vavřina.
Podle Pavla Vepřeka je pokles obavy z fluktuace zaměstnanců dán právě přetrvávající krizí, která vede k tomu, že zdravotníci oceňují jistotu zaměstnaneckého poměru v nemocnici.
„Pokles obavy z fluktuace zaměstnanců a v posílení pozice nemocnic jako stabilního zaměstnavatele je asi jediným příznivým dopadem hospodářské krize na zdravotnictví. Problém s přesčasy se nemění a asi tomu tak ještě chvíli bude,“ uzavřel Vepřek svůj komentář.