Stále více dlužníků končí na psychiatrii

23. 11. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
"Trend narůstajícího počtu lidí s depresivními poruchami nebo i se sebevražednými sklony, jejichž důvodem je přílišné zadlužení, bohužel sledujeme už několik let a zdá se, že i do budoucna půjde o mimořádně závažný populační problém, jehož existenci si zatím jen málokdo uvědomuje," říká primář psychiatrického oddělení Jan Tuček...


Pro třetinu pacientů jsou dluhy startem k onemocnění

„_S novým trendem se potýkají lékaři na psychiatrickém oddělení v českobudějovické nemocnici. Zhruba jednu třetinu pacientů tvoří lidé, pro jejichž duševní nemoc byly startovacím podnětem dluhy, “ řekl primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček.

„Trend narůstajícího počtu lidí s depresivními poruchami nebo i se sebevražednými sklony, jejichž důvodem je přílišné zadlužení, bohužel sledujeme už několik let a zdá se, že i do budoucna půjde o mimořádně závažný populační problém, jehož existenci si zatím jen málokdo uvědomuje,“ uvedl Tuček.

Sociální skladba tohoto druhu pacientů je přitom stejně rozmanitá, jako například u alkoholiků, kterých rozhodně neubývá. Léčit dlužníky je však mnohdy ještě komplikovanější.

„Nejjednodušším způsobem, jak tyto pacienty uzdravit, by bylo zaplatit za ně jejich dluhy. To ale samozřejmě není v našich silách. Jsme schopni pouze formou různých typů terapií řešit jejich akutní stav a následně nabídnout alternativní varianty, jak se pacienti mohou se vzniklou situací vypořádat. Jinými slovy nabídnout jim naději pro budoucnost,“ poznamenal Tuček.

Dodal, že péčí Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., projdou ročně přibližně tři tisícovky lidí, z nichž 1200 je nutné hospitalizovat.

Tlak reklamy

Psycholog Rostislav Nesnídal upozorňuje i na příčinu zadlužení jednotlivců. „Jedná se většinou o lidi, kteří se nechají ovlivnit například obrovským tlakem reklamy a ačkoliv nemají například zaměstnání, chtějí si koupit drahé věci, a tak si na ně půjčí. Potom je nemají z čeho zaplatit,“ konstatoval Nesnídal.

Podotkl, že dlužníci nemají takovou míru zodpovědnosti. „Ještě jsme si nezvykli na to, že se sociální nůžky rozvírají. Společnost také často posuzuje lidi podle toho, co mají. Někdo se nedokáže se svou pozicí z tohoto hlediska smířit a přitom odmítá na sobě pracovat, třeba si hledat lepší zaměstnání,“ míní Nesnídal. Připouští však, že někteří se dostanou do dluhů i kvůli potřebám běžného života a špatné sociální situaci.

„Jeden čas jsem zapomněla platit sociální a zdravotní pojištění. Potom jsem si koupila na úvěr automobil. Nakonec mi právě pojištění strhávali ze zablokovaného účtu, a tak jsem si musela znovu půjčovat. Naštěstí mám práci. Přesto je to velký tlak a musím navštěvovat psychiatra. Beru antidepresiva,“ sdělila Právu jedna z žen, která se s dluhy potýká.

Finanční experti potvrzují, že nezodpovědných úvěrů je čím dál víc. „Lidé si berou úvěry i na to, aby spláceli dřívější půjčky, a dostávají se tak do velkých problémů. Neumějí si udělat ani vlastní rozpočet, když splácejí na úvěrech třeba osmdesát procent svého platu, a na běžné poplatky už potom nemají,“ vysvětlil Roman Chmelík, který se zabývá úvěrovým poradenstvím.

Pavel Orholz,

Právo - regionální mutace

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?