Autoři studie analyzovali data týkající se 259 chorob či poranění a 67 rizikových faktorů v 19 zemích z let 1990 a 2010, čímž se naskytla příležitost srovnat britskou Národní zdravotní službu (NHS) se systémy v jiných státech. Očekávalo se, že Spojené království dosáhne standardu, jakému se ostatní země stěží přiblíží. Skutečnost však byla odlišná.
V článku „UK Health Performance: Findings of the Global Burden of the Disease Study 2010“ v časopise Lancet byla Velká Británie srovnána s 18 státy, mezi nimiž bylo 15 původních členů Evropské unie, Austrálie, Kanada, Norsko a USA. Nejdůležitějším a nejpřekvapivějším závěrem bylo, že co do úmrtnosti, YLL indexu (years of life lost due to premature mortality = léta ztracená na základě předčasné úmrtnosti) a průměrné délky života na tom Velká Británie v roce 1990 byla podstatně hůře, než se předpokládalo, a do roku 2010 došlo ještě k dalšímu zhoršení. YLL index zdůrazňuje úmrtí v mladším věku a přikládá menší důležitost úmrtí ve stáří. Vyšší YLL tedy znamená, že umírají mladí lidé.
Horší než Řecko
V roce 1990 bylo Spojené království na 12. místě z 19 co do úmrtnosti na 100 000 obyvatel i co do průměrné délky života v době narození, v roce 2010 pak na 14. místě. Austrálie na tom byla nejlépe v úmrtnosti a průměrné délce života v době narození, Švédsko bylo nejlepší v YLL jak v roce 1990, tak v roce 2010.
NHS v Británii poskytuje univerzální péči, na kterou pacienti zvlášť nepřispívají v době onemocnění, zatímco ve Švédsku, které dává na zdravotní péči stejné procento hrubého domácího produktu jako Spojené království, tj. 9 %, pacienti přispívají malou částkou na vyšetřování, konzultace a předpisy. Podobné je to v Austrálii.
I když je na tom Británie lépe v kritériu týkajícím se průměrné délky života v době narození než Spojené státy americké (USA skončily na 19., UK na 14. místě), i chudší země jsou před nimi – například Španělsko na 7. místě, Itálie na 2. místě, a lepší YLL má dokonce i Řecko. Ve srovnání s evropským průměrem byl YLL v Británii v roce 2010 horší v kategoriích jako ischemická choroba srdeční, plicní infekce a emfyzém, karcinom prsu či jícnu, poruchy cirkulace, komplikace předčasného porodu, vrozené abnormality a aneurysma aorty.
NHS jako náboženství
Výše zmíněná studie, která byla financována z prostředků Nadace Billa a Melindy Gatesových, ukázala, že tisíce životů končí ve Spojeném království předčasně a že průměrná délka života v době narození je v Austrálii lepší o 1,6 roku. Fakt, že téměř celá populace v Británii je registrována u praktických lékařů, poskytuje například příležitost identifikovat všechny pacienty s hypertenzí, a bylo by proto možné zavést preventivní opatření pro pacienty s vysokým rizikem ischemické choroby srdeční, což v jiných zemích možné není.
Přesto je však UK horší ve srovnání s Evropou i v předčasné mortalitě z této příčiny. Ve srovnání s USA méně mladých lidí umírá v Británii následkem dopravních nehod, na hepatocelulární karcinom, diabetes a chronické selhání ledvin.
Hlavní rizikové faktory jako hypertenze, obezita, alkohol, kouření, návykové látky a špatný životní styl jsou pro NHS masivním břemenem, zejména pokud jde právě o mladé lidi. NHS dostala za úkol to napravit, ale těžce s tím zápasí. Láska k NHS se v Británii dostala na úroveň sekulárního náboženství. „Budeme si však muset začít klást bolestné otázky a uvědomit si, že existuje spojení mezi životním stylem a břemenem, které jsme přenesli na bedra NHS, a budeme se muset začít sami o sebe lépe starat,“ píší autoři článku v Lancetu.