Stane­li se z Podolí městská porodnice, špičková péče zmizí

29. 3. 2012 8:23
přidejte názor
Autor: Redakce
Vede jednu z nejvyhlášenějších pražských porodnic, Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí. Jeho ředitel Jaroslav Feyereisl se osobně zná i s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Ani on ho ale o záměru převést podolskou porodnici spolu s dalšími třemi nemocnicemi pod správu Prahy neinformoval.


Jak jste se o návrhu převést Bulovku, Thomayerovu nemocnici, podolskou porodnici a Nemocnici Na Homolce dozvěděl?

Nikdo mě oficiálně neinformoval. S panem primátorem se díky oboru známe, zkoušeli jsme spolu studenty. Překvapilo mě, že mě neinformoval.

Podle některých informací nešlo z ekonomického hlediska převést na Prahu Bulovku a Thomayerovu nemocnici, neboť tyto ústavy si na svoji činnost nevydělají. Bylo třeba připojit ještě nějaké profitující ústavy a jedním z nich je podolská porodnice. Myslíte si také, že to byl jeden z důvodů?

Nic jiného mě také nenapadá. Generelů zdravotní péče jsem zažil několik, a nikdy nic nevyšlo. Nebyla na to síla a nebyly na to finance. Myslím, že je obrovské sousto dát dohromady i čtyři zmíněné nemocnice.

Ministr zdravotnictví David Rath dal dohromady VFN, Bulovku a Thomayerovu nemocnici pod jednoho ředitele. Situace trvala jen pár týdnů, protože nebylo možné všechno řídit. Jasně se ukázalo, že to nemělo žádný smysl.

Primátor Svoboda také hovořil o tom, že se za nějaký čas ukáže, zda je možné pustit do nemocnic soukromý kapitál. Myslíte si, že to znamená privatizaci nemocnic?

Já jsem přece již řekl, že s námi o tom nikdo nemluvil. Nedovedu si představit, že by to vedlo k něčemu jinému. Ano, je to možné, že se otevírá cesta pro vstup soukromého kapitálu, ale nevíme, jaký má být projekt. Výsledky v krajích ukazují na dva modely: pouhá městská nemocnice s možnou kvalitní gynekologií, porodnictvím a neonatologií.

Neposkytovala by ale nic na špičkové péči a nic, co postrkuje vývoj v oboru. Nebyl by ani prostor pro mezinárodní spolupráci. Druhý model by znamenal v podstatě totéž, co nabízí náš ústav nyní, ale s možností získávat další zdroje peněz. Nikdo teď ale neví, co bude.

A máte v nejbližších dnech naplánovanou nějakou schůzku s primátorem Svobodou?

Ne, nic takového se nechystá. Ale podrobné jednání by mělo následovat a měli bychom být slyšeni. Neměli jsme možnost mít návštěvu pana ministra, pan primátor tu porodnici a gynekologii samozřejmě zná. Občas sem přišel na jednání akreditační komise ministerstva zdravotnictví, která tady má sídlo a já jsem její předseda pro obor gynekologie.

Nevím, jestli pan primátor viděl nové operační sály a porodnický trakt, ale před pěti lety se účastnil otevření nového pavilonu, když jsme získali 350 milionů a postavili jsme nové křídlo.

Proč by Praha měla mít metropolitní gynekologii?

Já už se tomu musím smát, jsem dotazován všude. A je samozřejmě riskantní se k tomu vyjadřovat, protože nevíme­li co nás čeká, tak se jen každý z nás obává toho nejhoršího. Ve hře je také odvolání, protože ředitelé – bojovníci bývají většinou odvoláni, aby ten celý proces byl rychlejší.

V roce 2014 budou nové komunální volby. Nebojíte se, že politikové pak mohou navrhovaný generel opět zrušit, a že by se podobná situace mohla za další čtyři roky opakovat v závislosti na tom, kdo bude řídit Prahu?

Jsem smutný z toho, že tento záměr vytvořil velmi špatné ovzduší v ústavu, kde jsou ti, kteří mají pracovat v klidu, velmi znejistěni. Mají obavy o to, zda budou moci dělat tak kvalitně to, co dělali doposud s takovými možnostmi prezentací svých výsledků v zahraničí s možností kongresů.

A samozřejmě to nezlepší péči o pacientky a stojí nás obrovské úsilí, abychom situaci zklidnili. Je to demotivující a demoralizující, a má­li to nastat každé čtyři roky, je skutečně potřeba vyslovit hluboké politování.

Jaký důvod má podle vás navrhovaný převod nemocnic ze státu pod správu Prahy?

Myslím, že v tom hraje roli snaha po redukci nevyužitých prostor. To ale skutečně neplatí pro gynekologii a porodnictví, protože Praha má 19 tisíc porodů za rok. Ta pracoviště s výjimkou pracoviště docenta Svobody ve vinohradské nemocnici jedou na kraji svých kapacit.

Všechno je plné, jezdí sem rodičky ze Středočeského kraje a nejen z něj. Je tu trend, aby se rodilo ve velkých centrech, a aby ta péče o novorozence a někdy i o předčasně narozené dítě byla na špičkové úrovni.

Kolik porodů ročně ústav zajistí?

Tato porodnice odvede za rok kolem pěti tisíc porodů. Praha nás potřebuje v zajištění porodů, ale i gynekologie, protože tady je řada výjimečných programů.

A je to v podstatě až trapné, že po dvanácti letech vzestupu je ředitel nucen vysvětlovat úředníkům smysl zařízení, který každý vidí. Snem operatérů je se sem dostat. Maminky mají velký zájem rodit u nás, ale jejich počet musíme bohužel regulovat registracemi.

Jste v kontaktu s ostatními řediteli nemocnic, kterých se převod týká?

Nechci bojovat nebo válčit a organizovat nějakou skupinu, která se bude stavět proti rozhodnutí zřizovatele. Zřizovatel má právo nakládat se svým zařízením, jak je mu libo. Ale moudrý zřizovatel by měl vědět, které zdravotnické zařízení má jakou roli v oboru.

A zvážit, jestli se vyplatí velké zařízení s dominantním vlivem na obor změnit na městský špitál nebo jestli ho má naopak rozvíjet. Můj úkol je jednoznačný: zajistit a rozvinout péči, kterou tu máme, a rozvíjet výzkum a vědeckou činnost.

Dotuje stát provoz Ústavu pro péči o matku a dítě?

Musíme si na provoz vydělat vlastní prací. Sedm let jsme žádný příspěvek od státu neviděli. Vidíte, jste lukrativní partner pro záměr sloučit nemocnice.

Jsme v černých číslech. Náš rozpočet je 500 milionů korun ročně, měsíčně je to zhruba 40 milionů korun, které musíme sehnat. Asi je to i jeden z důvodů, proč je o nás zájem. Vedle toho je to i místo s nádhernou zahradou a krásným výhledem na Vltavu, které se rozléhá pod Vyšehradem.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?