Tim Anstiss, britský lékař přednášející na Thames Valley University behaviorální medicínu, popisuje v rozhovoru pro časopis British Medical Journal, jak být spokojený při práci ve zdravotnictví
Co vlastně znamená pozitivní psychologie?
Pozitivní psychologie je poměrně nově užívaný termín, který jako jeden z prvních začal používat Martin Seligmen, když byl prezidentem Americké psychologické asociace (American Psychology Association).
Po druhé světové válce se řada psychologů zaměřila na negativní stavy lidské psychiky a psychologické problémy, jako jsou například deprese, úzkost, závislost na drogách či alkoholu, kriminalita a další.
Pozitivní psychologie představuje pokus o nalezení rovnováhy v psychologii studiem pozitivních emocionálních stavů a charakterových rysů společně s prostředím, které člověka ovlivňuje.
Jak jste se k pozitivní psychologii dostal?
Během studia na lékařské fakultě v Southamptonu jsem na rok odjel do Ameriky studovat sportovní lékařství. Zároveň jsem začal navštěvovat přednášky o lidském chování, které podnítily můj zájem o behaviorální medicínu.
Po návratu domů jsem se zaměřil na psychiatrii, naučil jsem se provádět behaviorální terapii, kognitivní terapii, interpersonální terapii a motivační rozhovory. Zároveň jsem rozvíjel své poznatky z buddhismu, taoismu a stoicismu.
Nějaký čas jsem pak pracoval jako vědecký tajemník a zkoumal jsem roli pohybových aktivit člověka na alkoholovou závislost. Zpracoval jsem také studii zacílenou na míru stresu nižšího zdravotnického personálu v nemocnicích.
Nakonec jsem se rozhodl, že medicína zaměřená na podmínky v zaměstnání by mi umožnila spojit zájem o prevenci, rehabilitaci a aktivní životní styl. Starou nemocniční tělocvičnu se mi povedlo předělat na moderní fitness centrum pro zaměstnance a rehabilitační centrum pro pacienty.
Začali jsme společně s kolegy u pacientů s chronickou bolestí praktikovat nejrůznější druhy terapie a cvičení. Jejich stav se pak zlepšoval mnohem rychleji. Nakonec jsem si založil svou vlastní praxi a v současnosti studuji účinky pozitivní psychologie na pacienty s nemocemi srdce.
Kde vidíte základy takové nespokojenosti u pracovníků ve zdravotnictví?
Hlavními zdroji stresu jsou podle mě přetíženost (lékaři a zdravotní sestry mají víc práce, než mohou zvládnout), nejistota (především v tom, jak se zachovat ve vypjatých situacích) a konflikt mezi rolemi v práci a osobním životě.
Řada lidí namítá, že to není jen problém zdravotnictví a že v tomto sektoru se objevil především poté, co se britská vláda snaží o větší produktivitu ve zdravotnickém sektoru pomocí napůl tržních opatření.
Jistota zaměstnání není nijak velká a navíc na lékaře doléhá čím dál větší tlak – například když bez pořádného zaškolení musejí začít používat nové metody, nebo když se jejich zaměstnavatel rozhodne vyzkoušet nějakou novou techniku managementu, která má zajistit prosperitu zdravotnického zařízení.
Také jsem při své práci zaznamenal proměny v atmosféře na pracovištích. Někteří vedoucí zdravotnických zařízení pod tlakem a snahou o zisk občas přenášejí tyto snahy na celou organizaci, čímž se vzdalují obrazu vedení organizace ve spolupráci s ostatními a dostávají se téměř k diktátorskému stylu řízení. A to je pro řadu lékařů a zdravotníků, kteří jsou navíc vystaveni tlaku ze strany pacientů, poměrně stresující.
Jak se tedy stát spokojeným lékařem?
Důležité je stanovit si cíle v profesním a profesionálním růstu a neklást důraz na výši svého příjmu či svůj status. Je nutné najít a využít svůj osobní potenciál.
Snažte se často relaxovat, travte více času s přáteli. Najděte způsob, jak strávit co nejkratší čas dojížděním, choďte častěji do přírody. Naučte se zpomalit a vychutnávat si radost z maličkostí. Snažte se udělat každý den nějaký dobrý skutek. A více se věnujte sportovním aktivitám.
(kha), Career Focus, British Medical Journal