Spor o léky Součková nevyřešila
Dodavatele léků neuspokojilo včerejší jednání s ministryní Marií Součkovou o zaplacení téměř miliardové částky, kterou jim dluží desítky nemocnic. Varují, že pokud do dvou týdnů nebude zcela jasné, jak se jim jejich peníze vrátí, přestanou od 1. listopadu do nesolventních nemocničních zařízení léčiva dodávat.
Distributoři původně hrozili ukončením dodávek k 30. listopadu. „Nyní se ale naše obavy, že o své peníze přijdeme, zvětšují. Po přechodu okresních nemocnic pod kraje by už byly naše pohledávky nedobytné,“ zdůraznil předseda Asociace velkodistributorů léčiv Pavel Suchý.
Co bylo včera na schůzce s vedením ministerstva řečeno, je podle něho nedostatečné a nejasné. „Nelze jen říct, že se budou hledat cesty, jak v nemocnicích nalézt rezervy pro úhradu dluhů. Musí se konkrétně uvést jak,“ uvedl.
Nepřistoupili proto ani na návrh ministerstva, které slibovalo, že šest zadlužených fakultních nemocnic během půl roku sníží své závazky na deset procent současné dlužné částky. Ministerstvo chce tlačit především na vedení těchto nemocnic. Distributoři ale prohlásili, že žádají záruky, ne sliby.
Do 14 dnů se proto dodavatelé s vedením úřadu znovu sejdou. Podle náměstka Rostislava Čevely padne už konečné řešení.
Součková by chtěla, aby se dodavatelé léků domluvili s nemocnicemi na splátkových kalendářích. Distributoři však její představu odmítají.
„To nebereme jako řešení,“ řekl Suchý. Mají podle něho zkušenosti, že nemocnice začnou na základě kalendáře hradit dlouhodobé závazky, ale přestanou pak zcela platit nové faktury.
Dodavatelé přitom upozornili, že náklady na léky v nemocnicích výrazně stoupají. Nezvyšuje se však počet spotřebovaných přípravků. Co z toho vyplývá? Předepisuje se v nich čím dál víc drahých léčiv, tvrdí distributoři.
Do konce srpna si podle Čevely vzaly nemocnice léky za 3,4 miliardy, z toho nezaplatily 570 miliónů. A do konce září dlužná částka vzrostla téměř na miliardu, doplnil Suchý.
Ministerstvo znovu zopakovalo, že nevidí cestu v plošném oddlužování okresních nemocnic.
Jednou z variant by podle ekonomického náměstka Antonína Hlaváčka byla návratná půjčka. Neuvedl však, z jakého zdroje by se dala čerpat. Pouze naznačil, že by mohly pomoci zdravotní pojišťovny.
Součková mimo jiné počítá s tím, že se novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou její úřad připravuje, zmrazí přítok peněz do zajišťovacího fondu pojišťoven. Ten má v případě likvidace pobočky pojišťovacího ústavu zabezpečit, aby zdravotnická zařízení dostávala po určitou dobu peníze za poskytnutou péči. „Máme potvrzeno, že fond je dostatečně naplněný. Jinak bychom k něčemu takovému nepřistupovali. Musíme si také přiznat, že za poslední léta se vůbec nepoužil,“ dodala ministryně.
Zdravotnictví tím podle ní získá k jinému použití ročně stovky miliónů korun.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 18.10.2002