Obecně lze podle nich říci, že ženy jsou spokojenější se zdravotní péčí než muži. Podíl spokojených roste s věkem. Přispívá k tomu fakt, že senioři mají nižší nároky a očekávání než mladší lidé.
Ze srovnání odpovědí z let 2002 a 2008, které se vztahují k celkové spokojenosti s fungováním systému a s poskytovali péče, je podle statistiků patrný nárůst spokojenosti, a to z pěti na 17 procent.
S péčí zubařů je podle nejnovějšího šetření spokojeno 88 procent lidí, z nich polovina velmi (48 procent mužů a 52 procent žen), nespokojeno 4,5 procenta. Ve spokojenosti s dentální péčí nejsou rozdíly podle věku.
S péčí lékařů specialistů je spokojeno 86 procent lidí, z nich 47 procent velmi (44 procent mužů a 48,5 procenta žen). Největší je spokojenost žen ve věku 35 až 44 let, statistici to vysvětlují jejich spokojeností s gynekology. Obecně jsou spokojenější lidé nad 55 let.
S péčí praktiků je spokojeno 84 procent lidí, věkové rozdíly nejsou.
Ačkoli jsou dotázaní nejméně spokojeni se službami nemocnic a dalších lůžkových zařízení, podíl spokojených je i tak poměrně vysoký - 65 procent. Z evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v ČR (EHIS) rovněž vyplynulo, že pravděpodobnost, že budou spokojeni, je u lidí nad 55 let vyšší než u těch, kteří této věkové hranice nedosáhli.
S věkem klesá podíl těch, kteří nemají vyhraněný názor na lůžkovou péči, což podle statistiků souvisí s tím, že starší lidé mají častěji zkušenost s využíváním lůžkové péče, proto ji mohou i snáze posuzovat.
Spokojenost se zdravotní péčí ovlivňuje podle statistiků i to, nakolik se člověk cítí sám zdravý. U lidí s dobrým subjektivním zdravím je 1,6krát vyšší než u těch, kteří hodnotí své zdraví hůř.