Materiál zveřejnil časopis Statistika a my.
Cenový nárůst v lůžkové péči lze podle Nováka vysvětlit jen zčásti tím, že v akutní péči se využívají stále modernější a dražší přístroje, léčebné postupy a léky. Nárůst o 14 procent sice nekomentuje, označuje ho ale „přinejmenším na hranici očekávání“.
České zdravotnictví spotřebuje ročně téměř 300 miliard korun. Zatímco v letech 2004 až 2009 se průměrně ročně zvyšovaly výdaje na zdravotní péči o o 6,9 procenta, v krizovém období 2010 až 2013 to bylo ročně necelé jedno procento. Výrazněji stouply jen výdaje domácností, což souvisí se zavedením regulačních poplatků ve zdravotnictví v roce 2008.
„Průměrná roční dynamika cen v oblasti výdajů domácností na zdravotní péči činila 5,6 procenta a byla zhruba dvojnásobná v porovnání s růstem komplexu spotřebitelských cen, který byl 2,3 procenta,“ upřesnil Novák.
Vedle cenového indexu zdraví sestavují statistici také index zdravotní péče. Podle tohoto indexu dosahoval průměrný roční růst cen v letech 2010 až 2013 až 6,1 procenta. Celková úroveň spotřebitelských cen ve stejném období rostla ročně jen o 2,2 procenta.
Předpoklad vyšší dynamiky ve zdravotní péči je podle Nováka na místě, téměř trojnásobná dynamika však je podle něj překvapivá. „Nicméně částečně by to vysvětlovalo dlouhodobé problémy s relativním nedostatkem finančních prostředků v českém zdravotnictví, které přetrvávají navzdory stálému růstu výdajů pojišťoven, domácností i veřejných rozpočtů,“ uvedl.
Při hodnocení sledují statistici poptávku, nabídku a výkon. Se stárnutím populace stoupl mezi lety 2010 až 2013 podíl nadprůměrně nákladných věkových skupin z 36,56 procenta na 37,21 procenta. Narostla ale i nabídka, stouply počty pracovníků ve zdravotnictví, lékařů i nelékařů, index růstu platů dosáhl 108,8.
Rozhodující pro posouzení vývoje objemu zdravotní péče ale jsou výkonové ukazatele, z nich větší část poklesla, shrnul statistik.