Shodli se na tom v Lucemburku ministři zdravotnictví EU s tím, že by chtěli, aby podobný princip fungoval v celém světě.
V současnosti v Evropské unii existuje pět zemí z celkových 27, které dosud nenakoupily žádnou očkovací látku. Jde o menší země (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Bulharsko), které prý nemají dostatečnou sílu, aby si mohly pro nákup látky vyjednat výhodné podmínky.
Nakonec tak nejspíš podají nabídku na nákup vakcíny proti chřipce typu H1N1. Ve hře je ale také možnost, že pro země, které vakcínu nemají, nebo jí mají nedostatek, nakoupí očkovací látku Evropská komise.
Ministři zdravotnictví zároveň ustavili agenturu pro infekční nemoci, která by měla analyzovat situaci v každém členském státě a upozorňovat na dostatek či nedostatek vakcíny a hledat z této situace východiska.
Některé země si objednaly vakcínu pro celou populaci (Velká Británie, Finsko), některé zase jen pro zlomek obyvatel. Mezi podobné případy přitom patří i Česko, které si objednalo zhruba jeden milion vakcín.
Podle plánů, které v polovině září představila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, by v první vlně očkování mělo vakcínu dostat 250.000 pacientů s chronickým onemocněním a 160.000 zdravotníků. V další vlně má být očkováno asi 90.000 zaměstnanců nezbytných pro chod státu.
Zatím Národní referenční laboratoř v ČR potvrdila 302 nákaz touto infekcí. Závažnější komplikace onemocnění nejsou hlášeny. Naprostá většina lidí se léčí v domácí izolaci a nebere antivirotika. Na chřipku dosud v Česku nikdo nezemřel.
Ve světě však počet obětí chřipky neustále přibývá a dosahuje již několika tisíců. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila začátkem června takzvanou prasečí chřipku, která se začala šířit v dubnu z Mexika a Spojených států, za pandemii.
Na celém světě se podle poslední zprávy WHO ze 27. září nakazilo téměř 300.000 lidí. Nemoc má většinou mírný průběh, ale přesto si doposud vyžádala více než 4100 mrtvých, z toho v Evropě 170.