LYON -
Američan Watson je jedním ze tří objevitelů molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živé hmotě. Nobelovu cenu za tento objev obdržel v roce 1962.
Rodiče mají právo zasáhnout do genetiky dítěte, míní vědec
„Jsem proti společnosti, která vnucuje jednotlivcům pravidla pro nakládání s jejich genetickými poznatky… Státy by neměly zasahovat do genetiky.“
Objev struktury DNA byl průlomovým objev minulého století, který dal zásadní podnět biologii a položil základy nových přístupů v medicíně.
Použití těchto poznatků pro zasahování do genetické výbavy lidí však vyvolalo spory o to, nakolik lidé mohou zasahovat do své vlastní přirozenosti.
Watson nepovažuje za špatné, jestliže si rodiče například přejí, aby jejich potomek byl díky genetické úpravě vyššího vzrůstu… |
Watson nepovažuje za špatné, jestliže si rodiče například přejí, aby jejich potomek byl vyššího vzrůstu, anebo měl menší postavu. Má za to, že jsou-li oba rodiče příliš pasivní, oprávněně si mohou přát, aby jejich dítě bylo aktivnější.
„V civilizaci jde o to, že lidé mají právo pokoušet se věci vylepšovat… Bylo by proti lidské přirozenosti říkat, že vylepšovat nemůžeme.“
Méně jistý svým názorem si je Watson v otázce produktivního klonování. Domnívá se, že kvůli nedokonalosti této metody trvá vysoké nebezpečí, že by se rodily poškozené děti. Také si myslí, že se ještě neprokázal její přínos.
Podle něho ale v budoucnosti může být produktivní klonování příležitostí pro neplodné páry, které si chtějí být předem jisty intelektuálními schopnostmi svých dětí.
Watsonovy provokativní názory odmítl jiný nositel Nobelovy ceny, přední britský badatel v oblasti rakoviny Paul Nurse. Společnost se podle Nurseho musí zásadně vypořádat s etickými otázkami, které jsou výsledkem pokroků genetiky.
„Diskuse o těchto otázkách je spíše záležitostí společnosti jako celku než jednotlivých individuí,“ podotkl.
ČTK