Akce, kterou chystá guvernér státu Illinois Rod Blagojevich, vychází z přesvědčení, že cena, kterou Američané musí vydat za léky, je neúnosně vysoká.
„Naši občané už nebudou dále váhat mezi tím, jestli si mají koupit potraviny, nebo své předepsané léky,“ uvedl v prohlášení tento demokratický guvernér, jenž chce z Illinois udělat první stát, který bude svým občanům zprostředkovávat dovoz levnějších léků z Evropy. „Federální vláda kritickou situaci neřeší, proto musíme jednat my,“ dodal dále Blagojevich.
Statistiky dávají některým jeho prohlášením za pravdu. Ve dvanáctimiliónovém Illinois nemá pojišťovnou hrazené léky asi 2,8 miliónu lidí. Celonárodně je to pak až 67 miliónů Američanů. Podle washingtonského Centra pro výzkum změn zdravotnického systému (hschange.com) pak třetina z těchto nepojištěných nedostane své léky jen proto, že si je pro vysokou cenu nemohou dovolit.
Blagojevichův plán se zdá být jednoduchý. Stát na své oficiální internetové adrese zřídí zvláštní stránky, na nichž budou moci občané nalézt kontakt na internetové prodejny léků mimo území USA. Obchod by fungoval tak, že po zadání vstupních údajů potvrzených lékařem si budou moci lidé objednávat až sto nejvíce užívaných léků ve více než třech desítkách schválených lékáren.
Podobný systém funguje už i v jiných státech (New Hampshire, Minnesota, Severní Dakota, Wisconsin), Illinois však chce být od poloviny září prvním státem, který kromě Kanady objednává léky i v Evropě. Pokud by byl tento úmysl realizován, znamenalo by to pro americké farmaceutické firmy ročně několikasetmiliónové ztráty.
Blagojevich uvádí, že pomocí internetového systému pacienti pořídí v cizině lék až o polovinu levněji. Dokládá to na příkladu léku Lipitor, jenž se užívá na snížení cholesterolu. Zatímco v USA stojí tříměsíční balení 214 dolarů, v Irsku jen 144 dolarů. Tento rozdíl je dán tím, že firmy při stanovování cen v jednotlivých zemích přihlížejí ke kupní sílu obyvatelstva, nebo skutečností, že některé vlády ceny léků regulují.
Blagojevich tak vypočetl, že v případě stoprocentní účasti obyvatel, státu i zaměstnavatelů by Illinois ročně na výdajích na léčiva mohl ušetřit až 1,9 miliardy dolarů.
Už teď je jisté, že Blagojevichova cesta snížení výdajů za léky - příklad, jenž nyní zvažuje i desítka dalších amerických států, nezůstane v USA bez odezvy, a to už jen z toho důvodu, že nákup léků v cizině je v této zemi nelegální. Zakazuje jej zákon o lécích na předpis, který v dubnu 1988 podepsal prezident Reagan. Tato legislativní norma, vycházející ze zákona o potravinách a lécích z června 1938, zakazuje reimport léků vyráběných v USA. Tento zákon je podle vlády, respektive Úřadu pro potraviny a léky, nutný pro to, aby ochránil zdraví Američanů, jež by mohlo být ohroženo dovozem neschválených léků. Podle kritiků zákona však tato legislativa chrání jen zisky farmaceutických firem.
Demokraté na svých internetových stránkách uvádějí, že zatímco náklady do zdravotnictví jsou v USA nejvyšší na světě, lidé se ani zdaleka nedožívají nejvyššího věku.
Neutěšenou situaci se Američané snaží řešit po svém. Ti, kteří bydlí u hranic, si vyjedou do Mexika či Kanady, ostatní si levnější léky objednávají po internetu. Podle průzkumů si již osm miliónů Američanů objednalo léky přes internet. Časopis Fortune uvedl, že v minulém roce dosáhly příjmy kanadského „internetového farmaceutického průmyslu“ 800 miliónů dolarů. To se nezamlouvá americkým firmám, které tímto přicházejí o zisk. Některé společnosti proto již omezily dodávky těm velkoobchodníkům, kteří prodávají jejich léky zpět do USA.
Kritickou situaci se snaží řešit i zákonodárci. V současné době jsou v Kongresu tři návrhy na změnu zákona. Legislativa, jež by povolovala zpětný dovoz léků, by podle předkladatelů snížila v příštích deseti letech výdaje na léky o 40 miliard dolarů. Normu už schválila sněmovna, nyní o ní jednají senátní podvýbory. Podle některých expertů však bude její přijetí těžké, protože farmaceutická lobby patří v USA k nejsilnějším. „Jen na lobbování v Kongresu vyčlenil letos farmaceutický průmysl sdružený v asociaci výrobců léčiv 72,7 miliónu dolarů,“ uvedl list New York Times.
Marek Sklář, Hospodářské noviny, 2.9.2004