Cévní mozkové příhody jsou v Evropě druhou nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou invalidity. Úmrtnost na CMP v posledních 30–40 letech ve vyspělých zemích významně klesá, v ČR byl zaznamenán pokles úmrtnosti na CMP o více než 70 %. Významně u nás klesá i počet hospitalizací pro CMP, průměrná délka ošetřovací doby a hospitalizační úmrtnost. Cílem této práce bylo analyzovat stav sekundární prevence po prodělané CMP. Vytvořili jsme soubor 736 konsekutivních pacientů (425 mužů, 311 žen) průměrného věku 65,7 ± 10,5 roku hospitalizovaných pro první ischemickou CMP v Thomayerově nemocnici v Praze a ve Fakultní nemocnici Plzeň. K ambulantnímu vyšetření se dostavilo 424 pacientů (respondence 69,7 %), nalezli jsme vysokou prevalenci základních rizikových faktorů a jejich neuspokojivou kontrolu. Naše výsledky tak ukazují na nedostatečnou implementaci doporučení pro sekundární prevenci CMP v klinické praxi.
KLÍČOVÁ SLOVA
úmrtnost na CMP • první ischemická CMP • sekundární prevence u pacientů po CMP • implementace doporučení pro sekundární prevenci CMP
SUMMARY
Cifkova, R., Wohlfahrt, P., Krajcoviechova, A., Bruthans, J., Mayer, O., Lanska, V. Current status of stroke treatment in the Czech Republic: an epidemiologist´s view Stroke is the second leading cause of death and the main cause of disability in Europe. In developed countries, stroke mortality has been declining over the last 30–40 years, with more than a 70% decrease in stroke mortality in the Czech Republic, paralleled by a significant decrease in the number of hospitalization for stroke, mean length of hospital stay, and in-hospital mortality. The aim of this study was to analyze secondary prevention in post-stroke patients. A total of 736 consecutive patients (425 males, 311 females) with a mean age of 65.7 ± 10.5 years hospitalized for their first-ever ischemic stroke in Thomayer Hospital in Prague and University Hospital in Pilsen were enrolled. Follow-up visits were attended by 424 patients (response rate 69.7%), we found a high prevalence of major risk factors and their unsatisfactory control. Our results thus show inadequate implementation of guidelines for the secondary prevention of stroke in clinical practice.
KEY WORDS
stroke mortality • first-ever ischemic stroke • secondary prevention in post-stroke patients • implementation of guidelines for secondary prevention of stroke
Cévní mozkové příhody (CMP) představují závažný medicínský a sociální problém. V Evropě jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou invalidity; podílejí se na celkové úmrtnosti 10 % u mužů a 15 % u žen.(1) Úmrtnost na CMP v posledních 30–40 letech ve vyspělých zemích významně klesá. V USA nejvíce poklesla úmrtnost ve věkové skupině do 65 let.(2) Ačkoliv příčiny tohoto poklesu nejsou zcela zřejmé, je velmi pravděpodobné, že se na nich podílí zlepšení rizikových faktorů v populaci (pokles průměrného krevního tlaku v populaci, zlepšení léčby hypertenze, pokles cholesterolémie v populaci, pokles kuřáctví) a zlepšení péče o pacienty v akutní fázi CMP (podání trombolytické léčby, hospitalizace na iktových jednotkách).
I když Česká republika stále patří mezi země s vysokou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, od roku 1985 je patrný významný pokles (Tab. 1). Procentuální pokles úmrtnosti je nejvyšší u CMP (72,4 % u mužů a 73,3 % u žen).
V České republice významně klesá i počet hospitalizací pro CMP.(3) Lze se proto domnívat, že kromě nezpochybnitelného poklesu mortality na CMP u nás klesá i incidence tohoto onemocnění. Zkracuje se průměrná délka ošetřovací doby (ze 14,1 dne v roce 2003 na 13,6 dne v roce 2010) a klesá i hospitalzační úmrtnost (14,5 úmrtí na 100 hospitalizací v roce 2003 vs. 11,1 úmrtí v roce 2010).
Recidivy CMP představují čtvrtinu všech CMP, riziko recidivy se v prvním roce udává kolem 16 %, v dalších letech kolem 4 %.(2) Recidivy CMP jsou spojeny s vyšší úmrtností, závažnější invaliditou a vyššími náklady pro zdravotnictví.(4) Prodělaná ischemická CMP představuje i zvýšené riziko manifestace ischemické choroby srdeční (ICHS). Recidivu lze zhruba v polovině případů považovat za selhání sekundární prevence. Režimová doporučení a farmakologická léčba v sekundární prevenci, popř. doplněná o indikované intervenční výkony (karotická endarterektomie apod.), snižují riziko recidivy a úmrtnost a zlepšují kvalitu života pacientů. V konečném výsledku jsou všechna tato opatření rentabilní (cost effective).
Původní doporučení Evropské kardiologické společnosti pro prevenci ICHS byla ve 3., 4. a 5. verzi rozšířena na doporučení pro prevenci všech klinických manifestací aterosklerózy, tj. i CMP a postižení periferních tepen. Primární a sekundární prevence CMP je považována za nedílnou součást prevence kardiovaskulárních onemocnění.(5) Poslední verze těchto doporučení byla převzata i Českou kardiologickou společností a publikována v souhrnné formě.(6) Postupně byl nashromážděn dostatek důkazů pro to, že intervence v oblasti životosprávy (kouření, stravovací návyky, nadváha a obezita, tělesná aktivita) spolu s účinnou léčbou hypertenze, hyperlipidémie, diabetu, fibrilace síní a dalších potenciálně tromboembolických stavů (porucha kinetiky levé komory, srdeční selhání), preventivní podávání některých léků (kyselina acetylsalicylová, statiny, inhibitory ACE, diuretika a další antihypertenziva) a výkony na karotických tepnách snižují riziko CMP a jejich recidivy.
Pro úspěch doporučení primární a sekundární prevence je klíčová jejich implementace, tj. jejich znalost, přijetí a provádění jak lékaři, tak pacienty. Implementaci preventivních doporučení je vhodné ověřovat cílenými studiemi, které vedou ke zpětné úpravě doporučení a k účinnějším postupům jejich implementace. Díky účasti České republiky ve všech čtyřech průřezových šetřeních v rámci projektu EUROASPIRE (I–IV)(7) a částečně i díky české studii post-MONICA(8) máme u nás pro ICHS poměrně přesné a aktuální údaje o implementaci preventivních doporučení. Naproti tomu o stavu sekundární prevence po CMP máme pouze výsledky naší pilotní studie z roku 2007(9) a rovněž chybí mezinárodní srovnání.
Cílem této práce bylo analyzovat stav sekundární prevence po prodělané CMP, který dosud nebyl v české ani v evropské literatuře dostatečně dokumentován.
METODIKA
SOUBOR NEMOCNÝCH
Všichni konsekutivní pacienti ve věku do 81 let hospitalizovaní od května 2009 do ledna 2012 pro první ischemickou CMP v Thomayerově nemocnici v Praze nebo ve Fakultní nemocnici Plzeň byli retrospektivně identifikováni z nemocničních databází. Obě nemocnice mají neurologická oddělení s iktovými jednotkami. Do studie byli zařazeni pacienti s klinickou symptomatologií přetrvávající 24 a více hodin (pokud nebyla provedena trombolýza; odpovídá původní WHO definici CMP) s vyloučením tranzitorní ischemické ataky (TIA). Byli zařazeni pouze pacienti, u kterých bylo provedeno CT nebo MR mozku, aby bylo možno rozlišit, zda se jednalo o CMP ischemickou, nebo krvácivou. Pacienti s trvalým bydlištěm mimo spádové
oblasti obou participujících nemocnic byli vyloučeni. Kritéria pro zařazení celkem splnilo 736 pacientů (425 mužů, 311 žen) průměrného věku 65,7 ± 10,5 roku (věkové rozmezí 22–80 let).
Z chorobopisů pacientů byly získávány anamnestické údaje, zejména o prodělaných kardiovaskulárních onemocněních, rizikových faktorech, CMP a jejich intervenci, údaje o dian gnostice, etiologii, průběhu, léčbě a výsledném postižení po CMP, fyzikální a laboratorní údaje z průběhu hospitalizace; ze závěrečné zprávy doporučena léčba a navrhována režimová opatření k úpravě rizikových faktorů. Další kategorizace podle podtypů ischemické CMP byla provedena pomocí Causative Classification of Stroke System(10) za použití počítačových algoritmů původní klasifikace SSS-TOAST. Hodnocení prováděli nezávisle dva lékaři. Pro kvantifikaci závažnosti CMP při přijetí byla použita iktová škála amerického Národního ústavu zdraví (National Institute of Health Stroke Scale, NIHSS).
VYŠETŘENÍ/SBĚR DAT
Při ambulantním vyšetření byla odebírána anamnéza zaměřená zejména na prodělaná kardiovaskulární a metabolická onemocnění, rizikové faktory CMP, další průběh onemocnění po prodělané CMP, režimová doporučení a farmakologickou léčbu po CMP a léčbu současnou. Z rizikových faktorů byl proveden dotaz na kouření. Pacienti byli dále dotazováni na fyzickou aktivitu, hypertenzi v anamnéze, hypercholesterolémii, diabetes, sledování a intervenci těchto rizikových faktorů. Pro každého pacienta byly vyplněny následující standardizované dotazníky: IPAQ (International Physical Activity Questionnaire) ke kvantifikaci fyzické aktivity, SF-36 (Short Form 36) k objektivizaci kvality života, Barthelův index všedních aktivit k objektivizaci stupně invalidizace a dotazník HADS (Hospital Anxiety Depression Scale) k objektivizaci deprese či anxiozity. Všechny dotazníky jsou mezinárodně validovány, byly použity české validované překlady.(11–14) Byly zjišťovány základní antropometrické parametry (hmotnost, výška, obvod pasu a boků). Krevní tlak byl měřen dvakrát dvěma různými způsoby: automatickým digitálním přístrojem OMRON M10-IT (OMRON, Kyoto, Japonsko) a klasickým rtuťovým tonometrem s přesností na 2 mmHg. Byl proveden odběr venózní krve po 12 hodinách lačnění.
LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ
Stanovení celkového a HDL-cholesterolu a triglyceridů bylo provedeno automatickým analyzátorem COBAS MIRA S pomocí enzymatických kitů firmy Roche, LDL-cholesterol byl vypočítán podle Friedewaldovy rovnice. Glykémie byla stanovena enzymatickou metodou firmy Lachema.
Analýzy lipidového spektra a glykémie byly provedeny v Laboratoři pro výzkum aterosklerózy IKEM, která je referenční laboratoří zapojenou do systému externí kontroly kvality biochemických analýz v Centers for Disease Control and Prevention, Atlanta, GA, USA. V této laboratoři byly analyzovány vzorky náhodně vybraného reprezentativního souboru populace ČR.(8) Další laboratorní analýzy (glykovaný hemoglobin, HbA1c, stanovení sérového kreatininu) provedla oddělení klinické biochemie Thomayerovy nemocnice a Fakultní nemocnice Plzeň.
STATISTICKÉ METODY
Získaná data byla statisticky zpracována za použití programů SYSTAT software version 10.0 (SYSTAT, San José, CA, USA) a SPSS 19 (Chicago, Illinois, USA).
Pro popisnou statistiku byl zvolen průměr a směrodatná odchylka pro spojité veličiny s normálním rozložením, medián a interkvartilní rozpětí pro ostatní spojité veličiny a absolutní a relativní četnosti pro diskrétní veličiny.
Pro testování spojitých veličin ve dvou skupinách byl použit Studentův t-test nebo Mann-Whitneyho test.
VÝSLEDKY
Během hospitalizace pro akutní CMP nebo mezi propuštěním a ambulantní kontrolou (6–36 měsíců po proběhlé CMP; medián 16,5 měsíce) zemřelo 128 pacientů.
Z 608 přeživších pacientů se k ambulantnímu vyšetření dostavilo 424 osob (respondence 69,7 %). Jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v Tab. 2. Většina pacientů (73,8 %) měla středoškolské vzdělání. Nejčastěji určeným podtypem CMP byly v našem souboru kardioembolické příhody. Reperfúzní terapie byla provedena u 19,3 % nemocných, nejčastěji šlo o podání i. v. trombolýzy. Většina nemocných byla propuštěna do domácího ošetřování a nebyli výrazněji funkčně postiženi (viz modifikovaná Rankinova škála). U 16,7 % nemocných dotazník HADS upozornil na anxietu a ve 24 % na depresi.
Tab. 3 porovnává základní rizikové faktory a farmakoterapii v sekundární prevenci u mužů a u žen. Ačkoliv ženy byly významně starší, měly nižší hodnoty krevního tlaku, muži měli lepší lipidový profil, ale anamnestický údaj užívání statinů se mezi pohlavími nelišil. Diabetes byl velmi častý u obou pohlaví (26,5 % u mužů a 31,8 % u žen). V době ambulantního vyšetření přiznalo kouření 42 % mužů a 24,6 % žen (p < 0,001). Antiagregační léčba byla nejčastěji reprezentována kyselinou acetylsalicylovou (56,4 % u mužů; 50,9 % u žen). Užívání antikoagulační léčby uvedlo při ambulantním vyšetření 15,6 % mužů a 17,4 % žen (p < 0,001).
DISKUSE
Výsledky námi vyšetřeného souboru 424 pacientů po ischemické CMP ukazují vysokou prevalenci základních rizikových faktorů a jejich nedostatečnou kontrolu.
Hypertenze je nejčastějším rizikovým faktorem u pacientů po proběhlé ischemické CMP a v našem souboru byla nalezena u více než 90 % nemocných. Ačkoliv optimální hodnota krevního tlaku pro pacienty po ischemické CMP nebyla ověřena ve velkých klinických studiích,(15) většina současných doporučení se shoduje(16) na cílové hodnotě krevního tlaku < 140/90 mmHg, které však dosáhla méně než polovina vyšetřených pacientů.
Existuje poměrně málo studií, které hodnotily kontrolu krevního tlaku u pacientů po CMP. V North East Melbourne Stroke Incidence Study(17) hodnoty krevního tlaku pět let po první CMP byly získány u 325 pacientů. Hypertenze byla nalezena v 82 %, hodnoty krevního tlaku < 140/90 mmHg u 52 %. Ve Francii v rámci studie ECLATI (průřezová studie provedená francouzskými praktickými lékaři v roce 2000) bylo identifikováno 570 pacientů s anamnézou CMP. V této studii bylo dosaženo horší kontroly hypertenze než u pacientů po IM (24,6 % vs. 34,7 %).(18) V rámci National Health and Nutrition Examination Survey bylo v letech 1999–2004 nalezeno 495 pacientů po CMP; hypertenze byla diagnostikována u 71,7 % a krevní tlak < 140/90 mmHg byl dosažen u 46,5 %, což jsou výsledky velmi podobné
našim.(19)
Rovněž cílové hodnoty pro LDL-cholesterol u pacientů po ischemické CMP nebyly ověřeny ve velkých klinických studiích.(15) Většina současných guidelines(20, 21) se shoduje na tom, že pacienti s ischemickou CMP by měli být léčeni statiny, ačkoliv přímé důkazy pro toto doporučení stále chybí. Přestože v našem souboru statiny užívalo více než 60 % nemocných, LDL-cholesterol < 2,5 mmol/l byl dosažen pouze u 47 % mužů a 37 % žen.
Kouření cigaret při ambulantní návštěvě přiznalo 42 % mužů a 24,6 % žen. Není pochyb o tom, že zanechání kouření má zásadní význam pro snížení celkového kardiovaskulárního rizika.
Mezi vyšetřenými pacienty po ischemické CMP jsme nalezli vysokou prevalenci obezity a diabetu. Morbidita a mortalita u pacientů po CMP mohou být paradoxně nižší u jedinců s nadváhou či obezitou.(22) Nedostatek pohybu a úbytek svalových vláken souvisí s rozvojem inzulinorezistence.
Relativně nejpříznivější se jeví situace s užíváním antiagregační nebo antikoagulační léčby. Jde však pouze o anamnestické údaje užívání těchto léků, u nichž skutečná compliance pacientů
nebyla ověřena. V případě užívání warfarinu jsme nalezli hodnoty protrombinového času v doporučeném rozmezí 2–3 INR pouze u 60 % z nich.
ZÁVĚR
V námi vyšetřeném souboru pacientů po ischemické CMP jsme nalezli vysokou prevalenci základních rizikových faktorů a jejich neuspokojivou kontrolu, přestože naprostá většina pacientů uvádí, že užívá antihypertenzní, hypolipidemickou i antiagregační (event. antikoagulační) léčbu. Naše výsledky tak jednoznačně ukazují na nedostatečnou implementaci doporučení pro sekundární prevenci CMP v klinické praxi.
Většina pacientů po CMP je v péči praktických lékařů; chybí specializovaná centra pro dlouhodobé sledování pacientů po CMP s důsledným uplatňováním režimových doporučení a farmakoterapie s cílem zlepšení kontroly rizikových faktorů a optimalizace antikoagulační léčby u pacientů s fibrilací síní. Pouze malá část pacientů je začleněna do rehabilitačních programů, psychoterapie je téměř opomíjena.
Nejsou vždy důsledně prováděna všechna vyšetření (echokardiografické vyšetření, holterovská monitorace EKG) umožňující subtypizaci ischemické CMP a odpovídající léčbu.
Prohlášení: autoři v souvislosti s tématem práce nemají střet zájmů.
Literatura
1. NICHOLS, M., TOWNSEND, N., SCARBOROUGH, P., RAYNER, M. Cardiovascular disease in Europe 2014: epidemiological update. Eur Heart J, 2014, 35, p. 2950–2959.
2. LACKLAND, DT., ROCCELLA, EJ., DEUTSCH, AF., FORNAGE, M., GEORGE, MG., HOWARD, G., KISSELA, BM., KITTNER, SJ., LICHTMAN, JH., LISABETH, LD., SCHWAMM, LH., SMITH, EE.,TOWFIGHI, A.; American Heart Association Stroke Council; Council on Cardiovascular and Stroke Nursing; Council on Quality of Care and Outcomes Research; Council on Functional Genomics and Translational Biology. Factors influencing the decline in stroke mortality: a statement from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke, 2014, 45, p. 315–353. 3. ZVOLSKÝ, M., Hospitalizovaní a zemřelí na cévní mozkové příhody v ČR v letech 2003–2010. Praha: ÚZIS ČR, Aktuální informace, 2012, 3, p. 1–7.
4. SAMSA, GP., BIAN, J., LIPSCOMB, J., MATCHAR, DB. Epidemiology of recurrent cerebral infarction: a medicare claims-based comparison of first and recurrent strokes on 2-year survival and cost. Stroke, 1999, 30, p. 338–349.
5. PERK, J., DE BACKER, G., GOHLKE, H., et al.; European Association for Cardiovascular Prevention & Rehabilitation (EACPR); ESC Committee for Practice Guidelines (CPG). European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). The Fifth Joint Task Force of the European Society of Cardiology and Other Societies on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice (constituted by representatives of nine societies and by invited experts). Eur Heart J, 2012, 33, p. 1635–1701.
6. CÍFKOVÁ, R., et al. Summary of the European Guidelines on cardiovascular prevention in clinical practice (version 2012): Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor Vasa, 2014, 56, p. e168–e188.
7. BRUTHANS, J., et al., State of secondary prevention in Czech coronary patients in the EUROASPIRE IV study. Cor Vasa, 2014, 56, p. e105–e112, http://www.sciencedirect. com/science/article/pii/S0010865014000290 8. CÍFKOVÁ, R., ŠKODOVÁ, Z., BRUTHANS, J., et al. Longitudinal trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population between 1985 and 2007/8. Czech MONICA and Czech post-MONICA. Atherosclerosis, 2010, 211, p. 676–681.
9. BRUTHANS, J., MAYER, O., JR., ŠIMON, J., GALOVCOVÁ, M., HRBKOVÁ, J., BĚLOHOUBEK, J., PATRAULEA, M., JESCHKE, J., ROSOLOVÁ, H., CÍFKOVÁ, R.
Úroveň sekundární prevence cévních mozkových příhod u českých pacientů ve studii EUROASPIRE III – Stroke Specific Module. Cor Vasa, 2008, 50, s. 446–452.
10. AY, H., BENNER, T., ARSAVA, EM., et al. A computerized algorithm for etiologic classification of ischemic stroke: the Causative Classification of Stroke System. Stroke, 2007, 38, p. 2979–2984.
11. HAGSTROMER, M., OJA, P., SJOSTROM, M. The International Physical Activity Questionnaire (IPAQ): a study of concurrent and construct validity. Public Health Nutr, 2006, 9, p. 755–762.
12. MCHORNEY, CA., WARE, JE., JR., RACZEK, AE. The MOS 36-Item Short-Form Health Survey (SF-36): II. Psychometric and clinical tests of validity in measuring physical and mental health constructs. Med Care, 1993, 31, p. 247–263.
13. MAHONEY, FI., BARTHEL, DW. Functional evaluation: The Barthel index. Md State Med J, 1965, 14, p. 61–65.
14. STAFFORD, L., BERK, M., JACKSON, HJ. Validity of the Hospital Anxiety and Depression Scale and Patient Health Questionnaire-9 to screen for depression in patients with coronary artery disease.
Gen Hosp Psychiatry, 2007, 29, p. 417–424. 15. ZANCHETTI, A., LIU, L., MANCIA, G., et al. Blood pressure and low-density lipoprotein-cholesterol lowering for prevention of strokes and cognitive decline: a review of available trial evidence. J Hypertens, 2014, 32, p. 1741–1750.
16. MANCIA, G., FAGARD, R., NARKIEWICZ, K., et al. 2013 ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension: The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and of the European Society of Cardiology (ESC). J Hypertens, 2013, 31, p. 1281–357.
17. PAUL, SL., THRIFT, AG. Control of hypertension 5 years after stroke in the North East Melbourne Stroke Incidence Study. Hypertension, 2006, 48, p. 260–265.
18. AMAR, J., CAMBOU, JP., TOUZÉ, E., BONGARD, V., JULLIEN, G., VAHANIAN, A., COPPÉ, G., MAS, JL.; Eclat1 Study Investigators. Comparison of hypertension management after stroke and myocardial infarction: results from ECLAT1 – a French nationwide study. Stroke, 2004, 35, 1579–1583.
19. TOWFIGHI, A., MARKOVIC, D., OVBIAGELE, B. Consistency of blood pressure control after ischemic stroke: prevalence and prognosis. Stroke, 2014, 45, p. 1313–1317. 20. KERNAN, WN., OVBIAGELE, B., BLACK, HR., et al. Guidelines for the prevention of stroke in patients with stroke and transient ischemic attack: A guideline for healthcare professionals from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke, 2014, 45, p. 2160–2236.
21. European Stroke Organisation (Eso) Executive Committee; ESO Writing Committee. Guidelines for management of ischaemic stroke and transient ischaemic attack 2008. Cerebrovasc Dis, 2008, 25, p. 457–507.
22. WOHLFAHRT, P., LOPEZ-JIMENEZ, F., KRAJCOVIECHOVA, A., et al. The obesity paradox and survivors of ischemic stroke. J Stroke Cerebrovasc Dis, 2015, 24, p. 1443–1450.
Tab. 1 Standardizovaná úmrtnost/100 000 obyvatel
1985 2013 ?? % p
Muži
– všechny příčiny 1581 892 –43,6 < 0,001
– KVO 844 385 –54,4 < 0,001
– ICHS 436 218 –50,0 < 0,001
– CMP 250 69 –72,4 < 0,001
Ženy
– všechny příčiny 944 534 –43,4 < 0,001
– KVO 548 251 –54,2 < 0,001
– ICHS 223 128 –42,6 < 0,001
– CMP 202 54 –73,3 < 0,001
Tab. 2 Základní charakteristiky osob po CMP při ambulantním vyšetření
424
muži/ženy, n (%) 257/167
(60,6/39,4)
věk, roky 66,0 ± 10,4
rozmezí, roky 22,9–83,1
vzdělání
základní (základní škola) 53 (12,5)
středoškolské 313 (73,8)
vysokoškolské 58 (13,7)
doba do první ischemické CMP, dny 495 (315–873)
skóre NIHSS při přijetí 4 (2–6)
podtypy CMP
ateroskleróza velkých tepen 70 (16,5)
kardioembolický 114 (26,9)
lakunární 49 (11,6)
kryptogenní 24 (5,7)
neúplné vyšetření 128 (30,2)
více možných příčin 16 (3,8)
jiné 23 (5,4)
reperfúzní léčba
intravenózní trombolýza 71 (16,7)
endovaskulární rekanalizace 8 (1,9)
intravenózní trombolýza a endovaskulární rekanalizace 3 (0,7)
jiné intervence během hospitalizace pro akutní ischemickou
CMP
endarterektomie karotických tepen 14 (3,3)
angioplastika karotických tepen a/nebo implantace 7 (1,7)
stentu
uzávěr patent foramen ovale 1 (0,2)
hospitalizace na iktové jednotce, n (%) 177 (41,7)
údaje z hospitalizačních záznamů (pro akutní ischemickou
CMP)
KVO v anamnéze 84 (19,8)
rizikové faktory v anamnéze
hypertenze 310 (73,1)
dyslipidémie 180 (42,5)
diabetes 99 (23,3)
fibrilace síní 46 (10,8)
propuštění/následná péče
propuštění domů 345 (81,4)
překlad na jiné oddělení nemocnice 79 (18,6)
zařízení sociální péče (domovy pro seniory/domovy 0
s pečovatelskou službou)
rehabilitační oddělení 0
není známo 0
modifikovaná Rankinova škála při ambulantním 1 (0–2)
vyšetření
zhodnocení kognitivních funkcí pomocí MoCA při 25 (22–27)
ambulantním vyšetření
zhodnocení depresí a anxiety pomocí HADS při
ambulantním vyšetření
skóre anxiety 4 (2–7)
skóre anxiety > 8 71 (16,7)
deprese 5 (3–8)
skóre deprese > 8 102 (24,0)
Hodnoty jsou uvedeny jako průměr ± SD, medián (interkvartilní rozmezí) nebo frekvence (procento).
KVO – kardiovaskulární onemocnění; HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale), – stupnice
anxiety a deprese HADS; MoCA (Montreal Cognitive Assessment) – zhodnocení kognitivních
funkcí montrealským testem
O autorovi| 1, 2, 3Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., 1, 3MUDr. Peter Wohlfahrt, Ph. D., 1MUDr. Alena Krajčoviechová, 1MUDr. Jan Bruthans, CSc., 4doc. MUDr. Otto Mayer, Jr., CSc., 5RNDr. Věra Lánská, CSc. 1Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Thomayerova nemocnice, Centrum kardiovaskulární prevence 2Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, II. interní klinika kardiologie a angiologie 3Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Brno 4Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Plzeň, II. interní klinika 5Institut klinické a experimentální medicíny, Oddělení medicínské statistiky, Praha e-mail: renata.cifkova@ftn.cz