Podle zjištění ČTK z 12 velkých ministerských nemocnic šest má problémy s placením faktur v termínu, z nich tři zcela zásadní, mluví se například o pražské Nemocnici Na Bulovce a brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Šest nemocnic platí včas.
„Čísla o nákladech a výnosech jsou zavádějící, my nemáme problém s tokem peněz, zatímco jiné nemocnice, které vykazují zisk, jsou v obrovských dluzích,“ řekl ČTK ředitel „ztrátové“ Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula. Uvedl, že i v dobách, kdy jeho nemocnice za celý rok vykazovala zisk, bývala v půli roku v minusu. Věří, že na konci roku na tom budou opět lépe, navíc jsou schopni případnou ztrátu pokrýt z rezervního fondu.
Nemocnicím podle Prymuly nepomůže 1,5 miliardy korun, kterou jako půjčku od státu slíbil ministr financí Všeobecné zdravotní pojišťovně. Část by měla VZP dát nemocnicím. „Částka trochu sanuje optickou situaci VZP, velkým nemocnicím ale chybějí tři až čtyři miliardy. I kdyby z půjčky šla do nemocnic jedna miliarda, problém to nevyřeší,“ řekl Prymula.
Vnitřní zadlužení systému se odhaduje na 60 až 70 miliard korun, v tom jsou ale i zanedbané investice. Aktuálně chybí systému asi deset miliard Kč, o něž přišel s růstem DPH. Nemocnice nedostaly část očekávaných příjmů kvůli omezující úhradové vyhlášce, ke konci roku hrozí omezování péče.
Ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň a šéfka Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová ČTK řekla, že její nemocnice skončila v pololetí výrazně kladně a přitom dodavatelům také platí včas, má dost peněz.
Hospodaření některých nemocnic podle Kunové zatížilo například to, že vybudovaly nové pavilony a rozšířily péči, nárůst peněz od pojišťovny byl ale menší, než odpovídá výkonu. Další důvod finančních problémů vidí v tom, že nemocnice neuměly v minulosti vykázat veškeré výkony tak, aby jim je pojišťovna uznala. Vycházejí tak při každém navyšování z nižšího základu. Některé nemocnice jsou v regionu, kde je málo klientely, a tak ani nemohou mít výkon, který přinese dostatek peněz.
A některé managementy podle ní skutečně jsou neschopné, jak tvrdí ministerstvo, a bylo by potřeba je vyměnit. Neplatí to ale obecně. V současném systému, ani kdyby „byl management zlatý“, nedokáže v řadě případů peníze od pojišťovny dostat. Situace by se podle ní mohla zlepšit, až se lépe propracuje systém platby za diagnózu DRG.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).