Hlavní náplní zařízení, ale nikoli výlučnou, je rehabilitace. Najdeme zde např. neurologii, intenzivní jednotky, ORL, urologii, onkologii, kardiologii a další. My jsme byli vysláni na neurologická oddělení a intenzivní jednotky. Zařízení je ohromující a veliké, komplex v sobě zahrnuje hned několik klinik, mezi něž patří i dětská klinika. Na dětské klinice jsme byli na exkurzi, měli jsme možnost poznat chod oddělení, seznámit se s plánem terapií apod. Kapacita zařízení Bavaria činí okolo 1000 lůžek a pracuje zde více než 1800 pracovníků. Klinika, kde jsme působili, má svůj vlastní rtg, CT a také endoskopický sálek. Přímo v areálu se nacházejí výrobci ortopedických pomůcek a vložek a také kavárna (kafeterie), minimarket, butik, holič, pedikérka či bazény.
Oddělení neurologie
Po seznámení se s klinikou a prohlídkou okolí jsme zavítali konečně na „naše“ oddělení. Představili nás vedoucím pracovníkům, kteří nás přidělili k příslušným sestrám. Já jsem se dostal na oddělení neurologie. Pracovní doba na odděleních začínala různě, nejčastěji se ale pracovalo od 6.30 hodin. Každá sestra zde pečuje o 3–5 klientů, na odděleních nebývají sanitářky ani ošetřovatelky, takže veškerá péče je na sestrách. Samozřejmě to má své výhody i nevýhody, nám tento systém připadal efektivnější než systém v českém zdravotnictví.
Sestry si ráno připravily potřebnou dokumentaci a šly ke klientům. V pokoji (nejčastěji jsou dvoulůžkové) změřily pacientům fyziologické funkce, provedly odběry (pokud byly naordinovány) a změřily ranní glykemie (u nás se obyčejně odebírá glykemie z prstu, zatímco na klinice Bavaria se odebírá z ušního lalůčku, a to proto, že klienti potřebují mít cit v prstech kvůli ergoa fyzioterapii), a odsály nemocné s tracheostomickou kanylou (odsávačky a sterilní rukavice byly k dispozici na každém pokoji).
Následovala ranní hygiena, kterou u některých klientů prováděly sestry, u jiných fyzioterapeuti. Při hygieně se převazovaly tracheostomické kanyly, PEG a NGS, venózní katétry, případně další převazy, pokud měl pacient jakékoli rány (od puchýřů až po chronické rány), včetně bandáží. Na každém pokoji měly sestry k dispozici převazový vozík s dostatkem materiálu. K přesunům pacienta do vozíku a zpět mohly využívat zvedák, který měly k dispozici na oddělení. Lůžka se nemocným převlékala každý den. Podle hodnot ranní glykemie se ještě před snídaní pacientům aplikuje inzulin. Zajímavé je, že u nás v Česku se jehla na inzulinovém peru nechává pro několik vpichů, na této klinice se jehla po každé aplikaci mění. Po odchodu klienta domů nebo při převozu do jiného zařízení se inzulinové pero vyhazuje. Každý nový klient má své nové pero. Pak sestry rozdají léky a s pacienty prohodí pár vlídných slov a proberou plán ergoterapií a fyzioterapií.
Snídaně se podávala ve vestibulu oddělení, kam se mobilní klienti dopravili sami, o ostatní se postaral personál. Imobilním klientům byla strava podávána parenterálně pomocí NGS nebo jim pomáhal ergoterapeut, který je učil správnému přijímání stravy. Ergoterapeuti si většinou berou klienty, které učí stolování, stranou ke speciálnímu stolečku. Ostatní pacienti se najedli sami nebo s pomocí sester. Po snídani nastává čas pro ergoterapii a fyzioterapii. Klienti se učí správně chodit po rovině, po schodech, šlapat na kole, učí se vstávat z vozíku nebo nacvičují chůzi s různými typy protéz. Ergoterapeuti s klienty hrají různé logické i motorické hry, učí je otevřít dveře, vyšroubovat matku ze závitu a podobně.
Po svačině, která je kolem půl desáté, mají sestry čas na administrativu, doplňování převazového materiálu na převazových vozících, jejich dezinfekci a podobně. Já jsem v té době měl prostor a čas pro povídání s klienty. Kromě toho jsem je sestrám pomáhal vozit na různá vyšetření.
V čase oběda se opět zkontrolovala glykemie a podle výsledků byl aplikován inzulin. Klienti dostali předepsané léky a po obědě si mohli odpočinout v lůžku (kam jim pomohly sestry spolu s fyzioterapeuty). Soběstačnější klienti i z jiných oddělení si mohou jít zaplavat do některého z bazénů přímo na klinice. Ve 14 hodin si sestry a další zdravotnický personál předávají službu, protože na klinice Bavaria se pracuje v třísměnném provozu.
Nového klienta se při příjmu ujme sestra, která s ním vyplní potřebné dokumenty. Příjem probíhá podobně jako u nás, s tou výjimkou, že se klientovi odebere krev na základní vyšetření, provedou se výtěry z nosu, úst a krku a také z konečníku. Pokud je potřeba klientovi odebrat krev na vyšetření krevních plynů (ASTRUP), před odběrem se namočí tampon do roztoku zlepšujícího prokrvení, přiloží se na ušní lalůček a ponechá se tam do příchodu sestry, která krev odebere.
Na této klinice mě velmi zaujala transportní dialýza. Speciální přístroj, který zde mají, umožňuje provádět dialýzu přímo v pohodlí pokoje pacienta. Celá procedura trvá v průměru 6 hodin, přístroj signalizuje ukončení procesu. Na oddělení byly standardně dezinfekční místnosti, sklady čistého prádla a také místnost s nutričními nápoji, NGS, sběrnými sáčky na moč, močovými katétry a jinými pomůckami.
Zvláštnosti na jednotkách intenzivní péče
Na jednotkách intenzivní péče byl harmonogram podobný jako na jiných odděleních, ale zaznamenal jsem zde několik zvláštností: • Odběry na ASTRUP a mineralogram se neposílají do laboratoře, ale vyhodnocují se na oddělení, kde je k tomu určen přístroj, a zdravotnický personál tak ihned vidí výsledky. • Pokud je u pacienta naplánované vyšetření (gastroskopie, UZ atd.), přijde lékař i s příslušným vybavením přímo do pokoje nemocného, komfort zde tedy nechybí.
• U většiny klientů se musí každou hodinu zapisovat fyziologické funkce: TK, P, D, SaO2, diuréza.
• Pokud klient potřebuje rtg vyšetření, je transportován na svém lůžku, a navíc musí mít u sebe kyslíkovou láhev, saturační čidlo, malý přenosný monitor a někdy i resuscitační kufřík.
Dětská klinika
Dětská klinika je rehabilitační klinika pro děti složená z různých oddělení (neurologie, intenzivní jednotky…), která jsou barevně rozlišená. Klinika má své ergoterapeuty, fyzioterapeuty a pracují zde jen dětské sestry. Existuje tu roaming-in stejně jako u nás. Děti tu „bydlí“ pospolu v počtu 4–5 na pokoji. Navštěvují privátní školu, která se nachází v rámci kliniky. Klinika má i svoji posilovnu, ergoterapeutickou dílnu, kde si děti mohou hrát, vytvářejí zde obrázky, různé výrobky z keramiky apod. Jsou pro ně připravována další terapeutická cvičení: muzikoterapie, sportovní terapie či logopedie.
Ve vestibulu kliniky hrají její pracovníci jednou týdně dětem divadlo. Děti se na klinice mohou také zabavit vařením. Mohou se učit kombinovat různá jídla, znát dietní opatření, sestavovat jídelníčky, a co uvaří, mohou také sníst. Takovéto výživové poradenství je vhodné zejména pro děti s diagnózou celiakie, obezity, onemocnění ledvin, syndromu Pradera-Williho či DM 1. a 2. typu.
Interiér celé budovy působí velmi příjemným dojmem a vyvolává přátelskou atmosféru. Na této klinice se také specializují odborníci (ergo-, fyzioterapeuti) z nedalekých Drážďan.
O autorovi| Ondřej Machala, VOŠZ Havlíčkův Brod, machala.o@seznam.cz
Areál nemocnice a park je impozantní, architektonicky připomíná barokní palácový komplex. Jeho stavba probíhala v letech 1992 až 1994. 6 x
Pokoj klientů
Transportní dialýza
Bazén
„Naše“ oddělení – neurologie
Vestibul dětské kliniky